Okénko do Přírody bavilo i vzdělávalo
Ve čtvrtek 28. května 2015 se na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity uskutečnila další z řady akcí nabízející nevšední pohled na vybrané přírodní vědy. Akci s názvem „Okénko“ tentokrát režírovaly katedry fyziky, matematiky, informatiky a chemie. Více než šedesát mladých účastníků z Wichterlova gymnázia z Ostravy-Poruby, z Gymnázia v Hlučíně a Přírodovědného gymnázia Prigo bylo rozděleno na čtyřčlenná družstva, která během celého dopoledne bojovala o zajímavé ceny.
Pracovníci katedry fyziky si pro mladé soutěžící připravili jak teoretické otázky, tak také praktická cvičení. V rámci krátkého patnáctiminutového testíku měla družstva odhadnout sílu lidského vlasu, nebo se pokusit určit, co se stane se železnou a zlatou koulí, pokud se ponoří do nádoby plné rtuti. V praktické části se pak týmy snažily zprovoznit elektrické obvody s žárovkami a zjistit, při kterém typu zapojení žárovka vyzařuje viditelně více světla. Neméně zajímavé byly také názorné ukázky rozdílů v rychlostech pádů těles ve vzduchu a ve vakuu, stejně jako velmi pomalý pád silného magnetu měděnou trubicí. Následné pokusy s vývěvou demonstrovaly, že je možné, díky snížení tlaku, vařit vodu i při pouhých 30° C.
Že matematika nejsou jen pouhá nudná čísla a příklady se snažili ukázat pracovníci z katedry této "královny věd". Prezentace se věnovala šifrám použitým během dvou světových válek, avšak k vidění toho bylo ještě mnohem víc. V první řadě bylo zapotřebí pochopit rozdíl mezi šifrováním a kódováním. Poté se přítomní octli až ve starověkém Řecku, kde můžeme nalézt zárodky steganografie, tedy vědy, zabývající se utajenou komunikací, jejímž základem je precizní ukrytí zprávy. Následovala ukázka celé řady dalších způsobů utajené komunikace prostřednictvím tajných inkoustů, otevřených kódů nebo tzv. šumů v obraze či zvuku. Dalšími příklady byla mimo jiné Caesarova šifra posunu písmen, nebo německá šifra z první světové války. Chybět nemohly ani ukázky některých šifrovacích zařízení a samozřejmě ani asi nejznámější a dodnes používaná Morseova abeceda.
Velkou přízeň přítomných si získal program katedry informatiky. Ta si připravila úkoly zabývající se jednoduchým programováním robota Bee Bot. Tato sympaticky vyhlížející včelka vykonávala jednoduché pokyny jako jízdu vpřed nebo točení doprava i doleva o devadesát stupňů. Včelka jezdila po speciální podložce a soutěžící jí vždy museli nejprve správně uložit do paměti zadanou cestu, poté ji vrátit na podložku a sledovat, zdali byly jejich výpočty správné a jestli včelka dorazila na místo určení.
Ani minutu ze svého času neztratili chemici, kteří produkovali jeden pokus za druhým. Ukázky chemie z běžného života hledaly odpovědi na otázky, proč jsou listy zelené nebo proč je obloha modrá. Prvním úkolem pro soutěžní týmy bylo rozpoznat podle čichu bezbarvé kapaliny, ve kterých byly aromatizovány běžné vůně z každé kuchyně. Následovala série pokusů s barevnou sloní pastou, dichromanovou sopkou, s hořícím sněhem nebo nafukováním gumové rukavice bez použití vzduchu. Tuto sérii uzavíraly pokusy z běžných domácích surovin, jakým je například škrob. Sami soutěžící si potom vyzkoušeli vytvořit obrovské bubliny, nebo mohli zjistit, jak se člověk cítí, když mu "hoří" ruce. Celý chemický program zakončila hudební skladba věnovaná periodické tabulce chemických prvků.
Během plnění úkolů sbíraly jednotlivé týmy body, jejichž sečtením se na závěr akce zjistilo, kdo byl během dopoledne nejbystřejší a kdo si tak odnese drobné ceny v podobě sladkostí a upomínkových předmětů.
Tato akce byla realizována v rámci projektu OPVK „Okna vědy dokořán“ (registrační číslo projektu CZ.1.07/2.3.00/45.0004), který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022
