Dr. Dolný si pro vážky vždy najde čas, v práci i doma.

UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.

• působiště: Katedra biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity v Ostravě
• zabývá se především taxonomickou skupinou Odonata, tedy vážkami
• publikuje, je účastníkem různých vědeckých projektů, vyučuje např.: ekologii, hydrobilogii, bioindikace, moderní trendy v ekologii a ochraně přírody ad.

Nemusel jsem dlouho rozvažovat, ve chvíli kdy jsem si mohl sám vybrat, s kterou osobností Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity v Ostravě, uskutečním rozhovor. RNDr. Aleš Dolný, Ph.D. mne zaujal již při prvních přednáškách ekologie, a v dalším semestru pak nezklamal hydrobiologií, rád bych i Vám, čtenáři rozhovoru, přiblížil člověka, který je úspěšný, velice aktivní a zároveň má skutečný zájem, aby studentům předal co nejvíc ze svých znalostí a také aby jeho výzkumná činnost měla přínos pro společnost. Zájem o studenty pan Dr. Dolný potvrdil i během našeho rozhovoru, kdy se zajímal o mé studium a bakalářskou práci, trochu jsem i v to doufal a jsem za to rád.

Zabýváte se vážkami, vydal jste společně s Danem Bártou významnou a oceňovanou publikaci Vážky České republiky, křtili jste tuto knihu až v Bruselu, dočetl jsem se i o dalších úspěších nejenom této práce. Ale doslechl jsem se, že se také zabýváte i brouky, tedy jinou rozsáhlou skupinou hmyzu. Jak to tedy je?

Zabývám se především vážkami, preferuji tento řád hmyzu, ale brouky se zabývám také.

Začal jsem již na základní škole, zhruba v 7. ročníku a to s brouky, postupem času jsem se zaměřil na vážky. Diplomovou práci jsem psal na vážky, dizertační ale již na brouky, protože na fakultě nebyl pracovník, který by byl ochoten takovou odbornou práci na téma vážky vézt. V praxi to vypadá, tak, že střídám výzkum mezi těmito dvěma skupinami.

Lze nějak propojit výzkumnou činnost v oblasti problematiky ekologie vážek a brouků, souvisí např. potravní strategie těchto skupin?

To zrovna ne, potravní řetězce vážek nejsou přímo propojeny s brouky. Vážky si vybírají jinou potravu, také z hmyzu ale spíše měkčí druhy, u nás ani zrovna nelétají roje brouků, vážky jsou vázány na vodu a jiný hmyz.

Zajímám se o krajinu Ostravska pozměněnou antropogenní činností (lidskou činností pozn. autora), ale mapuji i Novojičínsko, kde bydlím. Zkoumám vlivy průmyslové činnosti, rekultivace, biondikace pomocí druhů obou zmiňovaných skupin hmyzu. Pokud chci zkoumat terestrické prostředí (pozemní, suchozemské, pozn. autora), práci s vážkami zaměním za práci s brouky. Oblast Novojičínska je zcela odlišná od Ostravska, výzkum vzácných druhů mohu shodou náhod provádět 1 km od svého bydliště, což je úžasné.

Ještě zpět k těm rekultivacím, často si odborná veřejnost i společnost myslí, že je správné oblasti po důlní činnosti navracet do stavu, který je původní, blízký stavu životního prostředí před léty, kdy se netěžilo. Ovšem není to vždy pravdou, ne vždy výsledek svědčí organismům, které zde nyní žijí a mění samy biotopové podmínky kališť, hald apod.

Tak jste mi vlastně odpověděl i na mou další otázku. Čemu se věnujete a kde vidíte úrodné pole pro výzkumnou činnost?

Ano, je to biondikace, výzkum oblastí po průmyslové činnosti, situace se zde během mnoha desetiletí měnila určitým způsobem, nyní jsou změny v prostředí poněkud jiné, když nastal útlum těžkého průmyslu. Na Ostravsku a Karvinsku je velké množství možností pro sledování velmi zajímavých ekologických jevů pro vědce.

Co konkrétně sledujete v blízkosti svého bydliště?

Zabývám se tam vlivem rybochovných aktivit na populace různých druhů vážek jako modelové skupiny vodních bezobratlých.

Negativním či pozitivním vlivem?

