Den Země v režii studentů katedry sociální geografie a regionálního rozvoje
Studenti učitelství geografie si na vlastní kůži vyzkoušeli přípravu, organizaci a provedení akce pro děti. Dne 22. dubna, na Den Země, připravili pro žáky ZŠ K. Dvořáčka v Orlové spoustu zajímavých stanovišť. Dali si opravdu záležet, aby jednotlivé aktivity byly atraktivní a přizpůsobené zvlášť žákům z 1. stupně a zvlášť těm starším. Příprava akce, jejíž cílovou skupinou bylo 450 dětí, pohltila studentům 1. ročníku navazujícího magisterského studia mnoho času. Geografie se přímo nabízí k tomu, aby poukázala na různé zajímavosti, krásy, přínosy, ale i ohrožení naší planety Země. V tomto roce ani jeden student učitelství nemá v kombinaci geografii s biologií, proto se někteří z nich báli jít do „ekologických“ témat. Vše ale zvládli ale vše bravurně, byli chváleni také za vstřícný a milý přístup k dětem. A jak konkrétně Den Země probíhal?
Studenti si kreativně pojmenovali svá stanoviště, přesně naplánovali rozdělení žáků do skupinek i jejich vytíženost na 6 vyučovacích hodin.
Dle přesně připraveného harmonogramu se po areálu školní zahrady organizovaně pohybovaly skupinky dětí, které plnily 10 minutové úkoly na jednotlivých stanovištích. Za tyto úkoly sbírali žáci „ekodolary“, které po absolvování okruhu proměnili na drobné odměny. Ty zajistila nejen Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity, ale i RBP či ZŠ K. Dvořáčka. Pro ostatní třídy, které na tento okruh čekaly, byly připravené hodinové aktivity. K nim patřil např. Pomologov, čili sázení ovocných stromků s ukázkou veškerých produktů. Žáci se dozvěděli mnoho informací o jednotlivých odrůdách a způsobu pěstování. Další hodinovou aktivitou byl Archeologov, kde si mohli mladší žáci zhotovit sádrové odlitky přírodnin, starší třídili fosilie, seznámili se s prací archeologa, mohli si vykopat různé kosti a určovat je. Na stanovišti nazvaném Mikroskopov pozorovali vše, co na zahradě našli, zaujali je samozřejmě nejen mravenci, ale i drobné rostlinné struktury či písek. V tělocvičnách probíhaly sportovní aktivity s ekologickou tématikou, takže si žáci přiblížili problém tání Arktidy z pohledu ledních medvědů, či princip evoluce. S dalším stanovištěm přišel na pomoc pedogeograf RNDr. Matěj Horáček, který zhotovil na zahradě odkryv a pomocí teploměrů, vlhkoměrů a pH metrů vysvětloval žákům záhady pedologie. Nechyběl ani pokus ukazující propustnost jednotlivých druhů půd.
A co nabízela stanoviště, na kterých žáci plnili 10minutové úkoly? Textilov ukázal žákům, z čeho jsou bavlněná trička či fleecové mikiny, jak vypadají vlákna, nitě, jednotlivé průmyslové rostliny. V Hmatákově si děti ověřily, zda jsou schopny v zakrytých nádobách rozpoznat přírodniny či materiály. Hitem byla svlečka hada, sláma, vlna nebo mušle. Zeminov si připravila studentka, která děti zaujala barvozměnami rostlin na základě kyselosti půdy. V Jídlovanech žáci měli nejen poznat různé druhy koření, luštěnin, ale přiřadit je i na mapu dle země původu, doplnit typická jídla pro danou oblast. V Šetřílkově si žáci 2. stupně vypočítali spotřebu vody a navrhli, jak ji snížit. Biomov zopakoval dětem typické znaky jednotlivých vegetačních pásů, tady si zahráli na biogeografy, seznámili se rovněž s různými stupni ohrožení zvířat. Atraktivním stanovištěm byl Mobilov, kde si student připravil ukázku starých mobilů, mnohé z nich byly rozmontovány, aby děti viděly, z čeho se skládají. Toto stanoviště se zaměřilo i na recyklaci jednotlivých částí. V rohu zahrady na štěrkovišti si připravila studentka Mapov, tady žáci pomocí stuh, dřevěných popisků, obrázků a textilií sestavovali mapu Česka. Letokruhov patřil k dalším aktivitám, které zaujaly i mnohé dospělé. Zde byl připraven keltský kalendář a tak si každý mohl najít dle data narození svůj strom a získat lístek s charakteristikou své osobnosti. Na průřezu kmenem žáci počítali letokruhy a zapichovali štítky s významnými událostmi, svými narozeninami či s datem vzniku Facebooku. V Produktárně mladší žáci vyhledávali konkrétní produkty (mléko, sýry, uzené ryby) a určovali, z čeho vznikly. Žáci druhého stupně se seznámili s druhy kožešin, podmínkami chovu kožešinových zvířat, počítali, kolik je jich za potřebí k výrobě jednoho kusu oblečení. Flórany obsahovaly ukázky části rostlin, dle kterých děti poznávaly rostlinné druhy. Jediným oddechovým stanovištěm byly Petsportovice, již dle názvu poznáte, že se jednalo o sportovní klání s PET láhvemi.
Proč byly všechny aktivity pro děti tak lákavé? Studenti se postarali o co největší názornost, žáci si mohli vše osahat, vyzkoušet, obrázků bylo opravdu málo, ty byly nahrazeny konkrétními přírodninami nebo i produkty.
RNDr. Barbara Baarová, Ph.D., didaktička geografie
Zveřejněno / aktualizováno: 28. 04. 2017
