Rozhovor s doc. RNDr. Janem Hradeckým Ph.D. aneb povídání o životě.

UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.

doc. RNDr. Jan Hradecký, Ph.D.

Dnes mě čeká schůzka s panem docentem Hradeckým. Jsem z toho dost nervózní. Jedná se o můj první rádoby novinářský počin a sama nemám ponětí, jak by to vlastně mělo vypadat. Navíc se chystám vyzpovídat člověka, který ve mně už na první pohled budí respekt, a cítím se v jeho společnosti nervózní. Je čas zahnat trému a chovat se jako profesionál. Už po pár minutách ze mě všechna nervozita opadá. Zjišťuji, že docent Hradecký je velmi příjemný člověk, se smyslem pro humor, který má to štěstí, že práce je jeho koníčkem.

Narozen roku 1974.

Studium:

• Gymnázium v České Lípě (ukončeno 1992)
• Bc. – Západočeská Univerzita v Plzni (1995)
• Mgr. – Ostravská univerzita v Ostravě (1998)
• PhD. – Masarykova univerzita v Brně (2005)
• RNDr. – Ostravská univerzita v Ostravě (2005)
• Doc. – Univerzita Komenského v Bratislavě (2009)

Vedoucí katedry fyzické geografie a geoekologie PřF OU
Předseda české asociace geomorfologů
Člen české geografické společnosti a také české společnosti pro krajinnou ekologii

Vědecké zaměření: Fluviální geomorfologie a svahové deformace, Aplikovaná geomorfologie a geoekologie

Po gymnáziu jste se rozhodl studovat na pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Chtěl jste být vždy učitelem?

Spíše ne, i když jsem měl vždy ambice předávat své znalosti a zkušenosti dál. Přestože jsem studoval na fakultě pedagogiky, můj obor, tedy regionální a ekonomická geografie, byl zaměřen hlavně na studium odborných předmětů, nikoliv na předměty pedagogické. Získal jsem zde bakalářský titul a v dalším studiu pokračoval v Ostravě.

Proč právě v Ostravě?

Protože právě v Ostravě nabízeli obor fyzická geografie a geoekologie, který mne už tehdy velmi přitahoval. Zvláště pak problematika změn krajiny a návrhy vhodných revitalizačních opatření.

Jste více vědec, nebo pedagog? Baví vás Vaše profese?

Ano, práce mne baví. Zastávám názor, že pedagog na vysoké škole by měl být hlavně vědec, aby byl schopen podat studentům nejenom základní informace, ale také nejnovější fakta a zajímavosti o dané problematice. Takový pedagog pak může svým výkladem studenty zaujmout natolik, že se rozhodnou prozkoumat problematiku více do hloubky a věnovat se jí i v rámci svého dalšího studia.

Za svůj život jste procestoval již mnoho zemí. Byl jste v oblastech Jižní Ameriky, Jihovýchodní Asie, ale také na mnoha místech Evropy a blízkého východu. Která země Vám nejvíce přirostla k srdci a kam byste se už naopak znovu nevydal?

Nejvíce se mi líbilo asi na Ukrajině, kterou jsem navštívil již několikrát. Přestože jiné země mají mnoho přírodních krás, na Ukrajině mě fascinuje jakési "zamrznutí" vývoje. Člověk tam může vidět vesnice, jak asi vypadaly před válkou. Výhodou u poznávání každé země je i znalost jazyka, protože ten otevírá další dimenzi. (Dlouze přemýšlí o další odpovědi.)

Na vaši otázku kam už bych znovu nejel, nedokážu odpovědět. Taková země zatím neexistuje.

Máte nějaké zvláštní zážitky? Dostal jste se například do nějaké prekérní situace?

Ano, vzpomínám si na příhodu z Íránu, kde jsme byli napadeni skupinkou obyvatel. Házeli po nás kamením, naštěstí měli špatnou mušku a nikoho nezranili. (Směje se.)

Druhá se stala na Bali. V rámci výzkumu jsme naplánovali výstup na jednu sopku. Přístupová cesta však vedla kolem místní osady, jejíž obyvatelé nás nechtěli pustit dál s naším průvodcem, ale trvali na tom, že si musíme najmout jejich. Jiná dohoda nepřicházela v úvahu, a proto jsme byli nuceni celou sopku obejít z druhé strany.

S kým jste převážně cestoval?

Své první cesty, konkrétně na Krym jsem absolvoval s doc. Tomášem Pánkem, když byl zde na univerzitě ještě jako student. Poprvé jsme vyjeli jen tak na výlet, podruhé již v rámci vědecké expedice. Náš projekt na Krymu funguje dodnes. Druhá osoba, která mně na cestách provází, je moje manželka Monika.

A co Jižní Amerika? Četla jsem o Vás, že jste navštívil mimo jiné Chile, Argentinu, a dokonce i Brazílii. Bylo to v rámci nějakého výzkumného projektu?

To není zrovna tradiční způsob, jak strávit líbánky...

Máte pravdu. Já i manželka žijeme aktivně a milujeme cestování, a proto i naše svatební cesta nebyla tak úplně v tradičním stylu. Přesto jsme si ji maximálně užili.

Jak vlastně financujete vaše cesty? Rozhodně to je věc velmi nákladná.

Převážně sám z vlastních zdrojů. Samozřejmě pokud vyjedete v rámci výzkumu, granty část výdajů pokryjí.

Profese pedagoga je časově velmi náročná, nemluvě o všech Vašich dalších povinnostech, které plynou ze členství v odborných společnostech. Zbývá Vám vůbec nějaký volný čas, a pokud ano, jak ho nejraději trávíte?

Toho volného času je bohužel málo. Když si však nějaký najdu, trávím ho převážně v přírodě. Dřív jsem pravidelně běhával, ale na to už teď nemám čas a snažím se o kompenzaci jízdou na kole a horskou turistikou. Dále mne baví teraristika. Doma chovám užovku červenou, a když mám výjimečně trochu víc volna, rád čtu. Zajímá mě zejména literatura novodobých dějin, hlavně fakta o osudech židů za 2. světové války a celkově problematika holocaustu.

Můj vymezený čas se krátí, a proto Vám moc děkuji za příjemné popovídání a přeji mnoho dalších úspěchů jak v kariéře, tak i v osobním životě.

Tereza Novosadová – obor OTK

Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022