Účast doc. Ďuriše na mezinárodní expedici v Austrálii - ostrov Lizard, Velký bariérový útes

Řada výzkumných expedicí CReefs - Census of Coral Reef Biodiversity (Soupis organizmů korálových útesů) byla uskutečněna v rámci velkého mezinárodního projektu Census of Marine Life (Soupis organizmů moří) v letech 2008-2010. Jedná se o jeden z největších projektů tohoto typu v historii. V jeho rámci již byly objeveny stovky až tisíce vědě dosud neznámých druhů živočichů a rostlin, poukazující na závažný fakt, že o velkém množství organizmů člověk dosud vůbec neví, a řada jich zřejmě i zanikne, aniž se vůbec dozvíme, že existovaly.

Účelem projektu CReefs bylo shromáždit údaje o diverzitě organizmů vázaných na tropické korálové útesy, a to prostřednictvím terénních prací expertů z řady zemí světa na různých útesech jak v Atlantském oceánu (Karibské moře), tak i v Indo-Pacifiku. Získaná data projektu, jehož terénní část končí rokem 2010, jsou průběžně zpracovávána a vyhodnocována a přispějí k vyhodnocení reálné globální biologické diverzity života na korálových útesech. Toho bude dosaženo nejen srovnáním počtu nově objevených druhů s počty dosud známých, ale i rozbory neobvykle širokého spektra vzorků molekulárními metodami analýzy DNA.
Více na stránkách projektu.

V Austrálii proběhly výzkumné expedice na dvou místech Velkého bariérového útesu - na výzkumných stanicích ostrovů Heron (jižní část útesu) a Lizard (sever), a na opačné straně -na severozápadě Austrálie (ostrov Ningaloo). Poslední expedice na ostrov Lizard se zúčastnil na pozvání Australian Institute of Marine Science také doc. Zdeněk Ďuriš z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty OU jako expert na tropické symbiotické krevety. O svém působení v Austrálii uvádí:

Expedice se konala v době od 24. srpna do 14. září 2010. Expediční základna, Výzkumná stanice ostrova Lizard, je střízlivě ale účelně vybaveným terénním pracovištěm v jednom z turisticky nejatraktivnějších míst Velkého bariérového útesu. K dispozici jsou nejen ubytovací kapacity, jídelna a mikroskopické laboratoře, ale i potápěčská základna a flotila malých výkonných člunů. Na stanici se během tří týdnů expedice vystřídalo přes dvacet vědeckých pracovníků nejen z Austrálie, ale i Japonska, Kanady, Švédska, Španělska, Ruska a ČR. Celý tým zahrnoval v našem případě mimo odborníky na korýše také specialisty na mořské řasy, rohovité a měkké korály, sasankovce, mechovky, kroužkovce a rybí parazity. Ostrov Lizard je jeden z  ostrovů vulkanického původu, měří několik kilometrů napříč a jeho dominantou je hora dosahující cca 150 m výšky. Pokrytý je neprostupnou tropickou vegetací, část pobřeží je lemovaná mangrovy. Proti stanici na jihu ostrova je rozsáhlá korálová laguna tvořící společnou platformu spojující ostrov Lizard se dvěma menšími ostrovy.

Každodenně vyjížděly pracovní skupiny badatelů vybavených potápěčskou a lovící technikou na člunech na různá místa do vzdálenosti až 20 km od ostrova Lizard. Po průzkumech laguny se sloupovitými korálovými „bommies“ byly průzkumy zaměřeny na vnější pobřeží ostrova, blízké i vzdálené ostrovy, ale i na vnější bariérové útesy. Na výborný oběd po návratu často vůbec nebyl čas, protože bylo nutné ošetřit výstroj a hlavně se  věnovat krevetám, dokud bylo možné zaznamenat jejich živé zbarvení. Jen na neméně výtečnou večeři se sladkým desertem jsem si našel trochu času a se skleničkou vína v ruce pak pozoroval nad temnými obrysy stromů siluety kaloňů vracejících se na noc do mangrovů. A pak hned zase do laboratoře, do jedné i dvou hodin po půlnoci. A v 8 ráno opět v pohotovosti na pláži v plné výstroji...

Přestože Austrálie má jedny z nejpřísnějších zákonů na ochranu životního prostředí a koráli jsou chráněni téměř celosvětově, expedice byla vybavena vzácnou výjimkou a bylo dovoleno v omezeném množství provádět průzkumy i samotných útesotvorných korálů. Již tento samotný fakt je naprosto unikátní a svědčí o významu projektu!

