Petra Hoďáková: Necítím se být superženou

UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.

Petra Hoďáková není jen obyčejnou studentkou. Narodila se 27. prosince 1983 v Novém Jičíně a skrze studium na tamnějším gymnáziu se dostala až na Ostravskou univerzitu v Ostravě. Zde se momentálně kromě náročného doktorského studia věnuje výzkumu pod záštitou ÚVAFM – Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování.

Jednou bych se také chtěla pokusit o PhD titul, proto se podívejme, co za tím vším stojí.

Na úvod se vás zeptám, proč právě Ostravská univerzita v Ostravě?
Ostravskou univerzitu jsem si vybrala, protože se mi líbilo, že mě nepřijali pouze díky dobrému prospěchu ze střední školy, ale vyžadovali i přijímací zkoušky (smích).

Nastoupila jste zde na obor aplikovaná matematika. Kde se ve vás vzala touha právě po matematice?
Matematika se mi líbila už od střední školy, jen jsem nevěděla, s čím ji zkombinovat. Přemýšlela jsem nad fyzikou či chemií, ale na to jsem se necítila. Pak jsem objevila aplikovanou matematiku. Dost lidí mě však od toho odrazovalo. Slýchávala jsem, že matematika na vysoké škole je úplně jiná a nebude se mi líbit. Měla jsem strach. Ale nakonec jsem do toho šla a byla jsem spokojená.

Byl někdo, kdo Vás inspiroval právě matematikou? Rodiče nebo učitel?
Ano, našla jsem inspiraci u svého středoškolského učitele matematiky. Měl dobrý přístup ke studentům, byl spravedlivý a uměl naučit a vysvětlit.

A co například účast na matematických soutěžích?
Ta byla u mě povinná (smích).

Proč jste se dala na studium PhD?
Neměla jsem na PhD ambice, rozhodla jsem se až v pátém ročníku studia. Ta nabídka přišla v podstatě od pedagogů. Lákali nás na aplikace matematiky v reálném životě, což mě zaujalo, protože za celé studium bylo všechno spíše teoretické. Taky nás šlo více z ročníku, a to přineslo větší odhodlání. Později jsem se dostala k Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování, který má velký potenciál a kde bych ráda zůstala.

Od aplikované matematiky až k fuzzy modelování. Není to velký skok?
Fuzzy představuje jednu z dobře využitelných reálných aplikací, a to se mi líbí.

Má doktorské studium vliv na váš osobní život? Omezuje vás?
Neomezuje. Prodlužuji si tím částečně svá studentská léta. Po dovršení věku 26 let sice většina studentských výhod končí, ale určitě si připadám mladší (smích).

V souvislosti s ÚVAFM nedávno vznikl projekt IT4innovations. Jak se v tomto projektu angažujete?
Tento projekt je novinkou. Teprve nedávno jsme s ústavem pod IT4innovations přešli. Zatím vyvíjíme teorie a algoritmy, které připravujeme do formy vhodné pro implementování do superpočítače a na procesy, které se budou řešit. Důležitým základem je dobrá teorie, od níž se potom odvíjí implementace do praxe.

Spojení žena a superpočítač, co na to říkáte? Cítíte se jako superžena?
Necítím (smích). Co se týče žen a superpočítače, momentálně je náš ústav vyrovnaný – muži i ženy. Není tam žádná výrazná převaha.

Věnujete se i dalším projektům?
Každoročně je pořádána grantová soutěž, kde můžete předložit návrh nějakého projektu a požádat tak o grant. Už dvakrát se nám povedlo úspěšně zúčastnit. V těchto grantech jsme se věnovali především použití fuzzy transformace ve zpracování obrazů.

Máte i jiné zájmy než matematiku?
Především sport. Chodím cvičit jednou až dvakrát do týdne. Vyzkoušela jsem všechno možné. Spinning, pilates, ráda jezdím na kole. Využívám to hlavně přes TEP, který dává dobrou příležitost zkusit si různé sporty. Mám ráda i knihy, ale na doktorském studiu na to není tolik času.

Vaše plány do budoucna?
Ty jsou spíše krátkodobé. Nejbližším cílem je úspěšné dokončení studia, pak bych ráda zůstala ve výzkumu.

Co byste na závěr poradila budoucím studentům PhD programu?
Je to dobrá zkušenost, především pro lidi, kteří chtějí pracovat ve výzkumu.

Děkuji za rozhovor a ať se vám daří!

Květoslava Lišková,
Investiční poradenství

Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022