Krásnoočka v zemích střední Evropy
Výzkum jednobuněčných mikroorganismů ze skupiny krásnooček, „vědečtěji“ euglén, má v zemích střední Evropy dlouholetou a velmi úspěšnou historii. Jak naznačuje samotný název, charakteristickým znakem většiny těchto organizmů, je „očko“ buněčná strutkura odborně zvaná stigma a v mikroskopu vyhlížející jako červená skvrna (viz obrázek). Mnoho zástupců euglén má zelené chloroplasty, jiné nefotosyntetizují. Do širšího příbuzenstva euglén, které se souborně označuje jako skupina Euglenozoa, patří také významní parazité, například trypanosomy (zahrnující i původce spavé nemoci). Některé indicie naznačují, že tyto bičíkaté mikroorganismy představují jednu z nejstarobylejších skupin eukaryotů (tj. organismů s buňkami s pravým jádrem). Eugleny poutají pozornost různě zaměřených výzkumníků, kteří se snaží studovat, jak se liší procesy v buňkách „starodávných“ a „moderních“ organismů. I současná generace vědců a pedagogů, hlavně z České republiky, Slovenska a Polska, pokračuje spolu se svými studenty v rozvíjení tradičního výzkumu euglenidů, ovšem nyní už hlavně novými metodami – vedle pokročilejších mikroskopických technik hlavně pomocí metod molekulární biologie a bioinformatiky. Tito odborníci se rozhodli blíže spolupracovat, aby tak zvýšili efektivitu studia těchto bičíkovců v středoevropském prostoru, jmenovitě v zemích Visegrádské skupiny (V4). V soutěži o „standardní granty“ vypisované Mezinárodním visegrádským fondem uspěli pro rok 2013 s projektem nazvaným „Improvement of cooperation in Visegrad region in research of euglenid flagellates“ (registrační číslo projektu 21220094). V roce 2013 se tak mohla velmi zintenzívnit spolupráce výzkumných skupin z Univerzity Komenského v Bratislavě (skupina prof. Juraje Krajčoviče, koordinátora porjektu, z Katedry genetiky Prírodovedeckej fakulty), z Varšavské univerzity (skupina prof. Bożeny Zakryś z Department of Plant Systematics and Geography, Faculty of Biology), z Univerzity Karlovy v Praze (skupina dr. Vladimíra Hampla z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty) a konečně z Ostravské Univerzity v Ostravě (skupina dr. Marka Eliáše z Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty). Členové těchto výzkumných skupin se díky Visegrádskému grantu měli možnost v průběhu roku 2013 vícekrát potkat v hojném zastoupení studentů, aby v terénu, na stanovištích, kde se euglény hojně vyskytují, vlastnoručně sbírali unikátní materiál, který bezprostředně po sběru mikroskopicky určovali a následně ho i detailněji studovali v laboratorních podmínkách. V listopadu 2013 proběhl praktický kurz pokročilých výzkumných metod (imunoflourescence, genomika, mikroskopické techniky), v rámci kterých mohli studenti zkoumat vlastní materiál euglenidů. Získané poznatky i originální hypotézy měli studenti možnost pod vedením svých pedagogů prezentovat na dvou specializovaných workshopech přidružených k pravidelně organizovaným konferencím věnovaným příbuzné problematice (43. Jírovcovy protozoologické dny, 6. - 10. května 2013 v Týnu nad Vltavou, a 54. pracovní konference České algologické společnosti, 15. - 19. září 2013 v Třeboni). V tvořivé atmosféře těchto konferencí, kde v auditoriu byli přítomní četní špičkoví experti z různých zemí, bylo možno v plodných diskusích konfrontovat nejen výsledky Visegrádských euglenologů, ale rodily se i možnosti další, ještě širší a intenzivnější spolupráce výzkumníků zabývajících se problematikou krásnooček. Díky podpoře plynoucí z Visegrádského grantu tak měla řada studentů z univerzit v Bratislavě, v Praze, ve Varšavě a v Ostravě příležitost potkat další kolegy studující euglenoidní bičíkovce, naučit se novým technikám, získat nové poznatky, bezprostředně je konfrontovat v širším kruhu odborníků a navázat nové kontakty a spolupráce.
Dr. Matej Vesteg, katedra biologie a ekologie PřF OU v Ostravě
& prof. Juraj Krajčovič, katedra genetiky PriF UK v Bratislavě
Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022
