Hořkosladká pravda

UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.


Student prvního ročníku. Vyplašený, plný očekávání, pocity radosti se snoubí s pocity naprostého zmatku a strachu. Ne každý si tím projde, já ano!

Rázné kroky vedoucí na první cvičení se s blížícími dveřmi stávají nejistými a v momentě, kdy se octnu ve třídě, se o mě pokouší infarkt. První den, první hodina. Mezi lidmi není nikdo, koho bych znala, tak jen nenápadně zapadnu do lavice a čekám.

Jako správně zvídavé děvče koukám po ostatních spolužácích a zkouším si je nějak zapamatovat: zrzek, blondýnka, brýlatá extraordinární slečna a poněkud odlišný mladík, který rozhodně nepůsobí jako „prvák“. Později se ukáže, že má domněnka byla správná. A právě tohoto mladíka, Petra Slavíka, jsem si vybrala pro svůj rozhovor.

Petr má za sebou studium na VŠB a v současnosti je studentem dvou-oborového studia na OU. Právě dvou-oborové studium je téma, o kterém bych si s ním chtěla podrobněji promluvit. Já sama jsem totiž někdy zmatená ohledně toho, jaké stanovisko mám zaujmout, zda pozitivní či negativní.

Petr Slavík
Jahňačí štít, Vysoké Tatry

Petře, proč další studium?
Kromě získání Nobelovy ceny je magisterský titul jediný způsob, jak moci v naší republice učit.

Původně jste studoval informatiku, přešel jste tedy na diametrálně odlišnou studijní kombinaci, proč?
Od informatiky jsem chtěl utéct, protože vím, že její studium by mi už nic nového nedalo a její obzory si dokážu rozšiřovat lépe bez studia. Je to dost specifický obor, kde člověk dokáže získat zkušenosti řádově rychleji než ve škole.

Angličtinu jste si vybral, protože Vás jazyky vždycky bavily. A geografie? Pro tu jste se rozhodl z jakého důvodu?
Důvod byl jasný, baví mě koukat do map, studovat místopisy a cestovat, prozatím, prstem po mapě.

Již dříve jsem zpozorovala nespokojenost studentů dvou-oboru s organizací tohoto studia. Proto se chci zeptat i Vás. Jak jste spokojen?
Prakticky vůbec. Nastoupil jsem na dvou-oborové studium s vidinou, že ze mě bude učitel. Dnes jsem ve třetím ročníku a škola mi stále nedala prakticky žádné reálně využitelné základy pedagogiky. Na co mi bude oborová teorie, když ji nedokážu žákům předat? Oborové předměty nejsou absolutně koncipovány pro potřeby dvou-oborového učitelského studia, jsou to pouze osekané verze jednooborových předmětů. Orientace na učitelskou praxi by měly mít přímo předměty na daných oborech a ne pouze jakési teoretické a všeobecné předměty na společném základu.

Některé předměty máte společně se studenty jedno-oboru, vnímáte to jako problém?
Jako problém to sice nevnímám, nicméně dost často si připadám, že učitelé často vůbec netuší, že nějaké dvou-oborové studenty či předměty mají. Zvláště v angličtině, kde jsou předměty pro dvou-obor rozsahem prakticky shodné s jedno-oborovými, si někteří učitelé asi zcela neuvědomují, že máme i druhý obor a své povinnosti i v něm.

Mohl byste porovnat poplatky na VŠB s poplatky na OU?
Slušně řečeno, jsou ty poplatky naprosto příšerné. Když si vzpomenu na studium na VŠB, tak jsem nikdy nic neplatil a taky to tam fungovalo. Aby ze sebe školní administrativa sejmula problémy systému, jednoduše je přesunula na hlavy studentů a navíc jejich řešení zpoplatnila.

Zdá se, že jste krapet zklamaný ze studia nebo spíše z přístupu školy. Musí tady ale existovat i nějaká pozitiva, pro která jste si vybral OU a jí nabízený obor?
Zmiňoval jsem, že nedostanu prakticky žádnou učitelskou praxi, na druhou stranu, v předmětech získám spoustu teoretických, oborových znalostí, které jsou pro učitelování také potřebné.

Michaela Gajdošová,
Anglický jazyk a literatura – geografie, KFG


Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022