Okénko - Příroda v noci

Páteční večer 26. září 2014 ovládla Přírodovědeckou fakultu Ostravské univerzity akce s názvem “Příroda v noci“. Všech sedm kateder se podílelo na velmi bohatém programu, ve kterém si každý musel přijít na své. Několik stovek návštěvníků tvořily především děti základních a středních škol, ovšem v nemalém počtu byli zastoupeni rovněž dospělí. Originální akce zkrátka budila zájem napříč generacemi.

Katedra matematiky se prezentovala několika stanovišti, ve kterých se každý ponořil do světa logických hádanek a hlavolamů. Právě ty dovedly zaměstnat některé odhodlané vytrvalce na celé hodiny. Pracovníci katedry spolu se svými studenty secvičili divadelní představení s názvem “Vražda kružnice“. Diváci museli dávat bedlivý pozor, protože právě oni mohli pomoci s vyšetřováním a následným odhalením vraha. Zájemci se v rámci matematických stánků mohli seznámit s binárními kódy, osahat si Braillovo písmo, které je určeno pro nevidomé či slabozraké a “čte“ se pomocí hmatu. Matematici nevynechali ani již tradiční ukázky papírových skládaček kirigami a origami, které se těší čím dál větší popularitě.

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje si připravila pro návštěvníky odbornou prezentaci na aktuální téma “Smršťující se Ostrava“. Během půlhodinové přednášky se doc. RNDr. Petr Rumpel, Ph.D. pokusil posluchačům nastínit a vysvětlit příčiny smršťování z různých úhlů pohledu, jaké má tento proces dopady na život dnešní Ostravy a nechyběly ani středně či dlouhodobé prognózy vývoje tohoto procesu do budoucna. Proces smršťování města není pouze problémem Ostravy, což dokázalo srovnání s některými evropskými městy, jako jsou například italský Janov, nebo anglický Liverpool a další.

Suterén budovy si pro sebe rezervovali fyzičtí geografové. Volně přístupné byly bohaté geologické sbírky, na chodbách byly návštěvníkům k dispozici totální stanice, kterými si mohli vyzkoušet geodetická měření. Možností bylo hned několik, horizontace, měření délek, nebo třeba přesné zacílení přístroje. Během praktických měření nechybělo ani teoretické vysvětlení principu geodetických měření. Tématika geodetických měření ovládla také vedlejší prostory, kde se uskutečnily ukázky principu koutového odražeče doprovázené teoretickým vysvětlením. Další ze série ukázek byla věnována rozdílu mezi odrazem laserového paprsku od zrcadla a od odrazného hranolu.

Velmi pestrou škálu pokusů a ukázek z různých sfér svého oboru si pro návštěvníky připravili pracovníci a studenti z katedry fyziky. Jen málokdo si nechal ujít pokusy na vlastním těle, které ověřily sílu stisku ruky, či sílu jejich vlasů. Hned vedle se pohrávalo s tlakem pomocí vývěvy, která mladým zvědavcům zbourala dogma o tom, že voda dosáhne varu při 100 °C, díky výraznému snížení tlaku voda bublala již při pouhých 30 °C! Ti trpělivější také mohli pozorovat tzv. regelaci ledu. Tenký ocelový drát s desetikilovým závažím byl zavěšen na kusu ledu a postupem času si prořezával cestu dolů ledem. Žádné stopy po řezu však dlouho nezůstaly, neboť jak se drát dostával hlouběji a hlouběji skrze led, rýha po něm se postupně zase zacelovala, a tak i přes to, že drát se závažím projel celým kusem ledu, nedošlo k žádnému rozbití či překrojení ledové kry. V dalších místnostech probíhaly pokusy z optiky a laserová diskotéka, v rámci které lasery nasvícená zrcátka dokázala vizuálně demonstrovat pohyb membrány reproduktoru a princip vzniku zvuku. Obrovskému zájmu především z řad mladších návštěvníků se těšilo vzduchové dělo, do kterého si každý s chutí bouchl. Dělo bylo naplněné dýmem a úderem vyvolaná tlaková vlna dokázala shodit plastový kelímek na vzdálenost až čtyř metrů. Posledním úsekem fyziků byly laboratoře biofyziky, kde dominovaly pokusy s kapalným dusíkem, pomocí něhož byl demonstrován tzv. Leidenfrostův jev, během kterého dojde ke styku kapaliny s vodorovnou stěnou, která má značně vyšší teplotu než kapalina. Kapalina začala vytvářet malé kuličky, které kmitaly neuspořádaně všemi směry a odpařováním se stále zmenšovaly. V laboratořích probíhaly další pokusy, ve kterých teplota měnila objem plynů, měnila rozměry pevných látek, nebo elektrický odpor. Zajímavá byla rovněž diskuse o tom, zda nás mohou rostliny v noci udusit.

Odborníci z katedry informatiky si připravili ukázky na téma vizualizace objektů a 3D modelování. V rámci ukázek se diváci seznámili s velmi výkonným softwarem Maya, který se používá mimo jiné v celé řadě scén hraných filmů, či v oblíbených interaktivních hrách. Obrovské popularitě se těšil humanoidní robot NAO H25 od společnosti Aldebaran. Robot dokáže imitovat chování člověka, rozpoznávat obličeje, či reagovat na lidské podněty. Přístroj je vybaven vlastními končetinami, kamerou, mikrofonem, ale také reproduktory. NAO si svým milým výrazem získal srdce mnoha, nejen mladých, přítomných.

Milovníky zvířat a rostlin rozhodně nezklamala katedra biologie a ekologie. Zoologie byla zastoupena jak expozicí preparovaného hmyzu, tak i živými zástupci ostrohřbetek, vážek, lupenitek, nebo strašilek v různém vývojovém stádiu. Právě strašilky se staly předmětem velkého zájmu, neboť si ji každý mohl vzít přímo do rukou. Antropologický úsek byl prezentován expozicí lidských kosterních ostatků pocházejících z přelomu 11. a 12. století. V botanické zahradě se zájemci mohli seznámit s velkou škálou druhů populárních masožravek. Na těchto rostlinách probíhaly rovněž demonstrace jednotlivých pastí. Nechyběli zástupci tučnice, mucholapek, bublinatek nebo větších láčkovek. Zajímavá byla i prezentace doktorandů katedry věnovaná největšímu ostrovu Indonésie Borneu.

Chemii patřil začátek a především konec celé akce. Katedra si pro děti připravila představení, které bylo od začátku do konce doprovázeno pokusy, ve kterých nemohly chybět efektní světla, barvy a hlavně spousta dýmu. Zlatým hřebem večera bylo samotné ukončení celé akce. Kdo si počkal, rozhodně nelitoval. Chemici vytvořili atmosféru ve stylu Pirátů z Karibiku a zahájili velkolepou světelnou a ohnivou show, která byla vidět široko daleko. Efektní zakončení vyvrcholilo nádherným ohňostrojem.

Tato akce byla realizována v rámci projektu OPVK „Okna vědy dokořán“ (registrační číslo projektu CZ.1.07/2.3.00/45.0004), který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022