Ostrava má svého oceánologa

Učit se mořskou biologii v Čechách? Žádné sci-fi! Na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity přednáší biologii moře skutečný odborník, muž, který objevil patnáct nových živočišných druhů a přednášel v Chicagu.

Patnáctiletý Zdeněk Ďuriš se učil zámečníkem, když v televizi začali vysílat populární filmy Jacquese-Yves Cousteaua o podvodním světě. Vodní život ho začal zajímat natolik, že ještě během učení nosil do přírodovědného muzea vypreparované živočichy, které sám ulovil. Když se po průmyslové nadstavbě hlásil na vysokou školu, podal si přihlášku také na vyhlášenou Lomonosovu univerzitu v Moskvě a přijímací zkoušky zvládl tak, že jej hned přijali na biologickou fakultu. Po studiu na vysoké škole se účastnil mnoha vědeckých výprav, například do oblastí Bílého moře, Baltu, Středomoří, Karibiku, Rudého moře, Arktidy nebo Indo-Pacifiku. Dnes předává zkušenosti a znalosti studentům na Přírodovědecké fakultě v Ostravě.

„Mořská biologie se v Česku učí na čtyřech vysokých školách. V Ostravě jsme ale v jednom popředu. Máme odborný tým, který pracuje v terénu. S mou asistentkou Ivonou Horkou se v posledních letech věnujeme problémům biodiverzity korýšů na korálových útesech a publikujeme o jejich vztazích s mořskými houbami, sasankami, koráli, ostnokožci a jinými obyvateli útesů,“ popisuje nadšeně Zdeněk Ďuriš.

Předmět biologie moře je dobrovolný a přidat si jej do svého rozvrhu mohou všichni studenti Přírodovědecké fakulty. „Každoročně se nám hlásí asi čtyřicet studentů a jejich zájem mě opravdu těší. Dokonce už ke mně chodili i matematici a fyzici, přesto, že tento předmět učím v magisterském studiu na Katedře biologie a ekologie,“ říká sympatický pedagog.

Cyklus přednášek začíná docent Ďuriš úvodem do oceánografie, kde vysvětluje problematiku zeměpisného členění moří a následně popisuje všechny zemské klimatické zóny. „Nejoblíbenější přednáška studentů je Arktida. Ze svých cest mám spoustu deníků a zrovna při překračování Severního polárního kruhu jsme zažili spoustu veselých příhod, které studentům vyprávím. Jednou jsme dokonce viděli tučňáka, což je na Arktidě nemožné,“ vypráví Zdeněk Ďuriš. „Taky to žádný tučňák nebyl, ale to jsme zjistili, až jsme došli k němu,“ dodává se smíchem.

V kabinetě docenta Ďuriše je možno vidět hromady knih a videokazet. „Během výkladu studentům pouštím krátká videa. Mám ale tolik materiálů, že někdy nevím, z čeho vybírat. Rád bych časem začal s novým předmětem, ve kterém by pro ukázky filmů bylo více prostoru,“ říká a ukazuje dalších osm několikahodinových kazet s popiskou rok 2008.

Zoologie bezobratlých, biologie korýšů a biologická kresba jsou další předměty, které Zdeněk Ďuriš přednáší. Jeho studenti jsou z něj nadšeni: „Je to výborný profesor. Pro mě, jeden z nejlepších, který na Ostravské univerzitě je,“ říká jeho studentka Petra Hubová.

Zdeněk Ďuriš se svou asistentkou objeví při vědeckých výpravách každý rok dva až tři nové živočišné druhy. „Každému musíme vystavit takový křestní list, ve kterém ho detailně popisujeme. Ten pak doplníme o ručně malované obrázky a fotografie a pošleme do odborných časopisů. Dnem vydání takového článku začíná nový druh existovat,“ popisuje jeden ze směrů své vědecké činnost Zděněk Ďuriš.

Podle koho nebo čeho pojmenovává vědec nový živočišný druh? „Úplně první živočich, kterého jsem objevil, dostal jméno podle profesora, který mi pomáhal s mou dizertační prací. I někteří další se jmenují podle mých spolupracovníků. Poslední dobou už se ale při výběru jmen orientuju spíše podle znaků na jejich těle nebo lokality, ve které se vyskytují,“ vysvětluje Zděněk Ďuriš.

„Mám už nasbíráno tolik materiálů, že ještě v důchodu budu moci jen sedět a psát a psát. Zatím ho ale nechávám ležet. Práce vědce nejsou jen zkumavky a mrtvolky pod mikroskopem. Teď mě ještě dlouho bude bavit potápění a život v moři,“ říká pedagog-dobrodruh a dodává, že už by asi potřeboval pomocníky z řad absolventů.

Článek připraven ve spolupráci s redakcí Solokapr.cz.

Zveřejněno / aktualizováno: 28. 04. 2017