Revitalizace řeky Ostravice – přínos nebo pohroma?

UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.

Před třemi lety zpracovával doc. RNDr. Bohumír Lojkásek, CSc., pedagog Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a odborník na ryby, posudek vlivu revitalizace řeky Ostravice na životní prostředí. Cílem úprav má být zatraktivnění řeky a potažmo i Ostravy pro turisty. Bude-li tomu skutečně tak, a nebudou-li kladné stránky projektu vyváženy zmizením vodních živočichů, na to už odpoví doc. Lojkásek.

Zdroj: oficiální portál města Ostravy

Pane docente, co se má vlastně na řece stavět?
Jde o vodácký přístav na soutoku Ostravice s Lučinou, dva jezy, a slunící plochy, které mají zároveň sloužit jako vodácké zastávky. Dále se počítá s vybudováním bočního ramene řeky, které se má využívat ke sportovním a rekreačním účelům. Na Odře se chystá přívoz přes řeku v návaznosti na nynější cyklostezku. Mola budou zároveň sloužit jako přístaviště pro vodáky.

Kdy se začalo se stavět?
Stavební práce začaly letos.

Kterého úseku řeky se budou úpravy dotýkat?
Týkají se Ostravice od ústí do Odry po jez ve Vratimově.

Počítá se také s revitalizací řeky. O co se jedná?
Biocel Paskov dlouhodobě vypouštěl do Ostravice odpadní vody, které teď mají být odvedeny do Odry. Samotná revitalizace měla spočívat v odtěžení znečištěných sedimentů a sanaci spojené s rekonstrukcí břehů. Pokud by práce proběhly v navržené podobě, zdejší ryby by se prakticky nemohly rozmnožovat. V důsledku jednotné hloubky vody by jim zmizela trdliště (místo rozmnožování ryb, pozn. autorky), a kvůli zničení specifických podmínek v řece by se zlikvidovalo vhodné prostředí pro vývoj larev a mladých ryb. Týká se to štěrkových lavic, prohřátých mělčin a proudových stínů. Dospělé ryby zase v létě potřebují proudná místa s hloubkou do jednoho metru a pro úspěšné zimování hlubší tůně, které jim slouží během roku i jako úkryt před kormorány. Dalším negativním dopadem by bylo rychlejší prohřívání vody a tím pádem úbytek rozpuštěného kyslíku, takže by se ryby dusily.

Došlo by tedy k úbytku druhů?
Určitě. Pokud by se realizoval původní koncept a neudělala se ochranná opatření, došlo by k destrukci celého společenstva parmového pásma. Navíc Ostravice plní od svého ústí do Odry po první spádový objekt roli biokoridoru a pro většinu druhů ryb i roli biocentra (biokoridor je lineární úsek krajiny umožňující migraci organismů mezi jednotlivými biocentry, s nimiž dohromady tvoří územní systém ekologické stability, pozn. autorky).

Jaké druhy ryb zde žijí?
Množství druhů je závislé na úpravě koryta. Od soutoku s Lučinou jsou více zastoupeny druhy typické pro nížinné úseky řek, například okoun nebo plotice. Nad soutokem s Odrou převažuje jelec tloušť. Ten má v tomto úseku silnou populaci. Dále se v Ostravici vyskytuje jelec proudník, parma, štika, hrouzek, cejn, ouklej, střevle, mřenka nebo candát, ojediněle úhoř. Třeba střevle potoční je v období rozmnožování závislá na mělčinách s rychlejším proudem a plytkých proudech podél štěrkových náplavů. Bylo tu riziko, že by tyto podmínky byly revitalizací zničeny. V poslední době je v Ostravici poměrně běžná i hořavka duhová, rybka vázaná na výskyt mlžů, která se zde však zřejmě nerozmnožuje a migruje sem z rybníků. Z nepůvodních druhů České republiky je v Ostravici střevlička východní a karas stříbřitý.

Když vynecháme ryby, jsou v Ostravici ještě jiné organismy, vzácné nebo jinak zajímavé?
Na dvou lokalitách byl nalezen rak říční. A pak se zde vyskytuje třeba škeble říční.

