FAQ

Přírodovědecká fakulta
Ostravská univerzita
30. dubna 22
701 03 Ostrava

e-mail: infotečkaprfzavináčosutečkacz
telefon: 597 092 100, 553 462 100
fax: 596 120 478

  
cz   en


Superstar statistického nebe u nás v Ostravě

Matematika v naší společnosti není tolik populární jako hudba, sport a jiné aktivity. Ale existuje mnoho lidí, pro které je matematika oblíbenou prací a životním posláním. Mezi ně patří doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D., který působí na Vysoké škole ekonomické v Praze. Jak pracuje a co všechno dělá pravý matematický profesionál?

Doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D., je docentem v oboru Statistika a prorektorem pro strategii na Vysoké škole ekonomické v Praze. Je vedoucím katedry ekonomické statistiky na Fakultě informatiky a statistiky. Oblastí jeho zaměření je sociálně-hospodářská statistika, národní účetnictví a ekonomické dopady rozvoje lidského kapitálu. Působí v odborných organizacích, jako je Česká statistická společnost, Česká demografická společnost, Česká společnost ekonomická, Jednota českých matematiků a fyziků, Mezinárodní statistický institut (ISI) a další. Spolupracuje s Českým statistickým úřadem jako vedoucí metodických auditů, působí jako soudní znalec v oboru Ekonomika. Je předsedou Rady vysokých škol a členem Akademického sněmu Akademie věd ČR. Je řešitelem a spoluřešitelem řady grantů a vědecko-výzkumných projektů, pracuje v panelech českých i mezinárodních grantových agentur. Podílí se na organizování různých matematických a statistických soutěží. Tento výčet aktivit docenta Fischera jsou jen vrcholky hor.

Myšlenka zrealizovat přednášku na Přírodovědecké fakultě katedrou matematiky se zrodila na semináři Jednoty českých matematiků a fyziků – „Klokani v Jeseníkách“ v lednu letošního roku. Jsme moc rádi, že si docent Fischer našel čas a přednáškou „Vysoké školství ve víru legislativních změn – Co nás čeká a (možná) nemine?“ obohatil akademický život na Ostravské univerzitě. Využili jsme příležitosti a docentu Fischerovi položili několik otázek.

Které okamžiky ve svém životě považujete za klíčové nebo zlomové?

Čtvrtou třídu naší sídlištní základní školy. Vysoce nad rámec svých povinností se mi věnovala paní třídní učitelka Šestáková, která mne dovedla i k vítězství v tehdy prestižní celopražské soutěži pro čtvrťáky „Ukaž, co umíš“. Odtud pak vedla cesta do matematické třídy ve škole na Uhelném trhu a po jejím absolvování na známou „píkárnu“, tedy na gymnázium kdysi Wilhelma Piecka, později Korunní, ještě později Zborovská a dnes Christiana Dopplera. Mimochodem mám s tím vítězstvím spojenou jednu veselou historku z natáčení, kterou si nechám na konec.

Váš táta i dědeček byli matematici. Ovlivnili Vás?

Dědeček to bohužel nestihl, i kvůli útrapám v koncentračním táboře zemřel tři roky předtím, než jsem se narodil. Od jeho tehdejších kolegů jsem však dostal jeho sbírku starých statistických knih, takže mám vzpomínku na něj v kanceláři. Táta mne ovlivnil hodně, hodně jsme spolu o statistice diskutovali, ostatně vydrželo nám to dodnes. Když jsem po „gymplu“ složil přijímačky na Matfyz i na VŠE, byl jedním z mála, který mi radil jít studovat statistiku raději na „ekonomku“.

Jak to dopadlo?

Dal jsem na něj a nikdy jsem nelitoval. Možná i to byl další klíčový životní okamžik.

Byla pro Vás matematika jasná volba? Uvažoval jste o studiu jiného přírodovědného nebo dokonce humanitního oboru?

Matematika mne bavila celou základní školu i během studia na gymnáziu. Na rozdíl od teoretičtěji zaměřených spolužáků jsem věděl, že bych se rád věnoval aplikacím matematiky. Zajímal jsem se o ekonomická témata, takže nakonec byla jasnou volbou právě statistika.

Setkal jste se při svém povolání s něčím, na co Vás škola nepřipravila?

