Seznamte se…

Tři studenti naší Přírodovědecké fakulty získali na Akademickém dni Ostravské univerzity, který se konal 8. října 2012, ocenění a převzali z rukou pana rektora pamětní listy. Moc ráda vás s touto trojicí úspěšných studentů seznámím. Odpověděli mi nejen na pár otázek, ale dali mi k dispozici také své osobní fotografie, za což jim moc děkuji.

Mgr. Věra Ferdiánová, studentka 4. ročníku doktorského studijního oboru Aplikovaná algebra, katedra matematiky

Věrka v rámci svého studia reprezentuje PřF a Ostravskou univerzitu nejen na poli vědy (aktivní účast na mezinárodních konferencích a workshopech, články v recenzovaných sbornících a časopisech), ale má také výborné organizační schopnosti. Podílí se na organizaci konferencí a workshopů, dále na popularizaci matematických a informatických oborů a také na spolupráci fakulty s učiteli středních a základních škol. Byla a je zapojena do řešení vědeckých, rozvojových i popularizačních projektů, aktivně se zapojuje do všech aktivit katedry. Je velice pozitivně hodnocena studenty v rámci evaluace při realizace své pedagogické činnosti v rámci doktorského studia.

Mgr. Věra Ferdiánová, studentka 4. ročníku doktorského studijního oboru Aplikovaná algebra, katedra matematikyMgr. Věra Ferdiánová, studentka 4. ročníku doktorského studijního oboru Aplikovaná algebra, katedra matematikyMgr. Věra Ferdiánová, studentka 4. ročníku doktorského studijního oboru Aplikovaná algebra, katedra matematikyMgr. Věra Ferdiánová, studentka 4. ročníku doktorského studijního oboru Aplikovaná algebra, katedra matematikyMgr. Věra Ferdiánová, studentka 4. ročníku doktorského studijního oboru Aplikovaná algebra, katedra matematikyMgr. Věra Ferdiánová, studentka 4. ročníku doktorského studijního oboru Aplikovaná algebra, katedra matematikyMgr. Věra Ferdiánová, studentka 4. ročníku doktorského studijního oboru Aplikovaná algebra, katedra matematikyMgr. Věra Ferdiánová, studentka 4. ročníku doktorského studijního oboru Aplikovaná algebra, katedra matematiky

Jak dokážeš všechny ty aktivity včetně doktorského studia časově zvládat?

Některé dny to zvládám lépe a některé dny hůře. Jsem celkem hyperaktivní cholerik, takže energie mám na rozdávání. Bohužel mám strašnou nectnost a nedokážu si naplánovat aktivity, například dopoledne přípravy, odpoledne věda. Při organizaci akce nerealizuji akci celou sama, ale je nás více, pracujeme jako tým. Vím minimálně o pěti lidech na katedře, za kterými mohu zajít pro radu, popřípadě je poprosit o pomoc při organizaci. Pokud není zrovna akce, tak pracuji velmi náladově. Třeba po skončení popularizační besedy nechci nikoho ani vidět a schovám se doma nebo v kanceláři a mám velkou chuť si otestovat nějakou mou domněnku. Nebo se probudím uprostřed noci, protože mě napadla nějaká šílenost, která prostě nepočká do rána. Mám štěstí, že můj přítel je velmi tolerantní a tyhle mé excesy mi naprosto toleruje.

Která ze všech těch aktivit tě nejvíce baví?

Nejoblíbenější je vždy ta aktivita, která je spjata s momentální náladou. Ale mám strašně ráda Chemii na Slezskoostravském hradě, kde ty děti na nás koukají a nevěří nám, že toto dokázala matematika.

Jak ovlivňuje tebou oblíbená matematika tvůj život?

Matematika mi rozšířila logické a racionální myšlení. Vždycky jsem se rozhodovala v situacích dle zásad zdravého rozumu. Můj život změnili spíše matematici. Naučili mě, že opravdu za vším jde vidět matematiku. Jdeme například na oběd a najednou někdo oznámí, že ten kus masa, ač se tváří symetricky, není vůbec symetrický. Ale pokud se přeřízne správně, jedna z částí, pak bude symetrická.

