Honzíkova cesta za vzděláním: Ostrava – Brno a zpět

UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.

Když jsem si podávala přihlášku na vysokou školu, moc jsem neuvažovala, jestli potom seženu práci. Vybírala jsem si školu podle toho, co mě bavilo, a taky tak trochu podle názvu, ať už oboru nebo jeho předmětů. Moc příležitostí srovnávat nebylo. Na jednu stranu jakýsi žebříček prestiže univerzit existoval, na druhou stranu se říkalo, že srovnání je zažité a neodpovídá skutečnosti. Jednu školu si člověk zkrátka vybral a pak už jen mohl uvažovat, zda by ta druhá nebyla lepší.

Můj kamarád Honza se rozhodl, že bude studovat školy dvě. Nejdříve se, spolu se mnou, dostal na Ostravskou univerzitu, kde začal studovat obor Politická a kulturní geografie. O rok později, jak sám přiznal, tak trochu z „hecu“ kvůli kamarádům, znovu zkusil štěstí v Brně, kam jej přijali na kombinované dvou-oborové studium Mezinárodní vztahy a evropská studia. Může tedy srovnávat. I když ze začátku tvrdil, že to tak úplně nejde, nakonec jsem z něj něco „vypáčila“.

Jak moc se od sebe ty dva obory liší? Řekla bych, že se budou doplňovat. Jsou v Brně nějaké stejné nebo hodně podobné předměty s těmi v Ostravě?
Řekl bych, že v Ostravě jsme do toho v podstatě nakoukli. Měli jsme základy mezinárodních vztahů a jako povinně volitelný předmět i Evropskou integraci. Ještě byl podobně koncipovaný předmět metodologie. U něj jsem moc nechápal, proč byl až ve vyšších ročnících. V Brně byla metodologie v prvním semestru, což si myslím, že tak má být. (přemýšlí) Ačkoli jsou ty obory velice příbuzné, zaměření je tam trochu jiné.

V čem jsou tedy jiné?
Politická geografie v Ostravě se věnuje více regionalizaci, zejména regionům světovým a víceméně má i své teoretické zázemí.

V Brně je jen teorie?
Neřekl bych, že jenom. Ale určitě mám z Brna větší teoretické ukotvení pro veškeré své studium. I pro politickou geografii. V Brně jsme měli například předmět geopolitika, který mi možná z hlediska teorie dal více, než celé studium politické geografie v Ostravě.

Brali jste ji jinak? V Ostravě byl přece jen jeden předmět a další pak na magisterském studiu.
V Brně byl ten předmět komplexnější. Brali jsme starší i současné autory najednou. V Ostravě to bylo rozděleno do dvou předmětů, které na sebe nenavazovaly, což mě trochu mrzelo. V Brně je ten předmět v rámci mezinárodních vztahů jen dílčí částí. Z hlediska teorie je tam nosný jiný: teorie mezinárodních vztahů. Takže jsem tu geopolitiku bral jen jako zajímavé doplnění.

A co je podle tebe nosným předmětem v Ostravě? Měla by to asi být politická a také kulturní geografie, jako úplný základ. I když tak zcela nepůsobí. Co si myslíš ty?

Já si myslím, že zde žádný takový předmět není a že je to postavené na snaze vědět od každého trochu. Otázkou je, co je lepší? Které z těch zaměření? Vědění „do hloubky“ nebo „do široka“?
To je zajímavá otázka, na kterou asi nedokážu sám odpovědět. Vždy mi přišlo, že je lepší mít ty znalosti spíš „do široka“, ale v poslední době jsem asi tento postoj přehodnotil. Když chce někdo něco dělat dobře, tak ty znalosti tam být musí. Takže je lepší spíš „do hloubky“.

Z jakého důvodu jsi svůj postoj přehodnotil?
Pomalu se budu muset dívat po zaměstnání. A čekám, že když se budu ucházet o nějakou solidní a konkrétní pozici, pomůže mi, když v tom budu hodně znalý.

Myslíš si, že se školou v Brně máš šanci najít práci, protože znáš něco víc do hloubky?
No to zas tak úplně ne. Z Ostravy mám zase dobrý celkový přehled, díky tomu, že jsme se jakoby všeho trochu dotkli. Někdy by se to taky mohlo ukázat jako výhoda. Asi to taky záleží na náhodě. Třeba na jakého zaměstnavatele narazíš, co ocení. Nebo samozřejmě jaký to bude druh práce.

Nicméně, v tomto oboru musíš pořád sledovat, co nového se děje. Kde se například více zaměřují na aktuální události?
To platí pro většinu sociálně vědních oborů. (přemýšlí) Těžko říct. Tady si myslím, že to bude o něco více v Brně – i když teď mluvím spíše o oboru evropských studií, ten je velice dynamický v čase, takže tam není možné ignorovat, co se děje. Ale zase, tady to jde do hloubky. Věnujeme se tomu delší dobu, tedy je prostor na to, to sledovat.

Máš možnost tyto školy porovnávat. Zamysli se, prosím, nad klady a zápory každé ze škol.
Dobré porovnání nabízí třeba takové to zázemí studenta. V Brně lépe funguje informační systém, se kterým v Ostravě musí člověk doslova bojovat. Udělal se pokrok za dobu, co v Ostravě studuji, ale vždy to bylo hodně slabé. V Brně je naopak informační systém perfektní. Přihlásíš se pod jedním jménem a heslem a vše je v systému na jednom místě. Je to velký předpoklad pro kvalitní studium. Když student nemusí ztrácet čas s nepřehledným informačním systémem. E-mail je jinde než index, index jinde než zápis předmětů, jinde přístup k materiálům a dokonce různá hesla, zcela nesmyslně.

To je pravda. Člověk má pak někdy i problémy s PINem, když platí v obchodě.
Na druhou stranu to chápu. Mluvil jsem o tom s vedením katedry. Problémem jsou peníze a špatné rozhodnutí na začátku. Na lepší systém univerzita prostě nemá. Co mi vadí, jsou i nejasné počty kreditů, které musí člověk získat. V Ostravě se obor neustále proměňuje, mění se předměty a jejich učitelé. Podle mě to svědčí o nevyzrálosti. To nemyslím nijak špatně či přehnaně kriticky. Je to jakoby ve vývoji. Ale je pravda, že na Ostravské univerzitě jsem déle a trávím tady víc času. V Brně nemám tolik kamarádů z vyšších či nižších ročníků, abych mohl takhle srovnávat.

Co je třeba v Ostravě dobré nebo lepší než v Brně?
V Ostravě je velký prostor pro studium jazyků. V Brně je znalost jazyka předpoklad, ale nabídka na jejich udržení a zdokonalení úplně chybí. Natož, aby ses mohl učit jazyk zcela nový, od začátku.

Už ses poohlížel po nějaké práci? Myslíš, že máš se dvěma školami větší nebo menší šanci?
Nemyslím si, že by mi to mělo uškodit. Vždyť větší vzdělání je snad vždy lepší. Otevírá mi to i více oblastí, kde bych se mohl uplatnit. Zatím to ale moc neřeším. Nemám na to ani čas ani chuť. Doufám, že se něco najde, a pak se i ukáže, která škola mi dala víc.

Jana Pavlíková
Politická a kulturní geografie, KSGRR

Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022