Těch věcí bylo! Když jsem šel hned po gymnáziu učit na částečný úvazek na základní školu, když jsem se stal v 27 letech proděkanem fakulty, když jsem převzal o pár let později vedení katedry. Na takové věci vás snad ani škola připravit nemůže. Ostatně se říká, že většina manažerských i učitelských dovedností je vrozených a jen část získaných.

Když se podíváme na Vaši náplň práce. Co Vás na Vaší práci nejvíce baví?

Jednoznačně práce se studenty. Bohužel stíhám už jen jednu pravidelnou přednášku týdně, mám ji hned v pondělí dopoledne a nabije mne na celý týden dopředu. Vážím si též toho, že mohu vést doktorandy a mohu jim předávat nejen znalosti a zkušenosti, ale i „kus sebe“ a svůj pohled na statistiku. A za třetí mne opravdu baví budovat a rozvíjet „svoji“ katedru, po sedmi letech jsou už částečně vidět i výsledky, je to běh na velmi dlouhou trať.

Jaké předměty vyučujete?

Hospodářskou a sociální statistiku pro bakaláře. Snažím se studentům vysvětlit, jakým způsobem jsou statisticky zachyceny ekonomické a sociální jevy kolem nás, jak se odhaduje inflace, nezaměstnanost, HDP, chudoba atd.

Takže statistika v praxi. A čím motivujete studenty pro studium svých předmětů?

Téma mého předmětu je obecně považované spíše za nudné. Snažím se ale studentům ukázat, že statistika rozhodně nuda není, a to ani ta oficiální. Že je dobrodružstvím poznání, permanentní snahou co nejlépe zachytit, změřit jevy kolem nás. Takže možná spíš studenti motivují mne. A já se je snažím motivovat svým nadšením až zápalem pro dané téma.

Mohl byste porovnat dnešní studenty s těmi, které jste potkal v době svých studií?

Více jedí burgery. Tehdy jsme studovali s jinými technologickými možnostmi, dnes jsou všechny informace po ruce v chytrém telefonu, za mých studií jsme si statistická data jezdili kopírovat na „staťák“ do knihovny a pak je večer přepisovali do Excelu. Pohodlí a přemíra informací však trochu snižují přemýšlení nad věcmi, zvyšují roztěkanost. A také tehdy nebyly tak vysoké náklady spojené se studiem. Chodil jsem při studiích do práce jeden den v týdnu a měl jsem pocit, že studium šidím.

Při výčtu Vašich aktivit asi musíte být pracovně vytížen. Jaký máte time management?

Strašný! V podstatě porušuji většinu známých pouček o řízení času, takže jsem v trvalém skluzu. Rozsah aktivit a pracovní vytížení zvládám jen díky mimořádně skvělým lidem kolem sebe, i tímto jim za jejich péči a podporu opravdu nesmírně děkuji, nešlo by to bez nich.

Existují úkoly, které si zadáváte sám?

Dokonce bych řekl, že jich je většina. Velká část zadaných úkolů je dlouhodobých, u nich si určuji, v jakém pořadí se do nich pustím, jak rozdělím práci kolegům. Mimochodem delegování práce není samospasitelné, musíte mít čas práci od kolegů převzít, leckdy ji i průběžně konzultovat.

A na čem v současnosti pracujete?

Momentálně připravujeme celonárodní šetření EUROSTUDENT VI, sběr dat proběhne na jaře příštího roku. A hodně mne v současnosti zajímají problémy srovnávání cenových hladin nejen v rámci ČR, ale i ve světě. Jestli je úplně k zavržení Big Mac Index, jestli se dají konstruovat nějaké podobné indexy a tak.

Na jakých principech stojí Váš výzkum?

Touha po poznání, kritický pohled na dosažené výsledky, respekt k vědní disciplíně a hlavně ke kolegům.

A na jaké odborné aktivity jste nejvíce pyšný?

Těžké vybrat… Asi nejvíce mne potěšilo dokončení řešení grantu, v němž jsme s kolegy odhadovali historické řady HDP na území České republiky za období 1970-1989 v současné metodice Evropského standardu národních účtů. Výsledky vyšly v opravdu renomovaném zahraničním časopise.

Zůstaňme ještě u statistiky. Jak využíváte statistiku ve svém denním životě?

Statistika je natolik běžnou součástí našich životů, že si její použití ani neuvědomujeme. Ostatně podobné je to třeba s fyzikou.

