Peníze hýbou světem, tedy i vědeckými objevy...

UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.

Velkou část prostředků na vědu získávají badatelé nikoli od svého zaměstnavatele, výzkumného ústavu či univerzity, ale od specializovaných národních či mezinárodních grantových agentur (Jaroslav Flégr, Zamrzlá evoluce aneb je to jinak, pane Darwin).

Psaní žádostí o finanční podporu svých projektů by mělo být rutinou každého vědeckého pracovníka. V tomto rozhovoru se dozvíte bližší informace o psaní těchto žádostí o dotaci od Mgr. Romana Maršálka, Ph.D. – zástupce vedoucího katedry chemie PřF OU v Ostravě, kterému se v letošním roce podařilo napsat úspěšnou žádost o finanční podporu poskytovanou Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Co řeší projekt, s kterým jste se s úspěchem zúčastnil veřejné soutěže vypsané ministerstvem průmyslu a obchodu?
Tento projekt řeší problém zpracování Zn/Fe kalů, s kterým mě oslovila bohumínská chemická společnost Bochemie s r.o..

Žádost o poskytnutí grantu jste napsal sám?
Ano. Celou byrokratickou mašinérií jsem se prokousal sám.

Co by mělo předcházet rozhodnutí o napsání žádosti o dotace?
Bezpodmínečně by to měl být dobrý nápad. Ten však není jediným faktorem pro takové rozhodnutí. Je spousta dobrých nápadů, o kterých vím, že by ve veřejné soutěži neměli nejmenší šanci.

Proč?
Odpověď je zcela jednoduchá. Základní myšlenka projektu musí především odrážet společenskou poptávku. Žádná dotační agentura nepodpoří projekt, řešící pro veřejnost nepotřebnou či neznámou problematiku. Hlavní myšlenka musí splňovat i určité vědecké zaměření a v neposlední řadě by se měla shodovat s výzkumnými cíli organizace, za kterou žádost podáváte.

Když mám nápad splňující všechny tyto podmínky, můžu začít rovnou psát?
To určitě ne. Mohla by to být spousta zbytečné práce. Dalším krokem před samotným psaním by mělo být nalezení vhodného poskytovatele, s jehož požadavky musíte projekt sladit. Tím může být například obec, grantová agentura, Evropská unie či příslušné ministerstvo.

Musí být podání projektu vždy vázáno na veřejnou soutěž?
Musí! Poskytovatel vždy vypisuje veřejnou soutěž na daný dotační program.

Zjišťujete si sám informace o vypsaných soutěžích?
Někdy ano, protože pořád platí, co si neuděláš sám to nemáš. V ideálních případech projektové oddělení univerzity (organizace, za kterou se projekt zasílá) shromažďuje informace o vypsaných veřejných soutěžích a rozesílá je potencionálním řešitelům.

Jakou formou se tyto žádosti píšou?
Především se nepíšou volnou formou, vždy se jedná o standardizované formuláře, které se poskytovatel od poskytovatele liší. U velkých poskytovatelů se jedná o celé internetové aplikace, které Vás při  vyplňování postupně navigují.

Co musí splňovat potencionálně úspěšný projekt?
Jako vždy jsou nejdůležitější peníze. Podstatnou součástí každého vítězného projektu je kvalitně zpracovaná finanční rozvaha, která má tři základní složky: mzdové náklady, investice a ostatní náklady. V mzdových nákladech musí být doslovně uvedeno Kdo? Co? Jak dlouho? a Za kolik? bude dělat. Někteří poskytovatelé mají v podmínkách zahrnut i tzv. mzdový strop, takže si nemůžete napsat například stotisícový měsíční plat, i když to třeba mnohé z vás při čtení předchozí věty napadlo. V položce „investice“ by měly být uvedeny např. přístroje, které byste chtěli zakoupit. V ostatních nákladech by měly být vypsány prostředky, které budou vynaloženy na cestovné, konferenční poplatky, materiál, služby a režie. Rozpočet by měl působit především vyváženě.

Na co je třeba dbát při psaní dále?
Samozřejmě na popis dané problematiky.

