Než jsme chytili samičku, byly to nervy

Aleš Dolný z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a populární zpěvák Dan Bárta vyjeli do jižní Afriky, aby chytili vzácný druh afrotropické vážky. Proč? Kvůli knize, která vyšla letos v květnu a získala čestné uznání Ministerstva životního prostředí ČR. Z východního bloku jsme jediní, kdo takovou knihu má, a z hlediska obsahu jde o nejrozsáhlejší publikaci o vážkách na celém světě. Aleš Dolný a Dan Bárta jsou jejími autory. Jak se jim spolupracovalo a jak na sebe přišli – vědec z Ostravy a umělec z Prahy?

Zhruba před 10 lety, bylo to o Vánocích, jsem seděl u stolu a preparoval vážky,“ vzpomíná ostravský vědec Aleš Dolný. „Jako kulisu jsem si pustil televizi. Tak si preparuju, preparuju a najednou slyším z televize, jak někdo říká, že chce vydat knížku o vážkách, ale potřebuje k sobě někoho, kdo napíše odborné texty. Byl to Dan Bárta. Podíval jsem se na vážku, kterou jsem zrovna preparoval, a došlo mi, že bych se mu měl ozvat. Přes kamaráda jsem získal kontakt a asi o týden později se s Danem Bártou sešel. Seznámili jsme se a postupně začali plánovat práci na knize.“

Jak se vám spolupracovalo, umělci a vědci?

Bylo to fajn, zafungovala vzájemná symbióza. Pokaždé, když jsme přijeli na místo, na kterém jsme chytali vážky, každý měl svou náplň práce. Já jsem vytáhl síťku a gumáky a skočil do bahna, kde jsem lovil vážky, Dan shodil batoh s objektivy a fotil. Naše práce se úplně nevylučovala, i když měla jiný postup, to ano. Dan se nemusel starat o zapisování různých parametrů, já jsem zase při lovu neřešil světlo, atmosféru a barvy.

Proč si myslíte, že vaše kniha Vážky České republiky získala čestné uznání Ministerstva životního prostředí? Čím je výjimečná?

Ne každá země takovou knihu má. Z východního bloku jsme jediní a z hlediska obsahu jde o nejrozsáhlejší knihu o vážkách na celém světě. Unikátní jsou digitální fotografie 76 druhů vážek – samců i samiček. Vypadá to jako obrázky, ale ve skutečnosti jde o fotografie. Živý hmyz jsme snímali na speciálním skeneru. Nejprve jsme vážky podchladili. V entomologickém sáčku jsme je na určitou dobu, třeba přes noc, strčili do ledničky. Když jsme je vytáhli, nehýbaly se, takže jsme si je mohli vyfotit. Pak jsme je samozřejmě vypustili. Tato metoda má jedno velké plus: Můžeme pořídit detailní vyobrazení ohrožených a vzácných druhů, aniž bychom zvýšili míru nebezpečí jejich lokálního vymizení.

K lovení vážek mám i jednu historku. Než jsme nachytali všech asi 150 vážek, objeli jsme 8 zemí. Pro jeden druh jsme museli až do jižní Afriky. Pouze dva druhy afrotropické vážky jsou součástí středoevropské fauny a jeden z nich k nám přilétá jen jednou za deset let. Měli jsme na výběr. Buď počkáme, až přiletí, a knihu třeba nikdy nevydáme, nebo si pro ni zajedeme. Zvolili jsme to druhé a byly to nervy. V jižní Africe jsme s Danem strávili tři týdny. Samce vážky jsme chytili hned, ale se samicí byly problémy. Pořád se schovávala. Byli jsme tam už týden a pořád jsme ji neměli. Představte si, že bychom kvůli ní museli přijet znovu. Těch peněz za cestu! Naštěstí jsme ji nakonec chytili a mohli jsme se vrátit domů.

Myslíte si, že by kniha byla tak populární, kdyby na ní nepracoval Dan Bárta?

Kdyby se výtvarného zpracování knihy neujal zrovna Dan, asi by kniha byla obyčejnější. Obsah by zůstal stejný, ale forma by byla jiná. Tak třeba fotografie – v knize jsou dva druhy snímků, umělecké a precizně neskenované fotografie vážek, které jsou součástí identifikačních karet, jež najdete v knize. Ve většině podobných knih o vážkách jsou pouze hybridní fotky, tedy ty, které dělají biologové sami: vážku v přírodě nafotí všelijak, přitom však neřeší barvy, kompozici nebo atmosféru. Důležité je pro ně pouze to, aby byl snímek ostrý. Jenomže v knize Vážky České republiky jsou i umělecké fotografie, esteticky působivé momentky s vyšší uměleckou hodnotou, a právě ty dělal Dan. Kromě toho byl výtvarným redaktorem. Já jsem dodal texty, řekl mu, co v knize musí být, a on se postaral o to, jak bude kniha vypadat. Dokonale si s ní vyhrál a propracoval ji do nejmenších detailů, což je vidět už když knihou jenom listujete.