Statistika – jakými třemi slovy byste ji popsal?

Potřebná, podceňovaná, přeceňovaná.

Je nějaká oblast, o které byste si rád udělal pomocí statistických výpočtů přehled, ale chybí v ní data?

Uplatnění absolventů na trhu práce podle jednotlivých oborů. Data dokonce paradoxně jsou, ale podle současné legislativy v oblasti ochrany osobních údajů je není možné propojit. Ministerstvo školství vede podrobnou evidenci o studentech škol, Česká správa sociálního zabezpečení o příjmech obyvatelstva ze zaměstnání a ze samostatné výdělečné činnosti. Propojením dat bychom zjistili, kolik si po deseti letech od absolvování školy ročně vydělá v průměru matematik, který absolvoval OSU. Bohužel to zjistit nesmíme, takže místo toho jsou realizována drahá a výrazně méně přesná šetření uplatnění absolventů. Paradoxně i za peníze ministerstva školství, které je správcem jedné z těch databází.

Která oblast statistiky je podle Vás nejkomplikovanější?

V základních kurzech statistiky asi statistická indukce, v rozšiřujících pak pokročilé vícerozměrné metody. Je to ale hodně subjektivní.

Setkal jste se nebo spolupracoval jste s nějakou významnou matematickou osobností?

Jen na našich vysokých školách je takových celá řada, nerad bych jmenoval jen některé.

Existuje oblast matematiky, které jste se doposud nevěnoval, a přesto byste ji rád poznal?

V současné době jsem plně vytížený, v budoucnu bych do některých oblastí rád pronikl hlouběji.

Nyní přejděme do oblasti vzdělávání. Co považujete za největší problém v současné době?

Velké problémy jsou dva. Prvním je podfinancování celého vzdělávacího segmentu, druhým oddělený přístup k řešení problémů ve vzdělávací soustavě, kdy se zvlášť řeší základní, střední, vyšší odborné a vysoké školství.

Jaké jsou podle Vás nejlepší a nejhorší vlastnosti současných studentů?

Každý student je jiný, těžko se to dá zobecnit. Ostatně k zobecňování se právě ve statistice musí přistupovat hodně obezřetně.

V současnosti se hodně mluví o poklesu zájmu středoškoláků o studium matematiky. Pozorujete jej?

Ano, z občasných přednášek na středních školách to cítím.

V čem vidíte jeho příčinu?

Příčinou je celospolečenský diskurs, kdy je „in“ se matematice nevěnovat, různé slavné osobnosti se rády chlubí tím, že matematiku k ničemu nepotřebovaly a nepotřebují.

A proč by se podle Vás měli náctiletí zaměřit na matematiku?

Nevím, jestli to náctileté v jejich věku zajímá, ale jsem přesvědčen, že schopnost ovládat matematiku, nejen jako řemeslo, ale hlavně jako způsob myšlení, je jedním z klíčových předpokladů dobrého uplatnění na stále těsnějším a náročnějším trhu práce. Absolventi technických či přírodovědných oborů nouzi o dobře placené místo nemají.

Takže co byste doporučil žákům nebo studentům, kteří si zatím nevytvořili cestu k matematice?

To je otázka za milión. Hlavně ať se matematiky nebojí.

Myslíte, že má každý člověk nadání pro matematiku?

Nevím, to je otázka spíš pro psychology.

Máte nějaké životní vzory?

Nemám, snažím se od lidí, kterých si vážím, vzít od každého něco.

Získal jste někdy v matematické soutěži Klokan plný počet bodů?

Klokan přiběhl k nám do České republiky až v 90. letech, takže jsem jej potkal až na gymnáziu v kategoriích Junior a Student. Tak dobrým matematikem, abych získal plný počet bodů, jsem rozhodně nebyl. Ostatně ani dnes, když na přípravných soustředěních dolaďujeme klokaní úlohy, všechny úlohy z nejvyšší kategorie nevyřeším.

S tím se potýkám také. Nyní něco blíže o Vás. Jaké jsou Vaše cíle, kterých v nejbližší době chcete dosáhnout?

Dva mí mladí kolegové z katedry jsou na prahu habilitace, snažím se jim dle možností pomoci k tomu, aby ji zdárně dotáhli.

