Mladý speleolog Jan Lenart protéká jeskynními chodbami jako voda

UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.


Náš spolužák, student doktorského programu Přírodovědecké fakulty, Jan Lenart objevuje, zkoumá a mapuje jeskyně na severovýchodní Moravě. Stal se členem České geologické společnosti a tvoří webové stránky speleologického klubu ORCUS. Krom toho vede zájmové kroužky, letní tábory i lyžařské výcviky pro děti a angažuje se ve střediscích volného času. Pravidelně sportuje, zajde na představení do divadla či na výstavu a provozuje také netradiční aktivity, například speleoalpinismus a 6 let se podílel na přípravách choreografií pro fotbalová utkání Baníku Ostrava. Na sklonku dne by ze sebe neměl dobrý pocit, kdyby všechen čas nečinně promrhal a neviděl za sebou výsledky.

J. Lenart
V nově objevené chodbě jeskyně Cyrilka na Pustevnách. Zdroj: J. Lenart.
J. Lenart
Na školní exkurzi zaměřené na půdy a vegetaci u Štramberku. Zdroj: autorka.



Jsi magistrem ochrany životního prostředí a pokračuješ v postgraduálním studiu environmentální geografie. Jak sám aktivně chráníš přírodu?
Velmi záludná otázka (usmívá se). Třídím odpad a naučil jsem to i přátele. Nevlastním auto a snažím se všude dopravovat MHD nebo vlakem. V přírodě aplikuji poznatky ze studií, od respektování přírodních zákonitostí až po dodržování zákazu odhazování odpadků. A nezdráhám se ani upozornit na to své známé. Také respektuji chráněné druhy rostlin a živočichů. Ale zejména se angažuji při ochraně jeskyní.

Proč sis ke studiu přibral bakalářský obor rekreologii? Nevidíš v ochraně životního prostředí velkou perspektivu pro tvé budoucí zaměstnání?
Krom toho, že znám osobně některé absolventy, studenty i učitele tohoto oboru, si myslím, že by člověk měl mít ve svém vzdělání přesah do nějakého dalšího oboru. Podle mě jsou sport a ochrana přírody dva obory, které se často dostávají do konfliktu, a tudíž jsou dobrou kombinací pro studium. Navíc mi nepřipadá studium rekreologie příliš náročné. Pochybnost neuplatnění se na trhu práce nebyla při mé volbě prvořadá. Zvažuji doplnit si v budoucnu ještě pedagogické vzdělání.

Nejen v rámci svého vysokoškolského studia se zabýváš jeskyněmi. Na co konkrétně se při tom zaměřuješ?
Jedním z mých cílů je objevování nových jeskyní. Při disertační práci mi jeskynní systémy slouží k objasnění způsobu svahového pohybu skalních masivů v minulosti. Dále zkoumám populace letounů a v nedávné době jsme s kolegy během mé diplomové práce našli i některé druhy jeskynního hmyzu, jehož výskyt dosud nebyl v beskydském podzemí doložen. Ještě stále je co objevovat!

Kousl tě někdy při práci netopýr?
Nekousl, to je jen pověra. Stejně tak se netopýři člověku nezaplétají do vlasů. Při letu se totiž letouni překážkám vyhýbají pomocí tzv. echolokace. Ani záměrně nekoušou, jedině při uchopení a snaze sebrat je.

Ty se jich při průzkumu nedotýkáš?
Ne, tato práce náleží jiným kolegům, já pouze odhaduji početnost populace od pohledu. Je důležité letouny nerušit ze zimního spánku, protože by pak mohli mít problém vrátit se zpět do hibernačního stavu.

Kolik jeskyní jsi sám objevil a zmapoval?
Objevil jsem jednu třímetrovou jeskyni a podstatnou část Jezevčí díry ve Slezských Beskydech. V té jsme s kolegy při mapování odhalili k dříve známým 20 metrům chodeb ještě dalších více než 40 metrů nových prostor. V současnosti máme vyhlídnuty nové perspektivní lokality a přemapováváme jeskynní systém Cyrilka na Pustevnách, jednu z nejdelších nekrasových jeskyní v České republice, protože jsme zde také zjistili nové prostory.