Právě tím pozitivním. Rybáři založili plůdkové nádrže, chov juvenilních ryb ( mladých, pozn. autora). Chovají se tam ostroretky, což jsou běžně ryby tekoucích vod, jako mladé mohou být takto odchovány, následně jsou vypouštěny do okolních toků, kde žijí ve svém přirozeném prostředí. Tyto mladé ostroretky vyžadují čistou vodu, to má vliv na stav vodní vegetace a celkově na tamější prostředí. Díky této činnosti a vzniklým podmínkám nacházím několik druhů vzácných vážek, jeden z nich pravděpodobně žije v rámci celé Moravy a Slezska pouze na této lokalitě.

V srpnu jste s kolegy z katedry navštívil kongres entomologů v Koreji. Jaké máte zážitky, pocity z tohoto sjezdu vědců?

Jsem velice rád, že jsme díky grantu mohli na takovou akci jet, z rozpočtu katedry bychom si to dovolit nemohli, jsou to evropské peníze a dobře vynaložené. Dnes trend pořádání takových konferencí stoupá. Byl to kongres velkých rozměrů, zúčastnilo se ho asi 3000 vědců z 90 zemí, přednášky se konaly až na 20 místech. Bylo těžké si vybrat téma přednášky, většina byla poutavá. Nejlepší byli plenární, jednohodinové přednášky, kde byla prezentována problematika pro nejširší spektrum posluchačů a to největšími kapacitami. Vystoupil i přední odborník Ilkka Hanski z Finska,který vydal i celé monografie o metapopulacích ( soubor prostorově oddělených lokálních populací, největší populační jednotka, jejíž členové mají ještě společný genofond, pozn. autora). Metapopulace mne odborně také zajímají a zabývám se jimi ve svých výzkumech. Hodnotím naši účast jako přínosnou, stále se tam něco dělo, spousta posterů, přednášek, informace kam se podíváte. Navíc jsme měli i nějaký čas poznat krajinu jížní Koreje.

Spolupracujete i se zahraničními univerzitami ? Co si myslíte o takovém propojení?

Jsem i garantem spolupráce s Univerzitou Komenského v Bratislavě v rámci programu Erasmus.

Na naší univerzitě, samozřejmě i Katedře biologie a ekologie, studují a pracují na svých absolventských pracích studenti ze zahraničí a naopak. Spolupracuji nejen s Bratislavou, ale velmi oceňuji návaznost na Katovice. Sdílíme s Polskem region Horního Slezska, ráz krajiny je zde stejný, ta prostředí a organismy, které v nich žijí, mezi sebou komunikují i přes hranice. Takže koordinace ve výzkumu je zcela přirozená.

Kolik času můžete věnovat výzkumu v terénu?

Kdybych nebyl limitován, věnoval bych mu ještě více svého volného času. I přes všechny ostatní povinnosti, to však zvládnout lze a kupříkladu i spojovat s jinými aktivitami. Takže nakonec mám dost času potřebného pro dlouhodobý výzkum. Navíc mne práce v terénu nesmírně baví. Takže v praxi to vypadá, tak že jdeme o víkendu s dětmi na procházku, děti mají také síťky pro odchyt hmyzu, také je to baví. Rozhodně to není tak, že by byly tlačeny k takové činnosti a vyžadoval bych aby se za každou cenu staly odonatology, entomology, když se chtějí věnovat jiným aktivitám, tak se jim věnují.

V posledních letech výzkum propojuji s dovolenou, např. pracuji na projektu v oblasti Krkonoš, na rašeliništi, vyjeli jsme na dovolenou, zvládl jsem udělat pozorování v terénu a také se věnovat rodině. Po celém roce intenzivní práce, bych prostě nemohl hned v červnu odjet na 14 dní na další expedici, to by nebylo příliš korektní. Manželka je také biolog, i když se věnuje více jiným oborům, přesto ji také vážky a práce v terénu baví, spíše je to vlastně zábava a příjemné trávení společného volného času, všechny nás příroda zajímá.

Opět jste mi tedy odpověděl i na další otázku, jež jsem si připravil, zda Vaše okolí a blízcí sdílí vaše nadšení pro přírodu, nezbývá mi více než dodat že Vám takové rodinné bádání moc přeji. Velmi děkuji za příjemný rozhovor.

Miroslav Hofer, aplikovaná ekologie

Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022