Vychutnal jste si přebírání čestného uznání Ministerstva životního prostředí?

Moc se mi to líbilo. Cenu jsme přebírali v Žižkovském divadle Járy Cimrmana v Praze a jedno představení bylo součástí slavnostního vyhlášení vítězů. Pro mě to byla jedna z odměn, protože humor Járy Cimrmana mám rád. Některé jeho hlášky s oblibou vkládám do skript pro studenty. Jednu nebo dvě jsem dokonce vložil i do knihy o vážkách. Kdo se v tom vyzná, najde je.

Na slavnostním vyhlášení vítězů byli lidé, kterých si moc vážím, a bylo mi ctí tam být a stát vedle nich. Konkrétně mám na mysli dr. Jana Čeřovského, který získal ocenění za celoživotní práci, nebo pětici autorů knihy Krajina a revoluce, která získala čestné uznání. Jedno ocenění za celoživotní práci získal in memoriam také docent Josef Vavroušek, muž, který prosazování ochrany životního prostředí zasvětil celý život.

Když jsme s Danem převzali cenu, usmáli jsme se na sebe a pogratulovali si. Je to velké zadostiučinění, přece jen jsme na knize pracovali osm let. Ocenění nám oběma udělalo radost.

Jste s Danem Bártou stále v kontaktu? Chystáte něco nového?

Přemýšlíme o několika věcech najednou. Knihu Vážky České republiky možná přeložíme do angličtiny. Popisky u tabulek, grafů, statistik, obrázků a fotek jsou sice v češtině i angličtině, ale odborný text, který prochází celou knihou, je zatím pouze v češtině.

Vážkám věnujete spoustu času. Co na to vaše rodina?

Pro manželku i děti je naprosto přirozené, že když jedeme na dovolenou třeba do Jeseníků, strávíme spoustu času v terénu průzkumem. Děti mají malé síťky, se kterými chodí na rybníky, a seznamují se s prostředím. Zatím je to baví. Je to stejné, jako když jsou vaši rodiče herci – pravděpodobně strávíte spoustu času na jevišti. Manželka kromě jiného vystudovala obor biologie, takže i ona vážky odborně studuje, i když ne do takových detailů jako já. Ale baví ji to, takže si spolu o vážkách můžeme i povídat.

RNDr. Aleš Dolný, Ph.D. (1966)

Vystudoval obor systematická biologie a ekologie na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci, kde v roce 1990 obhájil diplomovou a o devět let později také dizertační práci. Profesně působí od roku 1997 jako odborný asistent na Přírodovědecké fakultě Ostravské Univerzity v Ostravě, kde přednáší obecnou ekologii, ochranu přírody a hydrobiologii.

Zabývá se ekologií, faunistikou a ochranou vážek. V rámci ČR je odborným garantem programu Ochrana biodiverzity – Vážky. Z pohledu výzkumného je přednostně přitahován spornými otázkami týkajícími se ojedinělých ekologických fenoménů a paradoxů života ve vodách hornické krajiny. Jako správný ostravský patriot zdůrazňuje, že na průmyslové typy vodního prostředí mohou být vázány vzácné druhy, jejichž výskyt je unikátní v rámci celé republiky, a že sekundární mokřady, např. poklesové tůně nebo dokonce důlní odkalovací nádrže, se mohou stát překvapivě významným stabilizačním ekologickým prvkem.

O knize Vážky České republiky

Dan Bárta a Aleš Dolný na knize pracovali 8 let, má téměř 700 stran a váží bezmála 4 kilogramy. Jmenuje se Vážky České republiky a vydal ji Český svaz ochránců přírody Vlašim. Jde o publikaci, ve které najdete aktuální poznatky o vážkách, jež se vyskytují ve středoevropském pásmu – konkrétně 80 000 údajů o různých druzích. Ve zkratce jde o encyklopedii vážek na našem území.

Autorem většiny fotografií a výtvarným redaktorem je Dan Bárta. Vedoucím desetičlenného autorského kolektivu textové části je RNDr. Aleš Dolný, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Vydání knihy financovalo Ministerstvo životního prostřední v posledních třech letech vrcholné práce na knize. Ostravská univerzita Přírodovědecká fakulta knihu podpořila pořízením zejména techniky v rámci grantů, které předcházely vydání knihy. „Díky novému hardwaru jsme vypracovali metodiku focení vážek a výsledky našich projektů byly ku prospěchu knihy,“ konstatuje Dolný z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Článek připraven ve spoluprácis redakcí Solokapr.cz.

Zveřejněno / aktualizováno: 28. 04. 2017