Čeští a slovenští vědci otestovali materiály pro účinnější pohlcování oxidu uhličitého

Vědci z Ostravské univerzity a kolegové ze Slovenské akademie věd zkoumali materiály, které dokážou pohlcovat oxid uhličitý (CO₂). Zajímalo je, jak se tento skleníkový plyn váže na různé druhy materiálů. Jejich studie odhaluje, které materiály fungují nejlépe, a nabízí nové poznatky pro vývoj účinnějších látek schopných vázat CO₂.

Zachytávání oxidu uhličitého (CO₂), plynu přispívajícího ke klimatickým změnám, je jedním z klíčových témat současné materiálové vědy. Nové hybridní porézní materiály dokážou CO₂ zachytávat účinněji než dosavadní látky a nabízejí cestu k efektivnější ochraně klimatu.

Vědci z Ostravské univerzity, Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích a Slovenské akademie věd nedávno spojili síly a zaměřili se na různé typy speciálních porézních materiálů s množstvím nanopórů, které CO₂ vážou. Mezi zkoumanými látkami byly i nejmodernější typy porézních materiálů kombinujících tzv. MOF materiály (za jejich vývoj byla v loňském roce udělena Nobelova cena za chemii) s uhlíkem.

„Snažili jsme se pochopit, jak se plynný CO2 při kontaktu s různými typy materiálů chová a které struktury umožňují jeho účinné navázání. Pro přesné určení energie, s jakou se CO₂ váže na materiály, jsme kombinovali měření tepla s podrobnou analýzou dat. Tento přístup nám umožnil spolehlivě určit, jak jednotlivá místa v materiálech CO2 vážou a jak heterogenní jsou tyto vazebné oblasti. Zároveň se ukázalo, že právě struktura a rozmanitost nanopórů zásadně ovlivňuje, jak účinně materiály plyn vážou,“ říká doktor Tomáš Zelenka z KCH PřF OU.

Jejich studie dále ukázala, že hybridní materiály, které kombinují porézní látky s uhlíkem, dokážou CO2 vázat lépe než samotný uhlík. Vědci také zjistili, že různé typy materiálů se chovají odlišně, některé vážou plyn silněji než jiné, a tyto rozdíly ovlivňují, jak účinně mohou materiály CO₂ zachytávat.

„Výsledky přinášejí nové poznatky pro návrh účinnějších materiálů pro zachytávání oxidu uhličitého, což je důležité pro vývoj technologií snižujících emise skleníkových plynů a podporu opatření proti klimatickým změnám,“ doplňuje profesor Boleslav Taraba z KCH PřF OU.

Studie navíc poskytuje metodický rámec pro přesné hodnocení interakcí plynu s porézními materiály, který lze využít při dalším vývoji a zdokonalování materiálů určených pro záchyt CO₂.

Zveřejněno / aktualizováno: 26. 05. 2026