Dva ostrovy, dva oceány

Oceánolog prof. Zdeněk Ďuriš z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity se ve svém výzkumu věnuje systematice a ekologii mořských korýšů, sám objevil na 30 dosud neznámých druhů. Potápěl se nejen v tropických vodách v Belize a na Martiniku, ale i arktických vodách na Špicberkách. Jeho (nejen) podmořské příběhy jsou vždy úžasně zajímavé a barevné, proto vás zvu k ohlédnutí se za jeho cestou na dva ostrovy a dva oceány...

Prožít víc než dva z celkem tří měsíců na dvou velkých ostrovech, na vzájemně přesně opačné straně zeměkoule, a ještě i ve dvou oceánech, snad někomu přijde jako docela husarský kousek. Ale účelem to nebylo. A přestože se jednalo o exotické ostrovy, času na užívání si jejich krás bylo poskrovnu. Snad kromě moře, protože o něj naopak šlo...

Téměř měsíční pobyt na ostrově Taiwan (Tchajvan) byl v červenci a srpnu 2016 věnován převážně pracím v laboratoři pro výzkum korýšů v National Museum of Marine Biology and Aquarium (NMMBA) v Kentingu na jihu ostrova.

Po krátké návštěvě severu ostrova (National Taiwan Ocean University v Keelungu) Po krátké návštěvě severu ostrova (National Taiwan Ocean University v Keelungu), spojené se získáním čerstvých vzorků korýšů - krevet, krabů a strašků - z rybářského přístavu v Dasi (s.v. Taiwan) jsme se rychlovlakem přesunuli na jih. V laboratoři NMMBA se již léta hromadí sbírky podobných korýšů. Předběžná identifikace odhalila zajímavou skutečnost - počet druhů symbiotických krevet čeledi Palaemonidae je téměř stejný, jaký jsme získali například na expedicích na Papuu-Novou Guineu v letech 2012 nebo 2014. A ta se nachází v tzv. 'Trojúhelníku mořské biodiverzity', zatímco Taiwan je spíš subtropickým regionem na západním okraji Tichého oceánu.

Pracovní cestu na Taiwan jsme využili i k zahraniční stáži druhého účastníka, doktorandky Pavlíny Frolové, k intenzivnímu studiu širokého spektra mořských krevet, včetně řady druhů a rodů, jež jsou cílovou skupinou její dizertační práce. Jako potápěčka se také zúčastnila 6 ponorů do vod Jihočínského moře a předtím ještě jednoho do Východočínského moře na severu Taiwanu. Zatímco v ČR vrcholila houbařská sezóna, my jsme se na houby (ale ty mořské) vydali také. Výsledek nebyl oslňující, ale několik cenných vzorků krevet obývajících mořské houby jsme přece získali. Po nedávném tajfunu byla voda poměrně neklidná a kalná, takže i tento výsledek byl příjemný.

K adrenalinovým zážitkům musíme zařadit i trestuhodné přehlédnutí nejjedovatější mořské ryby - odrance. Oba s Pavlínou jsme do ní postupně šťouchli prstem v domnění, že jsme konečně vytouženou a pěkně měkoučkou houbu našli. Naštěstí jsme ani jeden z nás nenarazili prstem na jedový trn - asi bychom měli víc než zkažený zbytek dne... Domů do ČR jsme se vrátili s mnoha zajímavými krevetami pro analýzy DNA a články o nových druzích.

Dva týdny re-aklimatizace v ČR není doba dlouhá a již mě a další doktorandku, Annu Šobáňovou, neslo letadlo do západního Atlantiku na ostrov Martinik (Martinique), kde jsme se oba zúčastnili jedné ze série velkých mezinárodních expedicí zkoumajících biodiverzitu tropických moří. Expedici MADIBENTHOS pořádalo Muzeum přírodních věd v Paříži. na Martiniku, jako francouzském zámořském území, vládla francouzština, ale díky přítomnosti 63 vědců a účastníků z Evropy i obou Amerik bylo lze komunikovat i v angličtině. Málokdo by asi odolal lákavé představě dovolené pod stanem v Karibiku - kolem palmy, kolibříci, papoušci, písečné pláže, modrá voda nad pestrými korálovými útesy a pravý karibský rum s ananasovou šťávou...

Tak až na tu dovolenou a občasný rum bylo vše jinak; oba jsme si na cestu vybrali šest týdnů své dovolené. Laboratoř sice byla pod stanem, ale byly to velkoprostorové vojenské stany sestavené do „L“, kde byl také sklad potápěčské techniky a kompresorů. Velké stoly, mikroskopy, osvětlení a hlavně non-stop hučící kompresory, chladící agregáty a ventilátory, které ale nestačily ochlazovat vzduch ve stanovém komplexu, zapříčinily, že většina členů expedice záhy difundovala do chladných místností ve vedlejších budovách. Expedice byla totiž situována za mohutné zdi a ostnaté ploty vojenské námořní pevnosti Fort Saint-Louis (Martinique) založené v 17. století, která určitě pamatuje doby 'pirátů z Karibiku'. Luxus nocování a stravování odpovídal vojenským kasárnám, ale my si nestěžovali. Písečných pláží bylo poskrovnu a pohádkové útesy jen místy na karibské straně ostrova. Těm ale vévodily obří mořské houby o průměru až 2 m, zatímco na Atlantské straně byly v silných proudech jen místy lesy mořských rohovitek, jinde holé skály či koberce sargasových chaluh. Expedice zmapovala na 506 stanicích celý obrys ostrova, zdokumentovala na 1000 druhů měkkýšů, korálů a korýšů, jež odtud nebyly známy, a objevila přes 100 nových druhů. A mezi nimi jsou i naše krevetky...

Zdeněk Ďuriš

Fotografie z výzkumu - Martinique:

Fotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - MartiniqueFotografie z výzkumu - Martinique

Fotografie z výzkumu - Taiwan:

Fotografie z výzkumu - TaiwanFotografie z výzkumu - TaiwanFotografie z výzkumu - TaiwanFotografie z výzkumu - TaiwanFotografie z výzkumu - TaiwanFotografie z výzkumu - TaiwanFotografie z výzkumu - TaiwanFotografie z výzkumu - TaiwanFotografie z výzkumu - TaiwanFotografie z výzkumu - TaiwanFotografie z výzkumu - TaiwanFotografie z výzkumu - Taiwan