Poohlédnutí za působením profesora Ivana Křivého nejen na Přírodovědecké fakultě OU

Kolegové k němu mají velkou úctu a respekt. Působí na katedře informatiky a počítačů Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity už dlouhou řadu let. Bývalý děkan Přírodovědecké fakulty OU, prof. RNDr. Ing. Ivan Křivý, CSc. (76), se nyní chystá odejít do důchodu, a proto je na místě poohlédnout se nejen za jeho působením na fakultě, ale také za jeho odbornou, vědeckou a pedagogickou činností.

Prof. RNDr. Ing. Ivan Křivý, CSc., se stal inženýrem v oboru Jaderná chemie na Fakultě technické a jaderné fyziky na ČVUT v Praze. Pak se stal kandidátem věd v oboru Experimentální fyzika a doktorem přírodních věd v oboru Fyzika, obojí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Brzy však pochopil, že je pro něj mnohem důležitější zaměřit se na matematiku, která poskytuje prostředky pro logické uvažování (logika), metody pro zpracování experimentálních výsledků (popisná statistika) a ověřování pravdivosti (platnosti) navržených závěrů (určování intervalů spolehlivosti a testování hypotéz). Stal se docentem v oboru Aplikovaná matematika na Fakultě informačních technologií na ČVUT a pak profesorem ve stejnojmenném oboru na Fakultě přírodních věd Žilinské univerzity. Využili jsme příležitosti a prof. Křivému položili několik otázek.

Stál jste u zrodu Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity i celé Ostravské univerzity. Jaká ocenění jste získal za přínos ke vzniku a rozvoji naší alma mater?

Za svůj přínos ke vzniku Ostravské univerzity jsem byl oceněn dvakrát: nejprve pamětní medailí u příležitosti 10. výročí vzniku Ostravské univerzity, pak Pamětním listem k 20. výročí vzniku Ostravské univerzity. K objasnění své role stručně uvádím následující fakta:

V roce 1991 jsem byl členem přípravného výboru pro vznik univerzity, odpovídal jsem za realizaci tzv. generálního konkurzu na obsazení všech míst na Ostravské univerzitě. Tento konkurz probíhal ve třech etapách. V první etapě (výhradně v režii MŠMT) se obsazovala místa akademických funkcionářů univerzity a jednotlivých fakult, ve druhé etapě (v režii MŠMT a funkcionářů přijatých v první etapě) místa vedoucích kateder a konečně ve třetí etapě (výhradně v režii děkanů a vedoucích kateder jednotlivých fakult) se přijímali členové jednotlivých kateder.

V letech 1997–2000 jste byl děkanem Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Na které události z tohoto období nejraději vzpomínáte?

Nejraději vzpomínám na udělení čestného doktorátu formou slavnostní promoce prof. Lotfi A. Zadehovi z University of California v Berkeley za vytvoření nového oboru Soft Computing (speciálně oboru Fuzzy matematika).


Prof. Křivý byl děkanem Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity v letech 1997 až 2000

Co považujete za svůj největší úspěch v oblasti vědy a výzkumu?

V principu jde o nalezení algoritmu pro určení jednoznačně definovaných redukovaných buněk (např. Niggliho buňky). Takové buňky se významně uplatňují v krystalografii při klasifikaci krystalických látek. Teorie je velmi složitá, omezím se proto na stručný popis zjednodušeného postupu: 1. pořízení práškového debyegramu pomocí Debyeovy-Scherrerovy metody, 2. systematická indexace pozorovaných difrakčních linií, 3. aplikace algoritmu pro určení jednoznačně definované redukované buňky (např. Niggliho buňky). První verzi algoritmu jsem navrhl již v roce 1973 v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. Pomocí tohoto algoritmu byla nalezena Niggliho buňka urananu vápenatého. Výsledek jsem publikoval ve výzkumné zprávě UJV v Řeži. Na tuto zprávu reagoval doc. Boris Gruber z Matematicko-fyzikální fakulty UK a upozornil mě, že jsem vyřešil Eisensteinův problém pro určení Niggliho buňky z roku 1851. Od této chvíle jsme začali spolupracovat. Základní článek věnovaný podrobnému popisu algoritmu pro určení Niggliho buňky jsme publikovali v roce 1975 v prestižním krystalografickém časopise Acta Crystallographica: Section A.

Jsou nějaké odborné společnosti, ve kterých jste působil, resp. působíte dodnes?