Je vhodnější formulovat popis řešeného problému tak, aby byl srozumitelný širší veřejnosti nebo aby byl vědecky přesný?
Srozumitelnost je důležitá. Již ze zásady však nemůžeme nadřazovat srozumitelnost nad vědecky přesnou formulaci. Vůbec se nemusíme bát toho, že by našemu projektu zástupci poskytovatele neporozuměli. Pokud žádost splňuje po formální stránce všechny náležitosti stanovené poskytovatelem, je podrobný popis projektu zaslán k posouzení oponentům z příbuzných oborů. Většinou se jedná o vědce, kteří byli úspěšní v předchozích veřejných soutěžích vypsaných danou organizací.

Jakým způsobem hodnotí oponenti daný projekt?
U naprosté většiny poskytovatelů se hodnocení řídí bodovým systém. Probíhá to asi takto: Jednotlivé projekty, účastnící se veřejné soutěže, jsou zaslány většinou třem oponentům, kteří mají možnost je dle stanoveného bodového rozmezí ohodnotit. Poté se body sečtou. Každý projekt tedy získá určité bodové hodnocení, podle kterého se vytvoří výsledné pořadí. Určité procento soutěžících potom získá požadované dotace.

Co tedy následuje po takovém úspěchu? Pošlou vám celou částku najednou?
Úspěch to je v každém případě. Po schválení projektu následuje sepsání smlouvy, která se odkazuje na grantovou přihlášku. Ta se však nesepisuje mezi poskytovatelem a řešitelem, ale mezi poskytovatelem a organizací, kterou řešitel zastupuje. Po sepsání smlouvy vám do měsíce dorazí na účet roční záloha.

Co se stane, když dojde k překročení rozpočtu?
Po pravdě řečeno nevím. Je však jasné, že by k tomu nemělo docházet. Překvapivé je, že by nemělo docházet ani k nedostatečnému čerpání vymezeného rozpočtu. V ideálním případě by mělo být pobírání dotací plynulé.

Existují nějaké kontrolní mechanismy, které dohlíží na průběh projektu?
Samozřejmě, že existují. Bez nich by nám za chvíli neměl kdo poskytovat dotace, jelikož by všechny dotační agentury zkrachovaly. Každého půl roku je řešitel povinen zaslat poskytovateli zprávu o aktuálních výsledcích projektu. Kromě půlroční zprávy se zasílá ještě roční zpráva, která musí být posouzena nezávislým oponentem.

Jakým způsobem je dokládána nezávislost tohoto oponenta?
K roční zprávě se přikládá čestné prohlášení.

Co následuje po uplynutí doby vymezené pro řešení projektu?
Mnohé by určitě napadlo, že nenásleduje nic podstatného. Všechno jsme splnili, všechno jsme utratili, tak co by po nás ještě mohli chtít. To ale není pravda. Své výsledky, dosažení cílů, musíte na závěr obhájit. Po uplynutí doby určené k vyřešení dané problematiky se koná závěrečné oponentní řízení, na jehož základě je celý projekt definitivně ukončen.

Sdělil byste něco budoucím žadatelům – autorům podobných projektů?
Určitě bych rád všem, kteří se rozhodli pro napsání projektu do veřejné soutěže, popřál hodně štěstí a optimismu. I skvěle napsaný projekt nemusí hned uspět. Někdy stačí jen počkat. Hlavně se nevzdávejte a bádejte dál!!!

Prof. RNDr. Roman Maršálek, Ph.D. se narodil v roce 1974 v Ostravě. Je ženatý a má dva syny – Michala (1997) a Jana (2003). Vystudoval dvouobor biologie – chemie na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity v Ostravě. Doktorát získal na VŠB TU Ostrava v oboru úpravnictví. Poté nastoupil jako učitel biologie a chemie na základní školu, kde působil v letech 1996 – 1999. V letech 1999 – 2003 byl zástupcem ředitele základní školy. Od roku 2003 až dosud je tajemníkem a zástupcem vedoucího katedry chemie na přírodovědecké fakultě ostravské univerzity v Ostravě.

Barbora Hrvolová

Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022