Které z těchto živočichů tedy stavební činnost ohrožuje a jak?
Podle mého názoru dojde k určitému ohrožení všech ryb a raka říčního. Pohybem těžké techniky v korytě mohou být poškozena především larvální a juvenilní stadia. Největším nebezpečím je pro vodní živočichy masivní odtěžování sedimentů ze dna. Ohrozí je také těžba štěrkových nánosů a stavba vzdouvacích objektů mezi řekou a bočním ramenem. Pokud zde budou navíc vybudovány spádové objekty, vytvoří se bariéry pro migraci proti proudu. I když dojde k výstavbě migračních zařízení, průchodnost toku bude stejně trochu omezena.

Proč?
Jednak hydrologickými podmínkami v řece, jednak ročním obdobím a dalšími faktory. Navíc stávající zařízení vyhovují nárokům jen několika druhů ryb nebo jen dospělcům. Úhoř říční se řadí k nejrychleji mizejícím druhům ryb v Evropě a mezinárodně jsou přijímána opatření na jeho ochranu. Zde by mělo dojít k výstavbě malé vodní elektrárny na úhoří řece, i když zatím neexistuje ochrana proti proniknutí ryb do turbíny. I pokud nejsou ryby přímo zabity, většinou ztrácejí orientaci a na trdliště nemusejí trefit. Navíc se vzdutím vody v nadjezí skokově mění podmínky prostředí. Obával jsem se, že během krátké doby opustí postižený tok původní pestré společenstvo ryb a bude nahrazeno v tomto úseku nepůvodním společenstvem cejnového pásma.

Existují nějaké dokumenty, kterými by se mělo město a Povodí Odry v tomto ohledu řídit?
Existuje obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje, která výslovně upozorňuje na nutnost uskutečňovat v případě biocenter a biokoridorů opatření k dosažení přirozené druhové skladby. Realizace tohoto záměru v původním znění by byla v přímém protikladu k Akčnímu plánu Agentury ochrany přírody a krajiny na zprůchodnění migračních bariér v hlavních vodních tocích úmoří Baltu i k vodnímu zákonu. Nepřijatelnost záměru umocňovalo i nařízení vlády, řadící Ostravici mezi vody lososové. Z toho pro správce toku vyplývá povinnost udržovat podmínky umožňující život lososovitým rybám.

Navrhoval jste nějaká opatření k minimalizaci narušení životního prostředí?
Pro dané společenstvo by bylo nejlepší ponechat řeku v původním stavu. Nicméně jsem doporučoval provádět stavební práce pokud možno při ohrázování staveniště a tak, aby v období od 10. dubna do 15. července nedocházelo k vysokému zákalu vody. Rybí přechody by měly být přírodě blízkého typu. Případné opevnění břehů nad soutokem Ostravice s Lučinou by mělo být provedeno citlivě.

Byla tato doporučení splněna? Došlo k záchrannému odlovu ryb?
Odlov ryb před každým rozsáhlejším zásahem do vodního prostředí je pro dodavatele stavby povinností. Mnohá doporučení a další podmínky byly po mém posudku dohodnuty přímo s projektantem. Naštěstí se jednalo o uznalého architekta Ing. Obroučku, který prakticky akceptoval a do projektu zakomponoval řadu mých požadavků, takže například spádové objekty budou z jedné třetiny tvořeny balvanitými skluzy, které ve formě jakési umělé peřeje umožňuji obousměrnou migraci ryb.

Takže je tento projekt pro život ryb přijatelný?
Dospěli jsme k určitému kompromisu, kdy je možné konstatovat, že projekt je z hlediska ichtyologického (ichtyologie – věda zabývající se rybami, pozn. autorky) akceptovatelný a s vysokou pravděpodobností zásadním způsobem nenaruší ekologickou funkci toku jako biokoridoru pro vodní živočichy.

Děkuji Vám za rozhovor.

Hana Choulíková,
Systematická biologie a ekologie

Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022