Moje pozornost byla směřována vůči symbiotickým krevetám žijícím spíše na jiných typech korálů - na rohovitkách a měkkých korálech, na trnatcích, ale i jiných žahavcích, dále pak i na ostnokožcích, v sumkách a mořských houbách. Výsledkem velmi intenzivních terénních prací bylo cca 500 vzorků korýšů, zejména krevet, ale i některých krabů a mořských strašků (korýši Stomatopoda). Protože veškerý čas po návratu z potápění byl věnován pracím v laboratoři, zejména rozboru vorků, fotografování čerstvých jedinců, registraci a konzervování korýšů, obvykle téměř nezbyl čas na bližší identifikaci krevet. K tomu dojde až v domácí laboratoři poté, kdy materiál dojde poštou z Austrálie k nám na Ostravskou univerzitu. Předběžně je však možné již nyní říci, že nejméně 5 druhů krevet a 1-2 druhy strašků jsou nové, pro vědu dosud neznámé. Zřejmě nejzajímavější z tohoto hlediska budou druhy, které žijí na dosud málo zkoumaných hostitelských typech žahavců - na trnatcích a hydroidních polypech. Některé z těchto druhů jsou uvedeny i na fotografiích (viz níže).

Ale nejen prací živ je člověk... Každou sobotu večer se konalo barbecue s vynikajícími grilovanými pochoutkami pod kokosovými palmami na pláži, s posezením a diskusemi se zahraničními kolegy. Poznatky a zkušenosti se vyměňovaly i během tradičních každodenních pozorování západů slunce (ty jsem většinou kvůli práci s  úchvatnými krevetkami nestíhal), ale i při sezení za mikroskopy v laboratoři. Málokdy má člověk možnost sejít se na jednom místě s tolika systematickými zoology v terénu. Jen pod vodou jsme si toho moc povídat nemohli zato jsme jednou zaslechli zpěv velryb - plejtváků dlouhoploutvých alias ‘keporkaků‘. Vedle horečného hledání vhodných objektů pro lov krevetek nebo pro podmořské videozáběry či jen pozorování krás pod vodou bylo vždy dost příležitostí těšit se krásami podvodního světa kolem nás. Obdivovali jsme obrovské zévy - největší měkkýše na světě dorůstající hmotnosti přes 500 kg, sépie velké jako soudek, metrové barakudy a kanice, skupiny pestrých langust pod převisem. ale i hejna barevných drobných rybek, či jen úchvatné scenérie korálů a útesů. Několikrát kolem nás zvědavě proplul i útesový žralok.

'Cik-cak' ústřice Lopha folium porostlá červenou houbou
Copyright: Ostravská univerzita v Ostravě, foto: Zdeněk Ďuriš
Diskovité formy korálů Acropora
Copyright: Ostravská univerzita v Ostravě, foto: Zdeněk Ďuriš
Dravá hvězdica Acanthaster planci ničí korály
Copyright: Ostravská univerzita v Ostravě, foto: Zdeněk Ďuriš
Green Reef, Velký bariérový útes
Copyright: Ostravská univerzita v Ostravě, foto: Zdeněk Ďuriš
Klokan veliký, Brisbane
Copyright: Ostravská univerzita v Ostravě, foto: Zdeněk Ďuriš
Kreveta Rapipontonia na hydroidnm polypovci
Copyright: Ostravská univerzita v Ostravě, foto: Zdeněk Ďuriš
Lapací vějíře červů rournatců v korálu Porites
Copyright: Ostravská univerzita v Ostravě, foto: Zdeněk Ďuriš
Mikroútesy v laguně při extrémním odlivu
Copyright: Ostravská univerzita v Ostravě, foto: Zdeněk Ďuriš
Mokřady u Townsvillu
Copyright: Ostravská univerzita v Ostravě, foto: Zdeněk Ďuriš
Nový druh krevety na hydroidním polypovci
Copyright: Ostravská univerzita v Ostravě, foto: Zdeněk Ďuriš
Nový druh krevety na rohovitce
Copyright: Ostravská univerzita v Ostravě, foto: Zdeněk Ďuriš
Nový druh straška
Copyright: Ostravská univerzita v Ostravě, foto: Zdeněk Ďuriš
Ostrov Lizard, Velký bariérový útes
Copyright: Ostravská univerzita v Ostravě, foto: Zdeněk Ďuriš
Pláž  ostrova Lizard u výzkumné stanice
Copyright: Ostravská univerzita v Ostravě, foto: Zdeněk Ďuriš
Varanus gouldii dorůstá délky 1,5 m
Copyright: Ostravská univerzita v Ostravě, foto: Zdeněk Ďuriš
Větvené formy korálů Acropora
Copyright: Ostravská univerzita v Ostravě, foto: Zdeněk Ďuriš

Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022