Vietnam byla výzva

UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.

Cestovatel, zahrádkář, spisovatel a především velmi ambiciózní člověk, který se nezalekne odpovědnosti, ani pracovně velmi nabitého života. To je Vladimír Baar. Rozhovor o jeho snaze dostat do Česka studenty z Vietnamu a Kambodže, a také o tom, jak moc jeho život ovlivnila práce na postu rektora Ostravské univerzity.

Co vás vedlo k vytvoření oboru Politická a kulturní geografie?
Tento obor mě už od začátku zajímal. Nápad přišel v roce 1999 v Bánské Bystrici. Obor jsem vytvořil takřka na koleně. Nikdo nevěděl, do čeho jdeme. Protože jde o obor, který se skládá z historie, sociologie, geografie a politologie, získal jsem informace na Filozofické fakultě, a taktéž mi pomohli historici. Pak už nebyl problém získat pro tento obor akreditaci.

Myslíte si, že vám tato aktivita pomohla k postu rektora Ostravské univerzity?
To v žádném případě. Nemělo to se získáním tohoto postu nic společného. Jen jsem byl známější a věděl jsem více o studentské problematice.

V roce 2004 jste byl zvolen rektorem univerzity, změnilo se něco podstatného ve vašem životě?
Určitě. Stal jsem se do značné míry úředníkem, který se musel starat nejen o základní funkce univerzity (výuka a věda), ale také o ekonomický chod školy. Takřka denně jsem musel s někým jednat, na výuku a na vědu zůstávalo jen málo času.

A dotklo se to nějak také vašeho soukromého života? Nemusel jste omezit některé vaše koníčky?
Nějak rapidně se to mého života nedotklo, pouze jsem musel omezit péči o zahradu, pěstoval jsem rostliny pěkně od semínka. Po vstupu do funkce mně už na zahradničení moc času nezbývalo. Také jsem musel omezit psaní, mám rozepsaných několik knih a čekám, až se mi podaří navázat na ztracenou nit.

Jak jste již řekl, v této pozici jste navázal vztahy s univerzitami ve Vietnamu. Mohu poprosit o bližší informace?
Celkem jsme uzavřeli 7 smluv s univerzitami v Hanoji, Saigonu, ale také Danangu nebo Nha Trangu, jedna smlouva byla uzavřena také s Oceánografickým ústavem. Paradoxně právě této smlouvy využili naši biologové, ostatní smlouvy o spolupráci a výměně učitelů a studentů zůstaly na papíře.

Proč nakonec zůstaly jen na papíře?
Šlo právě o změnu na českém konzulátě. Studentská víza se přestala udělovat.

Co vás vedlo k založení této spolupráce?
Byl to zájem vietnamských škol, aktivně se v tom angažoval český občan Ing. Phan, vystudoval v České republice, a právě to podnítilo jeho snahu navázat mezi těmito zeměmi bližší vztahy. Připravil všechny 3 cesty, které jsem absolvoval.

Proč byl zájem navázat spolupráci zrovna s Ostravskou univerzitou?
Nebyl zájem jen o Ostravskou univerzitu. Jednalo se s rektory ze Zlína, z Opavy, Plzně, taktéž z VŠB. Všechna tato města mají silou technickou základnu a ve Vietnamu byl největší zájem právě o technické obory. Čeští profesoři a učitelé tam měli jezdit učit. Bohužel však smlouvy nebyly naplněny.

Podařilo se českým studentům studovat na některé z těchto nasmlouvaných univerzit?
Čeští studenti nikdy do Vietnamu neodjeli. Dva roky přijížděli vietnamští studenti, celkově jich přijelo asi 5. Ale poté se změnilo obsazení české ambasády.

Řekla bych, že byla tato iniciativa docela úspěšná, alespoň jedna univerzita své závazky splnila. Co myslíte?
Za úspěšnou bych ji nepovažoval. Očekával jsem více. Například jsem čekal, že přijede více studentů. Zájem byl především o matematicko-fyzikální a chemické obory, kde je nedostatek studentů. No a také jsem čekal, že bude zájem českých učitelů mnohem větší. Je tady však jeden nadšenec, myslím, že z Plzně, který si ve Vietnamu otevřel svou vlastní pobočku, ve které se učí především čeština. Pouze byla využita smlouva s oceánografickým ústavem. Měli jsme studenta, který studoval mořskou faunu a této smlouvy využil.

Plánuje současný rektor něco podobného?
Pokud je mi známo, zájem o oživení smluv nemá.

Nemyslíte, že je to škoda? Pokud už jednou byly tyto vztahy navázány, bylo by mnohem jednodušší v nich pokračovat, pokud se ovšem změnilo obsazení české ambasády.
Bohužel by to bylo komplikované, je to daleko, je málo zájemců z české strany a dalším problémem jsou peníze. Dostat společný grant je takřka nemožné. Obnovení této aktivity by se potýkalo s velkým množstvím problémů.

Navštívil jste Vietnam, na jaké úrovni je tamní školství, jaké jsou největší rozdíly?
Byl jsem tam 3x, jednou i v Kambodži. Univerzity jsou hůře vybaveny, úroveň nejsem kompetentní posoudit.

Proč? V čem tato nekompetentnost spočívá?
Nikdy jsem na žádné z těchto univerzit nepůsobil, proto nemůžu říct, zda je tamní školství horší či lepší. Co můžu posoudit, je horší vybavení škol. Co mě překvapilo, byla snaha, jak tamní lidé udržují své znalosti češtiny, pokud měli možnost do Česka odjet. Dále stojí za zmínku jejich snaživost. Měli jsme na Ostravské univerzitě vietnamskou studentku, která šla na dnes už Uměleckou fakultu, byla pozadu, neměla skoro žádné, nebo velmi nedostačující znalosti, ale dokázala na sobě zapracovat, ostatní studenty dohnala a brzy se stala jednou z nejlepších studentů. Opravdu musím říct, že si Vietnamci možností, které se jim naskytnou, opravdu váží a snaží se je co nejvíce využít.

Říkal jste, že jste byl ve Vietnamu třikrát, pokaždé šlo o pracovní cestu? Měl jste čas také cestovat?
Přestože byly tyto cesty pracovní, zbylo trochu času i na cestování, tak jsem měl možnost poznat krásy Dračí zátoky, navštívili jsme džungli, Památník Vietnamsko-americké války. Vyjeli jsme odtud i do Kambodže a při této příležitosti jsme také uzavřeli smlouvu s tamní univerzitou. V současnosti neplánuji žádnou cestu do těchto zemí.

Prof. RNDr. Vladimír Baar, CSc. (květen 1953) vedoucí Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje OSU v Ostravě, v letech 2004-2007 byl rektorem OSU, vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, dále studoval na Karlově Univerzitě v Praze a Fakultu politických věd a Mezinárodních vztahů Univerzity Matěje Bela v Bánské Bystrici. Působil ve Výzkumném ústavu rozvoje oblastí a měst v Ostravě, na Pedagogické fakultě v Ostravě a na Přírodovědecké fakultě OU jako tajemník Katedry, dále působil jako místopředseda Akademického senátu OU, i senátu Přírodovědecké fakulty, jako rektor Univerzity, v současnosti jako vedoucí katedry. Ale je také cestovatel, otec 2 synů (25 a 32 let). Mezi jeho záliby kromě cestování patří zahrada, geografie, heraldika a vexiologie (věda zabývající se vlajkami).

Zuzana Hoňková

Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022