Okna vědy dokořán

logolink

Popularizovat přírodovědné obory, zlepšit dovednosti pracovníků vědy a výzkumu v oblasti komunikace a popularizace vědy, přiblížit vědu žákům základních a středních škol prostřednictvím seminářů a exkurzí, to je jen menší výčet cílů, které si klade projekt Ostravské univerzity s názvem „Okna vědy dokořán“.

Jedny z již realizovaných akcí Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, pořádaných v rámci tohoto projektu, jsou akce „Okénko do Přírody“ a „Přírodní vědy na Slezskoostravském hradě“.

Okénko do přírody

(Ne)populární pátek 13. v měsíci červnu patřil na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity popularizační akci pro středoškolské studenty s názvem „Okénko do přírody”. Katedry matematiky, fyziky, chemie a katedra informatiky a počítačů si pro návštěvníky připravily půlhodinové programy, které byly nabité zajímavými informacemi, hádankami, experimenty a soutěžemi. Studenti Wichterlova Gymnázia z Ostravy-Poruby, Gymnázia Mikuláše Koperníka z Bílovce, Gymnázia Josefa Kainara z Hlučína a Střední školy z Bohumína soutěžili v několikačlenných týmech o velký balík sladkostí a flash disky.

Katedra matematiky dráždila mozkové buňky přítomných hádankami s matematickým či logickým podtextem. Na pořadu dne byla například pravděpodobnost, Pythagorova věta, magický čtverec a další témata podávána netradiční, ale zábavnou formou.

Katedra fyziky si připravila celou řadu praktických pokusů formou kvízu, ve kterém si mladí návštěvníci mohli vyzkoušet sílu svých vlasů, otestovat svůj odhad na rychlost volného pádu různých těles, porovnat hustoty vybraných druhů ovoce a zeleniny, nebo pozorovat pokusy s vývěvou, nafukovacím balónkem a „uschlým” jablkem.

V chemické učebně se prováděly netradiční pokusy, které měly odpovědět na otázku „Co se stane když...?”. K vidění byly kromě reakce bromu a hliníku, chemického JOJa, hořícího a létajícího čajového sáčku nebo zapálené vaty, také hořící ruce několika odvážlivců! Vše se samozřejmě obešlo bez zranění a o to větší zážitek si přítomní studenti odnesli.

Katedra informatiky a počítačů si připravila program na téma „Videokonference”. Studenti se seznámili se zařízeními, která jsou nezbytnou součástí videokonferencí, zažili ukázku školní přednášky, která je zaznamenávána obrazem, zvukem i datovým přenosem a mohli ohodnotit její výhody a nevýhody. V neposlední řadě se podařilo také navázat obrazové a zvukové spojení s jinou vzdálenou místností.

Z ohlasů a výrazů tváří středoškolských studentů lze soudit, že se akce povedla, a že si zúčastnění odnesli kromě sladkostí také nové poznatky a zážitky z přírodovědné oblasti.

Přírodní vědy na hradě

Slezskoostravský hrad se 24. června proměnil v centrum přírodních věd, které do útrob původně středověké stavby přilákaly obrovské množství žáků základních i středních škol z blízkého okolí. Matematika, fyzika, chemie, biologie a sociální i fyzická geografie jsou vědní obory, které svými programy dokázaly půl dne bavit početné mladé publikum i jejich doprovod. Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity se všemi svými katedrami připravila pro návštěvníky hradu bohatý atraktivní program.

Katedra biologie a ekologie si připravila pestrou škálu krátkých, ale zajímavých prezentací. Mezi tématy se objevili například hmyzí muzikanti, chladnokrevní predátoři, tajemství života stromů, ukázky mikroskopických preparátů a došlo také na představení Yosemitského parku ve Spojených státech. Mimo přednášky byly ke zhlédnutí také expozice živých rostlin a živočichů a nemohly chybět ani u dětí tolik oblíbené soutěže věnované poznávání rostlin a živočichů.

