„Vědu je třeba vidět, slyšet a nahmatat, věda je zábava, není třeba se jí bát!“

UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.

Narodila se 20. ledna 1968 v Ostravě – Vítkovicích. Vystudovala Vysokou školu báňskou obor Automatizované systémy řízení v metalurgii. Své znalosti uplatňovala 13 let v oboru informačních technologií, poté v jiné profesi v softwarové společnosti a také ve zdravotní pojišťovně. V současné době pracuje od začátku letošního roku jako samostatná odborná referentka pro vědu a vnější vztahy na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity v Ostravě. Náplň její práce je široká a zahrnuje zejména PR (Public Relations = vztahy s veřejností), marketingovou oblast, správu fakultního webu, popularizaci a propagaci fakulty, práci s absolventy, realizaci časopisu Život v Přírodě, organizaci a koordinaci akcí fakulty a slavnostních obřadů, focení na akcích, shánění sponzorů na akce fakulty, spolupráci s partnery školy, kompletaci fakultní ročenky a sborníku vědecké konference. Právě díky této pracovní náplni a také skutečnosti, že je ženou velice energickou, příjemnou a sympatickou, jsem si vybrala pro svůj rozhovor Ing. Beátu Sklářovu.

Jako samostatná odborná referentka pro vědu a vnější vztahy máte na starost mnoho činností. Která je vám nejbližší? A z jakého důvodu?
Nejbližší je mi popularizace a propagace fakulty pro veřejnost. Je to sice práce někdy poměrně „složitá“, protože školy nejsou příliš zvyklé „prodávat“ všechno, co dělají a berou svou práci, tj. vzdělávání, vědu a své poslání, jako samozřejmost, ale proto je to pro mě výzva. Je to práce velmi kreativní, dynamická a moc mě baví. Je radost spolupracovat s týmem kolegů z projektu paní děkanky a ostatními nadšenci na fakultě, kteří chtějí informovat své okolí o tom, co se u nás děje a sdělit, jaké máme úspěchy. Ti lidé jsou úžasní. Vše, co dělají, dělají srdcem a dávají do toho sami sebe. Krásně se při této práci ukazuje synergický efekt – když se do projektu zapojí nadšení lidé, výsledný efekt je mnohem větší, než kdyby to každý dělal zvlášť, sám za sebe.

Jak dlouho se Přírodovědecká fakulta popularizací vědy zabývá?
Aktivity související s popularizací přírodních věd jsou na naší fakultě realizovány již několik let v rámci projektů. V současné době je řešen projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který je zaměřen na podporu zájmu mládeže o přírodovědné, matematické a informatické obory.

Kteří lidé se v rámci tohoto projektu na popularizaci a propagaci vědy podílejí?
Do projektového týmu patří paní děkanka doc. Dana Kričfaluši, za katedru matematiky dr. Petra Konečná, za katedru fyziky doc. Jiří Kalina, za katedru chemie doc. Marie Solarová, za katedru biologie a ekologie dr. Šárka Cimalová, za katedru informatiky a počítačů dr. Rostislav Fojtík, v pozici projektového manažera je Bc. Lukáš Straňák a já jsem ten, který jim pomáhá s propagací jejich práce. Mimo projektový tým bych ráda zmínila ještě doc. Václava Slováka a dr. Romana Maršálka, kteří se věnují organizaci popularizačních akcí katedry chemie a za katedru matematiky ještě např. dr. Zuzanu Václavíkovou.

Jak se snažíte vědu popularizovat? Jakými konkrétními aktivitami se zabýváte?
Snažíme se zaujmout mládež tak, aby chtěla studovat přírodovědné obory. Samozřejmě také jejich rodiče a učitele, aby děti již od základní školy „toužily být vědci“. V rámci popularizace těchto oborů pořádají kolegové z kateder vzdělávací akce a přednášky pro učitele, přednášky a propagaci oborů mezi dětmi na středních i základních školách, organizují chemické besídky, matematický šampionát, různé populárně vědecké akce pro veřejnost, jakými jsou např. Den Země, Den dětí, Chemický jarmark, Chemie na Slezskoostravském hradě a Dny otevřených dveří. Zpřístupňujeme také fyzikální, chemické a biologické laboratoře, tematické sbírky, pořádáme biologické exkurze a semináře pro žáky základních a středních škol v oblasti programování, počítačových sítí a tvorby webu – a pravdou je, že o laboratoře, zejména ty chemické, je velký zájem, takže nejsme schopni ani uspokojit poptávku. Snažíme se také pracovat s talentovanými žáky a studenty. Pořádáme pro ně přednášky, různé semináře i jiné akce. Z hlediska PR a marketingu využíváme k propagaci těchto aktivit tiskové zprávy a články, které máme na fakultním webu a fakultních nástěnkách i v časopise Život v Přírodě, a které se dále snažíme dostat do médií, ať už v internetové podobě na servery s novinkami či různé portály, nebo klasicky do denního tisku, časopisů, rozhlasu a televize.

Jak byste zhodnotila v rámci popularizace vědy práci s jednotlivými katedrami Přírodovědecké fakulty?
Jak jsem již řekla, baví mě spolupráce s lidmi, kteří se na projektu podílejí, protože to jsou srdcaři. Ale všechny kolegy na fakultě musím neustále pobízet, aby nebyli tak skromní a naučili se „prodat“ svou práci i své úspěchy, tedy mluvit o ní a informovat o ní své okolí.

