Až Erasmus mi otevřel oči

UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.

Známe to všichni, jednou za čas se na chodbách naší fakulty objeví spousta barevných plakátků s fotkami známých i méně známých tváří. Ano, nastal čas voleb do akademického senátu. Za naše hlasy se uchazeči zavazují o čistší záchody, lepší vybavenost učeben či třetí termín na zkoušce. Stát se členem senátu je jedna z cest, jak se nejen dovědět o spoustě věcí, které se ve škole dějí, ale také šancí, jak tyto věci v určité míře reálně ovlivnit. Přesto je nezájem studentů o tuto instituci více než patrný. Proč je tomu tak, jaké jsou vlastně pravomoci studentského senátora a jak lze reálně ovlivnit dění ve škole jsme si povídala se studentským senátorem Petrem Fojtíkem. Petra již nějakou dobu znám, takže nebyl problém se  s ním domluvit „na jedno“ ve známém a studenty oblíbeném Mirroru.

Začnu zpříma, co tě vedlo k rozhodnutí kandidovat do Akademického senátu PřF, byly to spíše osobní důvody nebo opravdu chceš prostřednictvím své osoby prosadit přání studentů?
(Zamyslí se a usrkne zlatavý mok.) No popravdě těch důvodu, bylo hned několik. Prvotní impuls byli rozhovory s bývalou a zároveň současnou předsedkyní AS PřF, která mě svým způsobem nadchla pro to, abych se stal senátorem. To nadšení ovšem bylo jaksi dvoustranné, jednak pozitivní, ale i negativní. Ta optimističtější stránka spočívala v tom, že jsem chtěl nakouknout do tohoto orgánu, jak funguje, co projednává apod., tudíž svým způsobem nakouknout i do chodu celé fakulty. Ta negativní stránka se projevovala v tom, že se fakulta potýká s celou řadou problémů, které se bezprostředně dotýkají především studentů a s nimiž se příliš mnoho nedělá. Takže odpověď na tvou otázku zní, rozhodl jsem se obou důvodu, které zmiňuješ.

Počkej, ty problémy mě zajímají, myslíš tím přesun katedry KSGRR na Koleje Hladnov?
Přesně tak.

Toto je hodně diskutované téma nejen v souvislosti s PřF. Jaký je názor studenta této katedry a senátora zároveň?
Ano tohle je velmi zásadní téma, které má dopad na studenty bydlících na VŠ kolejích, ale zároveň nemusejí mít nic společného s PřF. Pro katedru sociální geografie to nebylo milé stěhování, ale zřejmě nebylo jiné alternativy. Členové katedry se snažili vyjít vstříc vůči „nezúčastěným“ studentům, ale je potřeba podotknout, že až do počátku nového akademického roku 09/10 v podstatě nikdo nic nevěděl. Tuhle skutečnost mám potvrzenou od desítek studentů zde bydlících. Tudíž vznikl jakýsi chaos, který by se dal znázornit: Jak to bude vypadat s kolejemi? Co to pro mě znamená, když nestuduji PřF? Apod. Řekl bych, že ona situace, v nichž se  obě strany nyní ocitli je nakonec akceptovatelná a „ono to nějak půjde“.

Takže se domníváš, že celá věc je vyřešená? Já kolem sebe slyším hodně stížností, není toto věc, kterou by měl senát řešit?
Jistě, já se také nemůžu zbavit pocitu, že bohužel nedošlo k zabezpečení některých věcí (přinejmenším zatemnění průchozích skleněných dveří na kolejích apod.), které měla zřejmě zabezpečit fakulta, popřípadě informovanost ze strany vedení kolejí také nebyla jistě dokonalá apod. V současné době se tento problém projednává v Senátu, ale je otázkou čeho dosáhneme s ohledem na to, že školní rok už začal a mám pocit, že všichni si nějak zvykají (pokud si už teda nezvykli úplně).

Dobrá, uvidíme, zda se něco změní. Zpátky k Tobě, jaký by program se kterým jsi šel do voleb?
Po návratu ze zahraničního pobytu v rámci Erasmu jsem najednou byl schopný daleko jasněji vidět problémy zahraničních studentů, které jsou opravdu dle mého názoru žalostné. Nebál bych se použít slovo tragické, i přestože je na fakultě celá řada lidí, kteří svou práci pro zahraniční studenty dělají více než dobře. Jedná se sice o celouniverzitní problém, ale bylo to mým základním bodem, se kterým jsem šel do voleb. Vím, že se zlepšení situace pro zahraniční studenty primárně nedotýká kmenových studentů PřF OU, ale sekundárně bezpochyby ano, poněvadž to zvyšuje prestiž celé OU, a to by do budoucna mělo být strategickým cílem pro vedení univerzity. Další cíle byli již obecnějšího charakteru, jež by měli zvýšit úroveň fakulty jako takové, ať už to po stránce technické (větší informovanost studentů, zrušení některých poplatků) či kvalitativní (např. rozmanitější výuka v cizích jazycích, jednodušší přístup k praxi v rámci studia) apod.

