„Se školou se v životě neztratím“, říká Míša Mališová
UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.
Už jako dítěti jí bylo vtloukáno do hlavy, že škola je základ života. A život musí být zpestřován i poznáváním nových věcí a krajin. Dokázala všechno skloubit, dnes studuje na univerzitě v Ostravě a několikrát do roka vyjíždí do zahraničí. Pojďme se dovědět o Míši Mališové něco víc.
Co tě jako náctiletou holku motivovalo, abys šla studovat vysokou školu?
Moje maminka, která mi vtloukala do hlavy, že s maturitou z gymnázia jsem nula. Později to byl fakt, že studovat se má ihned po střední škole, dokud není člověk líný se učit.
Jaká kritéria jsi měla při výběru školy?
Pro mě bylo důležité, abych studovala blízko svého bydliště, jelikož jsem nechtěla finančně zatěžovat rodinu.
Která „vysoká“ tě přitahovala ze všeho nejvíc a pro kterou ses nakonec rozhodla? Proč?
Tak na gymnáziu mě bavila biologie a zeměpis, rozhodovala jsem se mezi obory jednostranně orientovanými na jeden z těchto předmětů. Od dětství jsem zastáncem zvířat a přírody, ale taktéž cestování a poznávání jiných kultur. Lákal mě jeden obor na Univerzitě Palackého, ale nakonec jsem podala čtyři přihlášky na různé obory tady na Ostravské univerzitě. Splnila jsem požadavky na všechny čtyři, takže jsem se mohla svobodně rozhodnout. Už po přijímacích zkouškách u mě ale vyhrávala Politická a kulturní geografie. A proč? Přišla mi pro mou ne úplně jasnou budoucnost jako nejlepší volba a líbilo se mi její prolínání historie, náboženství a geografie.
Je pravda, že Ostravská Univerzita nabízí hodně studijních oborů, se kterými se v životě neztratíš. Proč sis vybrala zrovna tenhle obor a co od něj očekáváš?
Přišlo mi nesmírně zajímavé složení předmětů. A nespletla jsem se. Dodnes jsem nenarazila na předmět, který by mě vyloženě nudil. Od oboru očekávám (nebo spíše od sebe) úspěšné zakončení státní závěrečnou zkouškou.
Když už jsme u té školy, zůstaňme u ní a pověz mi, jak na tebe působí kolektiv učitelů a profesorů. Které z nich sis oblíbila za svou dosavadní působnost tady na naší škole? Co bys mi o nich řekla? Čistě tvůj názor na ně.
Oblíbila jsem si většinu svých vyučujících, především proto, že si vážím jejich snahy předat své vědomosti mladší generaci. Jinak je to skvělý kolektiv, kde mladé doktory vyvažují moudřejší profesoři. Pokud chceš po mě tedy někoho jmenovitě, bude to prof. RNDr. Vladimír Baar, CSc. A myslím, že ten se nesetkává s velkou oblibou jen u mě. Jeho přednášky bývají zábavné, zajímavé, naučné a lehce zapamatovatelné. Sloučení všech těchto faktorů určitě není lehké, a přesto to profesor Vladimír Baar zvládá bravurně. Je to velký odborník a cestovatel a dá se říct, že se mi stal vzorem.
Tvé zaměření se pro některé studenty, možná i učitele může zdát zcela mimo jejich chápání. Jak bys ho popsala a přiblížila?
Setkávám se často s tím, že spousta lidí nechápe, co vlastně studuji, byť jim to do detailu vysvětlím. Já sama přiznávám, že ta politická část, se mě nedotýká tak blízce jako kulturní. Politika je totiž podle mě pro naprosto jinou sortu lidí, než jsem já. Uvědomuji si to s nabývajícími znalostmi, které jsem bohužel získala až během studia. Předtím jsem o tom tolik nevěděla a popravdě ani se nezajímala. Možná proto, že nemáme tolik odborníků, kteří by politiku podali a pojali správně, ji tak málo lidí chápe a rozumí jí.