Máš už představu o tom, co budeš dělat po ukončení doktorského studia?

Určitě bych si chtěla dodělat rigorózní práci z didaktiky. Další má budoucnost je bohužel ve hvězdách. Odvykla jsem si plánovat budoucnost dál, protože vždy to bylo úplně jinak a já pak byla jen zbytečně zklamaná. Jak se říká: nějak bylo, nějak bude.

Mgr. Tomáš Galia, Ph.D., bývalý student doktorského studijního oboru Environmentální geografie, katedra fyzické geografie a geoekologie

Tomáš byl v akademickém roce 2011/2012 studentem 3. ročníku doktorského oboru Environmentální geografie, doktorské studium řádně ukončil v srpnu 2012, a to ve standardní době studia. Zabývá se problematikou geomorfologie vysokogradientových koryt a jejich významem v oblasti flyšových Karpat, aktivně se podílí na výzkumných aktivitách katedry fyzické geografie a geoekologie v oblasti fluviální geomorfologie. Během svého studia publikoval řadu prací, z toho tři jako hlavní autor s IF.

Prezentace příspěvku na konferenci Carpatho-Balcan-Dinaric Conference on Geomorphology 2011 v Ostravici.Terénní seminář fluviální geomorfologie v Zakopané 2012 - řeka Belá pod Vysokými TatramiTerénní seminář fluviální geomorfologie v Zakopané 2012 - představení managementu polských štěrkonoských řekTerénní seminář fluviální geomorfologie v Zakopané 2012 - broďáky v akciTerénní exkurze KFG - PieninySituace 18. 5. 2010 po kulminaci povodně 5/2010 na Malé Ráztoce v Moravskoslezských BeskydechSituace 18. 5. 2010 po kulminaci povodně 5/2010 na Malé Ráztoce v Moravskoslezských BeskydechFotka z dovolené v jižní Francii

Můžeš mi, prosím, vysvětlit pojem "flyšové Karpaty"?

Tento pojem znají snad všichni studenti u nás na katedře, takže předpokládám, že tuto otázku přeskočí. Pro ostatní zvídavé se pokusím stručně vysvětlit, co to ten "flyš" vlastně je. Geologicky se jedná o mocný soubor hornin, ve kterém se pravidelně střídají pískovce a jílovce. Tento cyklus často vzniká při horotvorných procesech, kdy je ze zvedajících se pohoří odnášeno velké množství materiálu do nedalekých mořských pánví, které se postupně zanášejí. Při výzdvihu Karpat ve druhohorách a třetihorách se takové sedimenty usazovaly do pánví na severním předpolí nově vznikajících hor a ty byly později rovněž vyzdviženy. V současnosti nám flyšové horniny tvoří horské pásmo, které se táhne od Chřibů, Hostýnsko-Vsetínské hornatiny a Moravskoslezských Beskyd dále na Slovensko, do jižního Polska a pokračuje přes Zakarpatskou Ukrajinu do Rumunska. Podobnou stavbu má také například severní předpolí Alp.

A co znamená "fluviální geomorfologie"?

"Fluviálka", jak jí mezi kolegy říkáme, je vědní obor, který se zabývá geomorfologickými tvary a procesy ve vodních tocích. Fluviálního geomorfologa bude třeba na Odře zajímat, jak rychle se v korytě posouvají štěrkové lavice, jestli se tok zahlubuje nebo naopak přináší velké množství materiálu a jeho dno se tak zvedá, případně jak stará je niva (oblast, do které se nám řeka pravidelně každoročně vylévá) a jaké sedimenty v ní najde. Já se specializuji spíše na horské bystřiny, takže pro změnu zkoumám, jak určitá povodeň horské koryto přemodeluje a kolik odnese štěrků a balvanů nebo jak se mění charakter bystřiny s jejím vzrůstajícím sklonem dna směrem k pramenné oblasti. Určitě bych vyzdvihl fakt, že fluviální geomorfologie jako taková je důležitým oborem pro krajinné plánování, kdy například řeší, jak se zásahy člověka projeví ve fungování řeky a snaží se hledat cesty, jak skloubit především vodohospodářské aktivity se zachováním přirozeného vývoje vodního toku.

