Český velvyslanec Jaroslav Kurfürst na ostravské Přírodovědecké fakultě připomněl nebezpečí ruské hybridní války

Český velvyslanec v Bruselu Jaroslav Kurfürst po studiích a krátké anabázi na akademické půdě sběhl do státní správy. Dnes patří k čelním představitelům české diplomacie. Svou přednášku absolvent ostravské Přírodovědecké fakulty symbolicky odstartoval konstatováním: „Když se podíváte, co se děje ve světě, někdy má člověk pocit, že ten špionážní film vlastně žijeme. Ve světě se děje spousta podivných věcí, objevují se nové weby a sociální sítě jsou plné nenávisti. Nahlas se mluví o ovlivňování voleb v různých zemích.“

Hledání odpovědí na otázky, které dnes hýbou společností u nás i v zahraničí začal Jaroslav Kurfürst základním vymezením pojmu hybridní válka a obecnou specifikaci základních rysů této taktiky. Přítomné pak upozornil na její nejčastější nástroje, kdy v rámci předem připravených strategií, dochází pomocí různých informačních kanálů k mísení pravd a nepravd, relativizaci faktů i rozeštvávání vytipovaných skupin. Následně už se věnoval Rusku, které této strategie podle mnohých odborníků využívá ve velkém.

„Metody s rysy hybridní války již využívalo carské Rusko, které chtělo využít nesvárů i rozporů mezi národy a rozložit zevnitř sousední impéria. Rozkvět konceptu hybridní války pak nastal v éře sovětského Ruska, které pomocí propagandy a s využitím zpravodajské služby zasahovalo do dění v jiných zemích,“ popisoval Jaroslav Kurfürst. Padla tak například zmínka o Mitrochinově archivu, kde se objevují zprávy o podpoře teroristických organizací nebo činnosti v některých válečných konfliktech. Po rozpadu geopolitické entity Sovětského svazu nastalo podle něj období tápání, které pominulo až vítězstvím Vladimíra Putina a siloviků. Postupně Rusko obnovilo geopolitickou binaritu a vytvořilo síť zrcadlových projektů k těm západním. Zmínil tak například zlomový rok 2008, kdy došlo k poslednímu pokusu o zahrnutí Ruska do euroatlantické bezpečnostní architektury.

„Rusové nesouhlasili se světovým uspořádáním po 2. světové válce a chtěli v Evropě vytvořit nový systém bez spojenectví s USA. O několik měsíců později v reakci na příslib budoucího vstupu Ukrajiny a Gruzie do EU, Rusko provedlo invazi do Gruzie. Ruští silovici se v mnoha ohledech zmocnili západních precedentů i představ o efektivitě a měkké síle. Zároveň ale dokazují, že když dva dělají totéž, není to totéž,“ připomněl Jaroslav Kurfürst, který neopomněl ani výčet nepokojů, které hýbaly nejen Evropou.

K oživení termínu hybridní války, jak ji definoval Frank Hoffmann, který zkoumal aktivity hnutí Hizballáh, podle něj došlo v roce 2014 při anexi Krymu. Právě v té době se začaly ve velkém objevovat nové proruské weby a měnit se internet. Definici ruské hybridní války je podle Jaroslava Kurfürsta možné najít v časopise Vojenno-promyšlennyj kurjer, kde se už v roce 2013 objevil příspěvek náčelníka generálního štábu ruské federace Valerije Gerasimova.

„Hlavní tezí Gerasimova je, že se stírá rozdíl mezi válkou a mírem. Války se vedou bez vyhlášení a mají netypický průběh. Role nevojenských prostředků roste, moderní konflikt začíná dlouho před nasazením vojenských prostředků. Typickým příkladem může být Sýrie, kdy se relativně fungující stát prakticky sesype,“ podotkl český velvyslanec, podle kterého Rusko nechce obrodit Sovětský svaz, ale chce dominantní pozici a loajalitu okolních zemí. Jakýmsi návodem, jak toho dosáhnout je pak Karjakinova Geopolitika třetí vlny, která obsahuje základní teze ruské hybridní války.

„I debata o uprchlících může být zbraní. Rusové používají na Západě relativizaci pravdy i cílenou lež. U nás je to silné téma, Rusko je obecně vnímáno jako nespolehlivý ulhaný stát. My jsme v NATO, ale nevnímáme ho jako nepřítele, a naopak bychom jej chtěli za partnera. Demokracie je hrozně zranitelná, demokracie je totiž pluralismus a v tom jsou konflikty, stát se tak musí bránit a demokracie musí najít prostředky, jak se bránit. Cestou může být zvyšování mediální gramotnosti,“ dodal český velvyslanec.

Celou přednášku završila diskuze. Jaroslav Kurfürst tak mimo jiné čelil otázkám ohledně energetické situace v Evropě, nebo dotazu, zda má Evropská unie nějakou obranu vůči ruské hybridní válce.

„Je spíše vlažná, ale není nijaká, Evropská unie založila skupinu, které se říká The East StratCom. Donedávna tu buňku vedl Čech, pan Kalenský. A tato se snaží dát dohromady národní kapacity, které si uvědomovaly, že se jim tam množí jakési proruské weby, že facebook a debata pod články vypadá jinak. A místní kapacity je informují o tom, co se děje napříč Evropou, takže vytváří určitý nadhled. Samozřejmě všichni, kdo se tím zabývají si uvědomují, že je to málo,“ zareagoval krátce Jaroslav Kurfürst, který se s blížícím se koncem své mise v Bruselu chystá na návrat do Česka.

Krátký životopis 0,18 MB

Zveřejněno / aktualizováno: 26. 11. 2018