Uvedla jste média. Spolupracujete v současné době s nějakými?
V rámci projektu paní děkanky nám pomáhají redaktoři internetového portálu Moravskoslezského kraje Solokapr.cz a také spolupracujeme např. s redaktory MF Dnes, televizí či rozhlasem a některé články nám převzali i na webové Novinky.cz a do některých deníků.

Pomáhají vám také studenti Přírodovědecké fakulty?
V rámci fakultních akcí nadšeně pomáhá spousta „drobných mravenečků“, jako jste například vy, Láďa Šigut, Bára Hrvolová, Kuba Nezval a další, jejichž jména já osobně neznám, ale určitě pomáhají kolegům na katedrách tak, jak je potřeba. Se spoluprací s nimi jsem moc spokojená a myslím, že kolegové taky. Je vidět, že je ta práce baví, že to také dělají srdcem a ochotně, protože to chtějí dělat.

V jedné z předchozích otázek jste zmínila, že se snažíte zaujmout zejména děti, mládež, jejich rodiče a učitele. Jaké jsou rozdíly v popularizaci vědy pro tyto vaše cílové skupiny?
Rozdíly bezpochyby jsou. Cokoliv tvoříme, tak náš pohled musí být takový, aby zaujal právě tu danou cílovou skupinu – pro mladší děti hravý, pro ty větší „cool“. Co se týká učitelů, pořádáme pro ně vzdělávací akce se zaměřením na nové inovativní možnosti výuky přírodovědných oborů. Velice důležité je, aby učitel dokázal zaujmout žáka, vzbudit v něm zájem o daný obor. Mezi učitelem a žákem by měla vzniknout tzv. „krátká vazba“, kdy stačí to, že dokáže dítě nadchnout, je pro ně vzorem a to dítě má pak o tento obor zájem. Všechno je o lidech – určitě znáte i sama ze svého života, že správný člověk na správném místě vás může ovlivnit a nasměrovat. A zase naopak i k nám chodí učitelé přednášet studentům učitelských oborů. Snaží se jim ukázat to, co se „nenaučí ve škole“, např. jak zvládnout roli třídního učitele nebo jak učit talentované děti. A propagace vědy rodičům se děje zejména prostřednictvím Dnů otevřených dveří a propagačních materiálů o fakultě.

Je obtížné popularizovat vědu současným mladým lidem? Pokud ano, v čem obtížnost spočívá?
Obtížné to je, to je pravda. Je těžké najít způsob, jak uchopit informaci o daném přírodovědném oboru tak, aby ho ten mladý člověk viděl atraktivně a „užitečně“. Dnešní mládež spadá do tzv. generace Y. Je to nová internetová generace, lidi mezi dvacítkou a třicítkou, bezstarostní studenti. Tato generace je typická svými názory a životním stylem. Nepamatuje si svět bez počítačů a moderní techniky. Je neustále on-line, díky internetu má svoje přátele po celém světě, a mezi nezbytnosti patří alespoň některá z věcí, jako jsou iPOD, mp3 přehrávač, nejmodernější mobil, vlastní blog, účet na facebooku, ICQ a o vlastním notebooku nikdo ani nepochybuje. Generace Y si nenechá jen tak něco vnutit. Nejdůležitějším heslem je flexibilita. Flexibilní je dnes všechno. Vysokoškoláci hledají právě ten obor, který by jim seděl nejvíce, a tak jich často projdou hned několik. Změny patří ke každodennímu životu. Abychom takovou mládež našimi obory zaujali, musíme pojmout věci atraktivně a rychle, což znamená zaujmout je během několika sekund. A to je složité.

Mohla byste uvést pro každý přírodovědný obor, o kterém jsme se dnes bavily, nějaký atraktivní příklad, který by mohl mladého člověka zaujmout?
Třeba v matematice by to mohly být fascinující fraktály, teorie her, topologie, sudoku, hlavolamy, zlatý řez a šifry. V chemii by mohly zaujmout atraktivní chemické pokusy a cokoliv, co je kolem nás – příroda, jídlo, kosmetika, medicína, toxické látky nebo životní prostředí. Ve fyzice taktéž vše, co je kolem nás, např. veškeré přístroje, světlo, zvuk, elektřina, vesmír, biofyzika, ale třeba i měření obsahu β-karotenu v lentilkách. Biologie a ekologie mluví sama za sebe a k tomu přidejte lidské tělo, rozmnožování v říši zvířat i rostlin, antropologii, botaniku, zoologii a třeba oceánologii. V informatice se můžeme pochlubit naším unikátním pracovištěm trojrozměrné počítačové grafiky se softwarem MAYA, který je špičkovým profesionálním nástrojem pro tvorbu, editaci a animaci celých umělých světů a filmových triků. Přírodovědné obory se prolínají mezi sebou a výzkum přírodních věd je vlastně zkoumání nás samých, našeho života a našeho světa – je to o naší planetě a to je, myslím, dost zajímavá záležitost, co říkáte?

Jsou již v této době v rámci projektu viditelné výsledky?
Viditelným výsledkem je už samotný zájem dětí, mládeže, učitelů i veřejnosti na našich akcích. Vědu je třeba vidět, slyšet a nahmatat, věda je zábava, není třeba se jí bát! Cílem medializace a popularizace přírodovědných oborů je jejich zatraktivnění mezi žáky základních a středních škol i širokou veřejností – děláme pro to v rámci možností maximum.

Martina Volfová

Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022