Katedra matematiky si připravila program pro všechny věkové skupiny, a tak si každý fanoušek čísel a hlavolamů přišel na své. Kdo měl zájem, mohl si vyzkoušet měření výšky pomocí obyčejné hole s využitím vztahů v trojúhelníku. Uvnitř hradu si „čarodějnice” připravily celou řadu hlavolamů, tangramů, papírových kirigami či ukázky z pop-up geometrie. Pro nejmenší bylo připraveno počítání s rybičkami, ve kterém šlo o ulovení rybičky, která na sobě měla správný výsledek příkladu. Vrcholem dopoledne bylo divadelní představení studentů a pracovníků katedry s názvem „Záhadná vražda kružnice”. Diváci měli za úkol pouze za pomoci logického myšlení pomoct s objasněním vraždy, která se stala na srazu tříd 1D a 2D po více než dvou tisíciletích.

Celý svět umístěný do jediné místnosti, tak by se dal charakterizovat program pracovníků a studentů z katedry sociální geografie. Návštěvníci mohli ochutnat netradiční pokrmy a nápoje pocházející z různých koutů světa, nebo se pokusit rozpoznat dvacet států, jejichž vlajky byly složeny z typických tamních potravin. Velké oblibě se těšil Geokvíz na iPadu, ve kterém vždy dvojice přítomných změřila své síly v zeměpisných znalostech. Každý si také mohl zkusit interaktivní přiřazování států na slepou mapu (rovněž pomocí iPadu). Většina návštěvníků nepohrdla ani možností vyzkoušet si ovládání vesmírného robota pomocí aplikace Spacecraft.

Katedra fyzické geografie umožnila příchozím zkontrolovat rovnost hradní terasy pomocí nivelačního přístroje a latě. Kdo měl zájem, mohl se pokusit odhadnout vzdálenost k vytyčenému místu pomocí geodetického měření s využitím totální stanice, nebo si zasoutěžit v odhadování poměru plochy planety země k dalším tělesům naší Sluneční soustavy.

Fyzikové dali zájemcům možnost zkontrolovat si kvalitu filtru na svých slunečních brýlích díky experimentům s čidly a počítači. Testovat se dala také síla stisku ruky. Letos poprvé sekce fyziky představila návštěvníkům pokusy s vývěvou, která demonstrovala var vody za sníženého tlaku a pozoruhodný experiment nazvaný „Lifting jablka”, při kterém se jablko smršťovalo a následně opět rozpínalo podle změny tlaku uvnitř vývěvy. Další pokusy byly v režii studentů z této katedry, kteří se snažili názorně vysvětlit, proč mají bubliny vždy kulovitý tvar, jak se udržují vodoměrky na vodní hladině či demonstrovat podtlak pomocí svíčky umístěné na vodní hladině. Pozornost si rozhodně získalo také Blackburnovo kyvadlo, díky němuž lze pozorovat tzv. Lissajousovy obrazce, vznikající skládáním dvou kolmých kmitů. Pravděpodobně největšímu zájmu se mohla těšit termokamera. Díky tomuto zařízení se mohl každý na vlastní oči přesvědčit, do jaké míry byla díky slunečním paprskům vyhřátá střecha hradu, nebo jakou tepelnou stopu zanechá otisk lidské ruky na stole.

Stánky patřící chemikům a jejich spolupracovníkům by se nemohly obejít bez oblaků dýmu, menších explozí či ohnivých reakcí. Pokusy, prováděné studenty chemie, se těšily velkému zájmu a hýřily všemi možnými barvami a zápachy. Aktéři experimentů se „ohákli” podle toho, jaký pokus prováděli, a tyto netradiční chemické pláště rozhodně nezůstaly bez povšimnutí. Tradičně nechybělo ani divadlo v podání pracovníků a studentů katedry chemie, kteří si tentokrát připravili pohádku o Chemírovi.

Krásné počasí, ale především velmi přátelská atmosféra a obrovské množství popularizačních akcí ze všech vědních oborů zapříčinily konečný úspěch celé akce, na které se podílelo obrovské množství lidí z řad pracovníků a studentů Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Tyto akce byly realizovány v rámci projektu OPVK „Okna vědy dokořán“ (registrační číslo projektu CZ.1.07/2.3.00/45.0004), který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Okna vědy dokořán
Okna vědy dokořán
Okna vědy dokořán
Okna vědy dokořán
Okna vědy dokořán
Okna vědy dokořán
Okna vědy dokořán
Okna vědy dokořán

Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022