Pohledem Anděla

UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.

Milan Anděl vystudoval Regionální geografii na Ostravské univerzitě. Už od 2. ročníku se snaží přenést svou kreativitu a touhu něco dokázat do různých činností. Od točení propagačních filmů po organizaci hudebních festivalů. Na jednom z takových koncertů jsme se seznámili.

Dnes je Milan vytížený mladý muž, který ví, co chce a daří se mu to. Dobrým příkladem je firma Mami Art, kterou před rokem založil se svým kamarádem. Zabývají se realizací koncertů, večírků, konferencí, sportovních akcí apod. a zajistí organizaci, podle požadavků klienta.

Milane, proč sis vybral pro své studium právě Ostravskou univerzitu?
Bylo to jednoduché rozhodnutí. Jsem patriot. Obor, o který jsem měl zájem, se dal studovat pouze v Praze nebo v Ostravě. Moravskoslezský kraj potřebuje vysokoškolsky vzdělané lidi.

Nenapadlo tě tedy někdy odejít?
Ne.

Jak vnímáš svou bývalou vysokou školu?
Nevnímám ji jako univerzitu v pravém slova smyslu. Když si představím vysokou školu, vybaví se mi univerzity ze západu, například Oxford nebo Sorbonna. Ostravské univerzitě chybí kampus, město samo pro sebe.
Vždyť jen ta naše Přírodovědecká fakulta je rozdělena do dvou budov. Je mi líto, že vedení nepochopilo snažení bývalého rektora profesora Vladimíra Baara vytvořit zázemí pro všechny fakulty v oblasti dnešní Karolíny.

A nesouvisí to také s financemi?
To určitě také, ale to je zase jiná písnička.

Co říkáš na studijní pobyty v programu Erasmus?
Pokud chce člověk pracovat v České republice a uspět, nepotřebuje k tomu tři sta propitých nocí někde ve Španělsku.

Ale člověk se osamostatní, naučí jazyky.
Myšlenka zlepšení kvality spolupráce mezi vysokými školami a poskytnout tím studentům širší rozhled je dobrá, ale skutek utekl.

Čím tě tvůj obor, regionální geografie, nejvíce obohatil?
Jistě že znalostmi (usměje se), ale teorie se časem vytratí. Pro mě byl nejdůležitější jiný pohled na věc, nadhled. Nerozhoduje subjektivní pocit, tedy natlouct do studentů teorii, ale objektivnost. Dát lidem vědomosti, které využijí v praxi, obohatit je o vlastní zkušenosti. Dobrý příkladem je doktor Petr Rumpl, který nás tímto způsobem vedl.

Jak ve tvém oboru praxe probíhala?
„Genius loci“ (smích). Profesor Jaroslav Vencálek, pořádal exkurze, při kterých jsme měli objevovat „ducha místa“, poznat region z historické, sociální i přírodní stránky. Zjistit, co je hybatelem místa pro budoucnost. Exkurze nebyly žádna sranda, trvaly několik dní a požadoval opravdový zápal, pracovní nasazení. Po rozdělení do skupin nám byly přiřazeny dvě až tři obce. Svým způsobem bezvýznamné dědiny, kde jsme měli nalézt onoho ducha doby „ Genius loci“. V den před odevzdáním jsme jednomu spolužákovi vyhodili hotovou práci z okna. Nikdo nepochopil, ale on za těmi papíry skočil! Zlomil si nohu a klíční kost, prostě málem položil života za pana Vencálka.

A jak využíváš své někdy těžce nabité zkušenosti dnes?
Uvědomil jsem si, že nikdy nechci pracovat na úřadě. Nelíbí se mi funkce správy i samosprávy. A co se týče regionálního rozvoje v praxi? Po dvouleté zkušenosti v Agentuře pro regionální rozvoj mě i můj pevný patriotismus lehce přešel a to díky některým politikům. A pokud se tento článek bude někde zveřejňovat, oni se v tom najdou.

Lenka Polachová
FGG

Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022