Bazaly
Obrovské plakáty povzbuzující hráče FC Baníku při utkání v listopadu 2008,
na jejichž výrobě se Jan Lenart podílel. Foto: autorka.

Jaká nebezpečí na tebe v jeskyních číhají? Setkal ses uvnitř třeba se spícím medvědem?
Na toho jsem zatím nenarazil. Nebezpečná je hrozba závalu. U krasové jeskyně by se dala navrtat kdekoliv z povrchu záchranná šachta, protože vápenec je pevný. Kdežto místní pseudokrasové jeskyně jsou tvořené změtí skalních bloků sjetých po svahu, takže by pravděpodobně při záchranných pracích docházelo k dalšímu hroucení. Naštěstí žádná taková akce nebyla dosud zapotřebí.
Jednou jsem spadl do propasti v Ondrášových dírách, ale vyvázl jsem jen s několika krvavými odřeninami, to je naštěstí vše (klepe na stůl).

Dodržuješ pravidla bezpečnosti?
Jedním ze základních pravidel je, že nejsem v podzemí nikdy sám. Pracujeme ve skupince minimálně dvou lidí a další člověk na povrchu musí o naší činnosti vědět, kdybychom se náhodou dostali do nouze všichni. Rozdíl mezi jeskyňáři a dalšími sportovci (například horolezci) tkví v tom, že my striktně dodržujeme bezpečnostní opatření, jsme zodpovědnější a disciplinovanější.

Jaké pocity se tě zmocňují v nejužších chodbách, tzv. plazivkách? Bojuješ s klaustrofobií?
Pokud tam jsem s průvodcem znalým místních poměrů, jsem naprosto uvolněný, protože vím, že chodba je průchozí. Jestliže se tam pustím poprvé sám, mám samozřejmě obavy a respekt. Což však není na škodu, protože to člověku pomáhá předcházet nehodám.
V jeskyni mívám pocit, jako bych byl v jiném světě, cítím se odpoutaný od povrchu. Pokud hodlám překonat překážku (například plazivku), musím postupovat realisticky a naprosto přesně, nepřipouštět si riziko nebezpečí a neúspěchu. Konkrétně v plazivce je třeba si představit, že jsem tekutinou, a lehce chodbou protéct. Když je člověk nervózní a zrychleně dýchá, nafoukne se a pak se nemůže dostat dál.

Už ses někdy v jeskyni zaklínil a kolegové tě museli vyprošťovat?
To se mi nestalo... Ale na speleologickém kurzu v Jeseníkách kolega sklouzl do nějaké dutiny a nemohl se dostat zpět, protože mu stěna pod rukama i nohama podkluzovala. Nakonec ho kamarádi vytáhli za ruce, ale až po chvíli, aby mu dali zavyučenou.

Proč jste mu nepomohli hned?
Protože to byl kurz, kde se začínající jeskyňář musí naučit mít odhad, zda daným místem proleze či ne.

Jak dlouho bys dokázal vydržet uvězněn v podzemí? Přežil bys 69 dní jako horníci v Chile?
Horníci v Chile měli naprosto odlišné podmínky, než jaké vládnou zdejším jeskyním. Myslím, že v našich podmínkách při 100% vlhkosti vzduchu a teplotě 7°C by člověk brzy zahynul podchlazením. Krom toho měli ti horníci dostatek prostoru pro pohyb.

Kolik času tam strávíš při průzkumu?
Lze tam pracovat celý den, člověk si vevnitř udělá i přestávku na oběd. U nás jsou jeskyně malé, ale například na Slovensku musí speleologové v některých jeskyních založit stanový tábor a přenocovat, než se při postupném výzkumu a mapování dostanou na konec.

Co znamená, že jsi licencovaný instruktor speleoalpinismu?
Na kurzu jsem se naučil správnému chování a pohybu v jeskyni, práci s lany, jištění a stavbě lanových lávek. Jako instruktor jsem schopen sám sestavit atrakce, které jsou k vidění v lanových centrech. Svých schopností využívám na dětských táborech, kde pro děti zhotovuju lanovky a podobně.

J. Lenart
Na dětském táboře v Odrách – Klokočůvku coby „zahraniční odborník na bezpečnost“. Zdroj: J. Lenart.


Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022