U piva si to řekneme na rovinu

Matematici z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity se scházejí v Mirroru, oblíbené ostravské hospůdce, a probírají, kdo má co na srdci.

Milují matematiku, ale nejsou to žádní vědci-podivíni, jak je známe z různých karikatur – s rozcuchanými vlasy a ohořelými plášti. Jsou milí a společenští. „PPuPík má být u piva,“ říká proděkanka Přírodovědecké fakulty Petra Konečná. Samo sebou tím myslí neformální setkání studentů s absolventy a pedagogy z katedry matematiky, které sama vymyslela. „PPuP je zkratka pro akci s názvem Pedagogický poradce u piva. Už ani nevím, koho napadla ta zdrobnělina. Někdo z kolegů jednou řekl PPuPík místo PPuP a název byl na světě.“

Studenti s pedagogy probírají studijní záležitosti a mluví na rovinu. Většinou si povídají o tom, jak jde život, co dělají a jak se jim daří.

„Studenti z 1. ročníku se nás nejvíce ptají, jak se můžou zapojit do práce na různých školních projektech nebo výzkumech,“ pokračuje Petra Konečná. „Ptáme se jich, z jakého prostředí přišli a co je zajímá. A pak jim radíme, na koho se můžou obrátit. Probereme první poslední, aby měli jasno v tom, co je možné ve škole, ale i mimo ni, dělat, případně jak se zapojit do dění na Přírodovědecké fakultě.“ Studenti podle ní málo využívají formálních konzultací s pedagogy. „Možná, že se stydí. Na konzultace nechodí, místo toho odchytávají pedagogy po hodině na chodbě. A je to škoda. Proto jsme vsadili na neformální posezení u piva. Jsem ráda, že se ho zúčastňují i kolegové z katedry,“ říká.

První posezení bylo letos v květnu. „Dvakrát za rok by to bylo ideální,“ myslí si Petra Konečná. „Jde nám také o to, aby studenti Přírodovědecké fakulty strávili nějaký čas spolu a podělili se o své zkušenosti. Nepředpokládám, že na setkání dorazí kvanta lidí. Pasivních studentů bylo, je a vždycky bude více, bohužel. Ale díky za deset studentů, kteří dorazí – ne proto, že musí, ale proto, že mají zájem,“ dodává Petra Konečná.

Tlačte se dopředu

Listopadovému posezení u piva předcházela krátká beseda studentů s absolventy Přírodovědecké fakulty – s Jiřím Starečkem a Sylvií Lyskovou – Bidlovou. Oba měli studentům co říct. Hlavně Jiří Stareček, který pracuje pro soukromou firmu a o sobě říká, že je matematik v praxi. Školu opustil před šestnácti lety a studentům dával mnohá doporučení. „Udělejte si dobré jméno. Je to výhodná výchozí pozice v debatě při zkoušce, na kterou jste se příliš neučili. Učitelé vám neřeknou, že nic neumíte. Naopak. Řeknou vám: Vy jste tak chytrý, ale zase jste se nepřipravil,“ usmívá se Jiří.

„Tlačte se dopředu a ujasněte si, jaké jsou vaše cíle. Až vyjdete školu a budete chtít přesvědčit zaměstnavatele, že vy jste nejlepší, měli byste rozumět tomu, co říkáte. Mně matematika pomohla úplně ke všemu. Jen jsem si musel ujasnit, jak ji můžu v životě nebo zaměstnání použít. To vás ve škole nenaučí, na to přijdete v praxi.“

Podle Jiřího Starečka se s matematikou dostanete do jakékoli firmy. Můžete se věnovat vlastnímu podnikání, můžete dělat cokoli. „Vyzkoušejte si, jak to chodí v praxi, dokud jste ještě na škole. Dělejte cokoli, hlavně pracujte a získávejte zkušenosti, komunikujte s potenciálním zaměstnavatelem. A hlavně, když se pro něco rozhodnete, dokončete to. Nikdo jiný to za vás neudělá a výsledky, to je to, co se v praxi počítá – ať už jsou jakékoli.“

Až budete ve vodě, bojujte

Podobně to na setkání viděla i Sylvie Lysková – Bidlová, pedagožka na Střední zemědělské škole v Českém Těšíně. „Co je opravdu důležité? Nemít nejlepší známky, ale umět se prodat. Když jsem zvládla státnice, myslela jsem si, že mám to nejtěžší za sebou. A bylo to přesně naopak. To nejtěžší teprve přišlo: první zaměstnání. Říkali mi: Tak se ukaž,“ vypráví Sylvie. „Většinou se nemáte o koho opřít, starší kolegové vás vnímají jako konkurenci, hodí vás do vody a nestarají se, jestli plavete. Musíte najít sílu bojovat.“

„První zaměstnání mě zahnalo do kouta, ale nakonec jsem vyšla jako vítěz,“ dodává. Dneska je Sylvie koordinátorkou školních výukových programů. S kolegy vytváří programy, podle kterých pedagogové na střední škole v Českém Těšíně učí.

„Bylo to příjemné zpestření studia,“ říkají Petra Vitásková a Karolína Šebová z prvního ročníku oboru Aplikace matematiky v ekonomii, kterým se beseda s absolventy i posezení u piva líbily. „Přemýšlíme, jak obor, který studujeme, uplatníme v praxi,“ usmívají se a dodávají: „Spíše půjde o logiku věci a matematické myšlení.“

Článek připraven ve spolupráci s redakcí Solokapr.cz.

Zveřejněno / aktualizováno: 28. 04. 2017