Co z toho se ti po téměř 8 měsících ve funkci podařilo prosadit?
Opět se napije a začíná si hrát se zapalovačem. Narovinu, s prosazováním poněkud ožehavějších témat je to velmi složité. Je potřeba podotknout, že studentská komora je v menšině a tudíž prosadit jaksi nepopulární kroky je opravdu těžké. Uvedu příklad. Dlouhodobě slyšíme od studentů, že by rádi měli místo jednoho opravného termínu na zkoušku, opravné termíny dva. Já ponechám stranou můj osobní názor, skutečnost je taková, že jsme všichni studenti co tam sedíme za SK, chtěli tuto změnu prosadit, bohužel se to nepovedlo proti vůli komoře akademických pracovníků. Ovšem je potřeba zdůraznit, že počet termínů na zkoušku je otázka spíše pro celouniverzitní senát, poněvadž si nedokážu představit, že by např. PřF měla dva a FF jen jeden opravný termín. Zde je opravdu důležité, aby si studenti uvědomovali rozdíly mezi jednotlivými problémy, zda-li jsou celouniverzitní či fakultní. Podařilo se nám zefektivnit informovanost studentů, v současné době probíhá schvalování věci okolo ponechání e-mailových schránek i po skončení studia, Senát OU prosadil zrušení některých poplatků apod. Něco se daří, něco bohužel ne.

Takže jaké jsou tedy pravomoce studentského senátora a má vůbec jako jedinec šanci něco prosadit?
Co se týká pravomoci, tak senátorská pozice v rámci AS se diametrálně odlišuje od senátora a v rámci horní komory parlamentu ČR. V podstatě nemám žádné výhody, ale spíše povinnosti, mezi které patří účast na zasedáních, předkládání návrhu ze strany studentů, poněvadž ti mě zvolili a hájení jejich názorů by mělo být pro každého studenta – senátora základní povinností. Senátor jako jedinec šanci zcela bezpochyby má, za předpokladu, že je schopen přesvědčit o svém názoru přinejmenším určitou část celého Senátu, která poté může následně přesvědčit i zbytek pole.

Co říkáš na nezájem mnoha studentů o AS a volby do něj?
Nezájem je poměrně zřetelný a problém vidím ve velké neinformovanosti. Noví studenti prostě neví co to je Senát a pokud ano, mnohokrát si neuvědomují v čem by jim mohl pomoci. Studenti se zpočátku studia zajímají o jiné věci a AS jim v tom všem dělá spíše zmatek navíc. Abych byl sebekritický, tak možná chybí i informovanost ze strany samotného Senátu a s tím by se mělo něco dělat.

Tak do toho, přesvědč nás o důležitosti tohoto orgánu.
To jde docela snadno, vždyť na návrh děkana schvaluje rozpočet fakulty a co si budeme povídat, peníze jsou v dnešní době více než důležité, dále schvaluje návrh na jmenování děkana, projednává studijní řád a celá řada dalších funkcí. Prostě se jedná o důležité věci, které se dotýkají studentů dnes a denně, i přestože přicházejí do kontaktu s těmito skutečnostmi spíše zprostředkovaně.

A co Ty osobně? Co ti tato funkce senátora dala popř. vzala?
(Úsměv.) Kromě malého množství času mi nevzala nic. Prostě občas musím být někde, i přestože mi to ne úplně vyhovuje. Např. v průběhu prázdnin jsem v rámci Úvodu do studia pro nové studenty prezentoval činnost AS PřF. Tato funkce mi bezesporu více dala a stále dává. Setkávám se s vlivnými lidmi fakulty a univerzity, mohu s nimi diskutovat nad důležitými tématy, můžu alespoň částečně vidět, jakým způsobem funguje fakulta jako celek. Dává mi to nové zkušenosti do budoucna, abych si utvořil názor nad věcmi, o kterých jsem předtím příliš mnoho nevěděl.

Otázka na závěr, jež se sama nabízí, budeš chtít v této funkci pokračovat a je možné, že to pro tebe bude odrazový můstek do politické kariéry?
Odmítám, že by mé členství v Senátu bylo odrazovým můstkem do politických kruhů, poněvadž v současné době nevidím svou profesní budoucnost v této sféře. Odpověď zda-li budu chtít pokračovat v této funkci je složitá, poněvadž můj mandát bude trvat ještě přibližně dva roky a vzhledem k tomu, že jsem studentem posledního ročníku navazujícího magisterského stupně, se nabízí otázka: Jak dlouho vlastně ještě budu aktivní na OU jako student...

Bc. Petr Fojtík, narozen 15. dubna 1985 v Rožnově pod Radhoštěm. Místopředseda za studentskou komoru Akademického senátu Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity pro období 2009-2012. Student 2. ročníku navazujícího studia Politické a kulturní geografie na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity a zároveň student 1. ročníku magisterského studia Mezinárodních vztahů na Univerzitě Karlově.

Zuzana Škrábalová

Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022