Byl jsi rozhodnutý již během studia pracovat na katedře fyzické geografie a geoekologie PřF OU anebo to přišlo "tak nějak samo"?

Upřímně, já ještě v páťáku magisterského studia ani netušil, že na doktorské půjdu. Díky vstřícnosti a ochotě mého školitele doc. Hradeckého jsem mohl ve své dizertaci pokračovat v měření a běhání po beskydských bystřinách a studánkách a dá se říct, že je to pro mě ideální pracovní náplň. Rozhodně jsem nechtěl sedět celé dny někde u počítače nebo pracovního stolu a tady se krásně skloubí přemýšlení nad problémy, práce v terénu na horském čerstvém vzduchu a následná analýza a syntéza získaných dat (tedy zase přemýšlení), přičemž se prakticky pořád učím novým věcem. Druhá polovina úspěchu je, že mě baví, co dělám a tak mě velice potěšilo, když mi byla nabídnuta pozice vědeckého pracovníka u nás na katedře. Ze zkušeností bývalých spolužáků vím, že je poměrně těžké sehnat práci přímo v našem oboru a nepředpokládám, že by mi takové zaměstnání dalo tolik prostoru pro seberealizaci tak, jako mám možnost u nás.

Jaký anebo odkud máš NEJ zážitek související s oblastmi, které vědecky zkoumáš - jistě hodně cestuješ?

Zrovna moje téma dizertační práce a vlastně i současný výzkum je svázán s oblastí mezi řekou Odrou a hranicemi se Slovenskem, takže jsem se nejvíce nacestoval tady kolem komína. Nicméně se občas v rámci oboru podívám i dále a například na přelomu května a června tohoto roku jsem se zúčastnil terénního workshopu pod slovenskými a polskými Tatrami. Procházeli jsme v cca dvacetičlenné skupině různé lokality na tamějších štěrkonosných řekách a na předposlední zastávce toho dne vytáhl jeden rumunský profesor z auta demižon vlastního domácího vína a kelímky, měl narozeniny. Na poslední lokalitu se nakonec neodjelo, všichni jsme si u řeky přátelsky povídali a po doušcích popíjeli a vůbec celé toto třídenní mezinárodní setkání se neslo ve velmi neformální atmosféře. Hodně jsem se dozvěděl, ale hodně také zasmál. Nevím jak je to v jiných vědeckých kruzích, ale "u nás" v podstatě můžeš za každým přijít s nějakým problémem nebo podiskutovat a vždycky to proběhne v přátelském duchu a každý je ochotný pomoci. Co se týče nej zážitku tak věřím, že ten nej nej nej teprve přijde.

Mgr. Lukáš Laš, student 2. ročníku doktorského studijního oboru Politická a kulturní geografie, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Lukáš je velmi nadaný a aktivní student, který se od počátku studia intenzivně zapojil do výzkumné i pedagogické činnosti katedry sociální geografie a regionálního rozvoje. V angličtině přednáší o vybraných problémech východoasijského regionu, participoval na přípravě 5. ročníku mezinárodní konference ke globalizaci na Ostravské univerzitě, aktivně se zúčastnil dvou dalších mezinárodních konferencí ve Finsku. Zde se mu podařilo navázat kontakty s odborníky na asijskou problematiku v Japonsku, kde následně v rámci projektu SGS „Strategická orientace Japonska v geoekonomických procesech východní Asie“ pracoval na výzkumu dané problematiky na prestižní Univerzitě Kjúšú (University of Kyushu) ve Fukuoce.