Ze zahraničních společností bych mohl uvést American Mathematical Society a The American Bibliographical Institute, Research Bord of Advisors. Pokud jde o domácí společnosti, mohu uvést Jednotu českých matematiků a fyziků, Českou statistickou společnost a Československý spolek pro simulaci systémů.

Zaměřme se nyní na Vaše postřehy, na které by studenti a pedagogové měli pamatovat. Na co by se podle Vás měli zaměřit vysokoškolští studenti při svém studiu?

Studenti by měli věnovat maximální pozornost výuce, chodit řádně na přednášky a cvičení, doplňovat získané vědomosti a znalosti samostatným studiem klasických i elektronických zdrojů, přitom kriticky posuzovat kvalitu jednotlivých zdrojů.

Působíte na katedře informatiky a počítačů Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity už dlouhou řadu let. Studenti informatických oborů možná zaujímají nějaké zvláštní postavení. Jak byste charakterizoval tuto skupinu studentů?

Máte pravdu. Studenti informatických oborů zaujímají opravdu zvláštní postavení. Velká část studentů bakalářského studia je už od počátku zaměstnána v nějaké počítačové firmě. Tyto firmy je platí, a tedy vyžadují, aby studenti veškerou svou činnost zaměřili na řešení firemních problémů. Proto nechodí na přednášky i cvičení a nemají čas se řádně připravovat na zkoušky. Na plnění studijních povinností si musí brát neplacenou dovolenou a jejich studijní výsledky se stále zhoršují. Podobná situace je na všech informatických oborech.


U příležitosti 20. výročí založení PřF OU byl prof. Křivý mezi oceněnými pracovníky, kteří stáli za vznikem fakulty nebo se významně zasloužili o její rozvoj.

Co byste doporučil začínajícím vědeckým pracovníkům (účastníkům doktorského studia, postdoktorandům)?

Začínající vědečtí pracovníci mají pevně stanovený cíl práce. Je to buď cíl doktorské disertace, řešení úlohy vědy a výzkumu nebo nějakého grantu. Začínající vědecký pracovník by měl mít dvě důležité schopnosti: schopnost soustředit se a vytrvalost při řešení úkolu.

Schopnost soustředit se by se měla projevit kdykoliv bez ohledu na délku soustředění (např. v čekárně u lékaře). Nalezení cíle (řešení problému) je běh na dlouhou vzdálenost. Začínající vědecký pracovník by měl počítat s tím, že se mu zpočátku nebude dařit. Bude muset překonávat řadu drobných i velkých problémů a teprve po relativně dlouhé době díky své vytrvalosti k cíli dojde.

Jakou roli má podle Vás zastávat vysokoškolský pedagog?

Domnívám se, že úloha vysokoškolského pedagoga je trojí. Každý pedagog má plnit následující funkce: vzdělávat studenty, vychovávat studenty, aktivně se zapojovat do dění na univerzitě, popř. i v místě svého bydliště. Dále by měl vést studenty k dodržování etických principů jak v odborné a vědecké činnosti, tak i v běžném životě.

Jak se hodnotí úspěšnost vědecké práce?

Toto je velmi obtížná otázka. Z mého pohledu je nejvhodnější vycházet z údajů, které poskytují databáze Web of Science nebo databáze Scopus. Pokusím se podrobněji popsat situaci v databázi Web of Science. Tato databáze obsahuje v každém okamžiku nejlépe hodnocené vědecké práce. Její obsah se přirozeně s časem mění. Přicházejí nové mimořádně kvalitní práce, zatímco hodnocení těch starších postupně klesá. V této databázi se sleduje také Hirschův index (h-index), který udává, kolik článků daného autora dosahuje citovanosti vyšší, než je pořadové číslo článku podle počtu citací. Vyšší hodnotu h-indexu má autor, u kterého má větší počet článků větší sledovanost. Chtěl bych na jednoduchém příkladu ukázat, jak se určuje hodnota h-indexu. Jestliže devátý nejcitovanější článek autora má 10 citací a desátý článek 8 citací, pak pro tohoto autora platí h-index = 9. Databáze Web of Science umožňuje také určit počet citací daného článku v zadaném časovém intervalu.

Ostravská univerzita má přímý přístup do databáze Web of Science. Tento přístup zajišťuje paní ředitelka univerzitní knihovny Mgr. Daniela Kolářová Jasenská.

Ceníme si Vašich zásluh a děkujeme za rozhovor.
Přejeme Vám pevné zdraví.

Mgr. Lucie Schaynová
studentka doktorského studia katedry matematiky PřF OU


Zveřejněno / aktualizováno: 23. 09. 2016