Hrajete na nějaký hudební nástroj?

Bohužel ne, neměl jsem k tomu čas a hlavně vůli. Nějaké sny v této oblasti ale ještě mám.

Je něco, co by Vám teď udělalo největší radost?

Týden volna.

Je něco, co byste chtěl v životě ještě zažít?

Stav, kdy budu mít více energie.

Co Vám zaručeně vždy zlepší náladu?

Dobré víno v dobré společnosti, hezký pěší výlet, dobře provedená přednáška.

Co rád děláte, když nemusíte pracovat? Jak odpočíváte?

V první řadě se odříznu od internetu a nejlépe i od telefonu. Jet na dovolenou a vyřizovat tam poštu by žádný odpočinek nebyl, to nikam nemusím jezdit. Jdu na výlet, do sauny, na dobrou večeři.

Poslední otázky. Co byste vzkázal studentům, kteří uvažují, že budou studovat matematiku na vysoké škole?

Ať tuto myšlenku rozhodně neopouštějí, je to dobrá volba.

A co byste vzkázal učitelům matematiky?

Ať vydrží a hlavně ať se snaží žáky a studenty pro matematiku nadchnout. Je to stejně důležité jako jim dobře vysvětlit všechny vzorečky.

A debrujárům?

Ať jim vydrží jejich nadšení.

Co Vás v poslední době nejvíce potěšilo?

Pozvání na Ostravskou univerzitu.

Nás potěšilo Vaše přijetí pozvánky. Co považujete za svůj dosud největší životní úspěch?

Doufám, že skutečné životní úspěchy mám teprve před sebou. Jsem rád, že mohu dělat práci, která mne opravdu baví.

Abychom nezapomněli, jaká byla ta veselá historka z natáčení?

Je spojená s vítězstvím v soutěži „Ukaž, co umíš“. Účastníci dostali diplom A4 z tvrdého papíru, na němž byla síť čtyřbokého jehlanu. Ten jsme si mohli vystřihnout a slepit. Z vyhlášení výsledků jsem jel rovnou do televize, kam mne pozvali do tehdejšího pořadu Magion. Ve studiu mi pomohli jehlan slepit a pak jsem jednoho dodnes známého moderátora jako desetiletý kluk při přípravě na vysílání přesvědčoval, že z hlásícího se magického oka vytáhne opravdu jehlan a nikoli hranol.

Přejeme Vám spoustu dalších úspěchů a budeme se těšit na další setkání.

Díky, Vám a Vašim kolegům rovněž. A děkuji za pozvání.

Děkujeme.

Mgr. Lucie Schaynová
studentka Ph.D. studia Katedry matematiky PřF OU

Fotogalerie z přednášky Vysoké školství ve víru legislativních změn: co nás čeká a (možná) nemine?

Superstar (hvězda) statistického nebe u nás v Ostravě (1/14)Superstar (hvězda) statistického nebe u nás v Ostravě (2/14)Superstar (hvězda) statistického nebe u nás v Ostravě (3/14)Superstar (hvězda) statistického nebe u nás v Ostravě (4/14)Superstar (hvězda) statistického nebe u nás v Ostravě (5/14)Superstar (hvězda) statistického nebe u nás v Ostravě (6/14)Superstar (hvězda) statistického nebe u nás v Ostravě (7/14)Superstar (hvězda) statistického nebe u nás v Ostravě (8/14)Superstar (hvězda) statistického nebe u nás v Ostravě (9/14)Superstar (hvězda) statistického nebe u nás v Ostravě (10/14)Superstar (hvězda) statistického nebe u nás v Ostravě (11/14)Superstar (hvězda) statistického nebe u nás v Ostravě (12/14)Superstar (hvězda) statistického nebe u nás v Ostravě (13/14)Superstar (hvězda) statistického nebe u nás v Ostravě (14/14)

Vlastník zprávy: Ing. Beáta Kapošváry | Aktualizováno: 30. 11. 2015
 

© Ostravská univerzita 2006 - 2017
Ostravská univerzita, Dvořákova 7, 701 03 Ostrava 1
telefon: +420 597 091 111, +420 553 461 111
e-mail: studiumzavináčosutečkacz, infozavináčosutečkacz, podatelnazavináčosutečkacz

YouTube | Facebook | Google+ | Twitter | Instagram
RSS | Technický kontakt