Mgr. Lukáš Laš, student 2. ročníku doktorského studijního oboru Politická a kulturní geografie, katedra sociální geografie a regionálního rozvojeMgr. Lukáš Laš, student 2. ročníku doktorského studijního oboru Politická a kulturní geografie, katedra sociální geografie a regionálního rozvojeMgr. Lukáš Laš, student 2. ročníku doktorského studijního oboru Politická a kulturní geografie, katedra sociální geografie a regionálního rozvojeMgr. Lukáš Laš, student 2. ročníku doktorského studijního oboru Politická a kulturní geografie, katedra sociální geografie a regionálního rozvojeMgr. Lukáš Laš, student 2. ročníku doktorského studijního oboru Politická a kulturní geografie, katedra sociální geografie a regionálního rozvojeMgr. Lukáš Laš, student 2. ročníku doktorského studijního oboru Politická a kulturní geografie, katedra sociální geografie a regionálního rozvojeMgr. Lukáš Laš, student 2. ročníku doktorského studijního oboru Politická a kulturní geografie, katedra sociální geografie a regionálního rozvojeMgr. Lukáš Laš, student 2. ročníku doktorského studijního oboru Politická a kulturní geografie, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Jak těžké bylo dostat se na prestižní univerzitu do Japonska a jak k tomu vlastně došlo?

Počas stážového pobytu na CEASe vo finskom Turku som sa dopátral k programu "Ázia v dnešnom svete" Univerzity Kjúšú vo Fukuoke. V dostatočnom predstihu som začal vybavovať všetko na diaľku, čo nebolo jednoduché. Vďaka veľkej podpore od môjho školiteľa pána prof. Vladimíra Baara ale i vedenia Prírodovedeckej fakulty Ostravskej univerzity a priestoru, ktorý mi vytvoril Dr. Lauri Paltemaa z Univerzity Turku počas stáže, sa to podarilo, začo patrí všetkým moja veľká vďaka. Zároveň som vyhovel kritériam výberového konania a hádam som mal i štipku šťastia.

Jaké to je pracovat na výzkumu v Japonsku - liší se lidé, podmínky a okolí obecně od našich?

Podmienky pre výskum a štúdium na Univerzite Kjúšú sú výborné. Svedčí o tom i architektúra ATW programu. Ten mi umožnil okrem prístupu k výborným publikáciam, ktoré v Európe len tak nenájdeme, i intenzívne študovať japončinu, návštevovať kurzy ázijských štúdií a konzultovať s odborníkmi. Keby som ovládal japončinu na úrovni práce s odborným textom, otvorili by sa mi prakticky neobmedzené možnosti. Akademické prostredie sa příliš nelíši od nášho, na druhej strane je v našich podmienkach nedostatok inštitúcií zaoberajúcich sa aktuálnym vývojom východoázijského regiónu. Pre takýto výskum ponúka Univerzita Kjúšú všetko na vysokej úrovni a priamo na mieste.

Jak dlouhý čas jsi tam strávil a budeš se tam ještě někdy vracet?

V Japonsku som strávil 59 dní, z toho na ATW programe Univerzity Kjúšú 50 dní. Samozrejme, prajem si vrátiť sa do Japonska ešte mnohokrát. Či sa to podarí bude závisieť od výsledkov terajšej činnosti a od trpezlivosti učiť sa jazyk priebežne.

Jaký největší zážitek, postřeh, perličku máš z pobytu v Japonsku?

Ako stredoeurópan som žasol nad disciplinovanosťou japonskej spoločnosti, ich vzájomným rešpektom, ale aj úctou k prírode a vzťahom k práci. Univerzita Kjúšú vytvorila skvelé podmienky a umožnila nám spoznávať i japonskú kultúru z rôznych aspektov. Prostredie v knižniciach pri získavaní zdrojov či počas výuky sa nieslo v znamení priateľskej atmosféry. Myslím, že i vďaka tomu sme všetci program ATW úspešne absolvovali a každý si odniesol to čo prišiel hľadať do Japonska. Týmto chcem vysloviť poďakovanie i vedeniu Univerzity Kjúšú a kancelárie ATW OPCIA, ktorá program organizačne zastrešovala.



Milí studenti, gratuluji a přeji vám, aby vám úspěch vydržel - nejen v profesním, ale i osobním životě! Děkuji všem třem za rozhovor, byl poučný a inspirující...

Beáta Sklářová