Vím, že ráda cestuješ do zahraničí a ráda se učíš jazyky. Při svém oboru potřebuješ znát minimálně dva cizí. Jaké to jsou? Pomohly ti někdy ať už v zahraničí, nebo tady doma, či přímo ve škole s nějakým problémem?
Je pravda, že ráda cestuji. Přivedli mě k tomu mí rodiče, kteří mě učili, že zážitek vám může dát daleko více než materiální věc. Jako žákyně základní školy jsem se učila anglicky, rusky a francouzsky. S angličtinou a ruštinou jsem pokračovala dále i na gymnáziu, kde ovšem nebyli na pokročilou ruštinu připraveni a já tak přišla o možnost přiučit se něčemu víc. Na Ostravské univerzitě jsem si splnila sen naučit se Španělsky. Po dvou absolvovaných semestrech jsem se naučila základy a do budoucna její využití teprve uvidím. Kromě francouzštiny využívám všechny tři jazyky. Jezdím několikrát do roka do Velké Británie, kde díky přívalu cizinců můžu mluvit rusky i španělsky. Angličtina je pro mě jazykem číslo jedna hned po mateřské češtině. Podle schopnosti domluvit se je na druhém místě ruština a za ní španělština.
Naše škola nabízí program Erasmus. Určitě jsi o něm slyšela. Uvažovala jsi už o něm, případně zajímáš se o něj momentálně nějak víc?
Ano zajímám, stále kalkuluji nad tím, jak skloubit studium v zahraničí tak, abych si splnila vše potřebné tady. Myslím, že Erasmus využiji až v navazujícím studiu.
Jak se ve svém volném čase mimo školu dovzděláváš? Vyhledáváš určitou problematiku v rámci svého oboru ať už na internetu, nebo v knihovnách...?
Shrnu to asi tak, že sleduji dění okolo sebe všemi způsoby.
Teď odlehčující otázka. Určitě jsi někde četla nebo jsi slyšela o spojení dvou ostravských vysokých škol. Konkrétně VŠB a OSU. Jak tohle vnímáš a jaké výhody či nevýhody v tom vidíš?
Četla jsem o tom i slyšela, abych pravdu řekla tak mě to netíží ani netěší. Myslím si, že VŠB je hodně anonymní škola, což mi potvrzují všichni mí přátelé, kteří zde jsou. Pokud k tomu spojení dojde, tak ty výhody či nevýhody uvidíme.
Vím, že se v rámci jednoho předmětu věnuješ zpracování a správě blogu na webu. O jaký předmět jde a čemu se v něm věnuješ? Bavilo by tě zpracovávat informace o dění ve světě, popřípadě věnovat se přímo novinařině?
Jedná se o předmět Asie a Oceánie – SG problémy. V rámci semináře zde ve dvojicích přispíváme do našich blogů věnovaných danému státu. Já (ve spolupráci s tebou mimochodem) píši o problematice Gruzie. Zpracovávám zprávy ohledně proběhlých voleb apod. Bavila by mě tato forma psaní i v budoucnu, jen bych volila pro mě daleko bližší zemi.
Jaké je tvé vysněné povolání? I když je to v dnešní době utopistická otázka, věříš, že by si toho mohla jednou dosáhnout?
Já nesním o povolání, spíše si přeji, aby moje existence tady na světě nepřišla vniveč. Proto studuji a cestuji. Chci poznávat cizí země a na oplátku reprezentovat tu naši.
Na závěr se tě zeptám. Co říkáš na letošní zimu? Vyrazíš někde na dovolenou, nebo budeš trávit prázdniny učením se na zkoušky?
Já pevně doufám, že sníh nás překvapí až na Vánoce. Jsem zastáncem sněhu jen na horách, podle mě ve městech jen způsobuje problémy. O tom jsem se přesvědčila například vloni při pětihodinovém čekání na Ruzyni. Letos se chystám už po čtvrté do Velké Británie a před zkouškami na pár dní do Dublinu.
Děkuji za rozhovor, Míšo.
Jiří Augustynek,
PřF, Politická a kulturní geografie
Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022





















