Příklad dobré praxe aneb OKAPOUSU na OSU

logolink

Na Ostravské univerzitě se chýlí ke konci projekt s názvem „Zvyšování odborných kompetencí akademických pracovníků Ostravské univerzity v Ostravě a Slezské univerzity v Opavě (OKAPOUSU)“. Cílem projektu je podpora zvyšování odborných kompetencí akademických pracovníků Ostravské univerzity v Ostravě a Slezské univerzity v Opavě, a tím zvýšení kvality vzdělávání na obou univerzitách. Tyto nové poznatky, informace, znalosti a dovednosti pak uplatní nejen při rozvíjení nových metod a forem výuky, ale i při budoucí inovaci studijních programů.

Mezi vybrané akademické pracovníky obou univerzit, kteří obdrželi finance na získávání vědomostí a dovedností u špičkových odborníků z VŠ, případně z Akademie věd nebo z jiného špičkového pracoviště v ČR, patří i doc. Mgr. Lenka Krhutová, Ph.D. z Fakulty sociálních studií OU a spoluřešitelka PhDr. Jarmila Kristiníková, Ph.D. z Lékařské fakulty OU. Jejich tzv. balíček odborných kompetencí s názvem „Koordinovaná rehabilitace a dlouhodobé zdravotně sociální péče“ má za cíl zvýšit odborné kompetence formou rozšíření a prohloubení znalostí a dovedností akademických pracovníků a studentů OU a SLU ve speciálních odborných tématech, která zatím nejsou součástí studijních programů.

logolink
Prof. MUDr. Jan Pfeiffer, DrSc. a Mgr. Lenka Krhutová, Ph.D.

Jak hodnotí Lenka Krhutová účast v tomto projektu?

„Díky projektu jsme mohly využít odborné konzultace u špičkových odborníků s mezinárodním renomé - u pana prof. MUDr. Jana Pfeiffera, DrSC - jednoho z nestorů moderního konceptu koordinované rehabilitace v České republice a u paní doc. MUDr. Olgy Švestkové, Ph.D. - přednostky Kliniky rehabilitačního lékařství 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze“, sděluje hlavní přínos projektu a kromě významného profesního přínosu ocenila i to, že při žádosti o konzultaci mohla těmto špičkovým odborníkům díky projektu nabídnout odpovídající odměnu. „Proč by lidi měli své cenné znalosti, jichž nabyli tvrdou prací, dávat zadarmo? To se neděje nikde ve světě, jen u nás se předpokládá, že by mělo“, doplňuje svou zkušenost při vyjednávání odborných konzultací.

V rámci balíčku s kolegyní dr. Kristiníkovou zpracovaly odborný text s distančními prvky „Koordinovaná rehabilitace a dlouhodobá zdravotně sociální péče“, připravily podpůrný e-learningový kurz v Moodle a zrealizovaly výukový kurz pro 33 přihlášených účastníků, z toho 7 vyučujících z Lékařské fakulty OU a z Fakulty sociálních studií OU a 26 studentů z obou fakult.

Jedním z lektorů kurzu, který Lenka Krhutová v rámci projektu připravila, byl právě prof. MUDr. Jan Pfeiffer, DrSc., který seznámil účastníky kurzu jednak se známou, ale také i s dosud nepublikovanou historií rehabilitace v českých zemích a na Slovensku, kterou tajemně nazval „Zadním schodištěm rehabilitace“. „Dověděli jsme se však i řadu soudobých moderních poznatků tohoto celosvětově uznávaného konceptu návratu ke zdraví a k udržení kvality života člověka po úrazu, nemoci nebo s vrozeným zdravotním postižením. Pan profesor hovořil o konceptu rehabilitace, tradičně a mylně zaměňovaného za fyzioterapii a fyziatrii, i o konceptu dlouhodobé péče, které reflektují neoddělitelnost sociálních a zdravotních intervencí a potřebu propojení s dalšími typy intervencí v oblasti pracovní, pedagogicko-výchovné, technické, technologické atd. pro včasné, účelné a efektivní řešení situace člověka, který se ocitá v obtížné životní situaci vyvolané anebo ovlivněné závažným zdravotním problémem. Oba koncepty jsou v zahraničí dlouhodobě známy, v praxi ČR se je však nedaří uspokojivě prosazovat a realizovat, a to z důvodu vágní politiky státu a absence kvalitně připravených odborníků, kteří by byli schopni je řešit především na systémové úrovni“, pokračuje Lenka Krhutová ve výčtu obsahu této přednášky. „Věřím, že realizace tohoto balíčku odborných kompetencí přispěje k posílení personálních kapacit pro systémové řešení obou konceptů v mikro - mezo - makro rovině teorie i společenské praxe“, uzavírá shrnutí přínosů podpořených aktivit v rámci tohoto projektu.

Tento projekt řeší Centrum celoživotního vzdělávání na Přírodovědecké fakultě OU v čele s hlavní koordinátorkou projektu Ing. Evou Burianovou, Ph.D. a je realizován od 1. února 2011 do 31. ledna 2014.


Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022