Tajemství fylogeneze škvorů odhaleno i díky našim vědcům z katedry biologie a ekologie

Mezi škvory (řád Dermaptera), všeobecně známé díky u nás všudypřítomnému škvorovi obecnému (Forficula auricularia), patří také dvě podivně vyhlížející skupiny, které parazitují na savcích. Paškvoři (Arixeniidae) žijí epizoicky na indomalajských netopýrech tadaridách, hryzenky (Hemimeridae) naopak v srsti afrických krys obrovských. Již na první pohled jsou tyto dvě skupiny natolik odlišné od všech ostatních škvorů (viz obr.), že si s nimi taxonomové od dob jejich objevení nevěděli rady. Byly pro ně dokonce vyčleněny samostatné podřády, sesterské k ostatním škvorům, a toto členění se až dosud objevovalo v učebnicích entomologie. Jelikož jsou vnější morfologické struktury velmi pozměněné parazitickým způsobem života, je prakticky nemožné na nich najít homologie, které by pomohly objasnit fylogenetické vztahy. Rozřešení této otázky proto trvalo celé století a čekalo na aplikaci moderních molekulárních metod. Zapeklitý taxonomický oříšek se podařilo rozlousknout teprve letos trojici českých vědců, RNDr. P. Kočárkovi, Ph.D., RNDr. P. Hulvovi, Ph.D. a Mgr. V. Johnovi, z nichž první dva působí na katedře biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Z provedených analýz jednoznačně vyplynulo, že ani paškvoři, ani hryzenky nejsou samostatnými podřády škvorů, ale naopak náleží mezi nejpokročilejší škvory, do nadčeledi Forficuloidea, do které řadíme také již zmíněného notoricky známého škvora obecného. Studie byla publikována v prestižním biologickém časopise PlosOne v červnu 2013 a plná verze článku je zájemcům k dispozici na stránkách časopisu.

Ukázka z publikace