Naše Přírodovědecká fakulta znovu zabodovala u Grantové agentury ČR

Vědci Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) si připsali další výrazný úspěch u Grantové agentury České republiky (GAČR). Po roce získali podporu hned pro 5 svých výzkumných projektů, a navíc figurují jako spoluřešitelé hned u 3 projektů dalších institucí. V následujících třech letech by jim zhruba 60 milionů korun od GAČR mělo pomoci k výraznému zintenzivnění výzkumu.

O podporu u Grantové agentury České republiky (GAČR) se každoročně ucházejí vědci z celé České republiky, v některých případech i ve spolupráci se zahraničními pracovišti. Kromě nemalé finanční podpory pro jejich výzkum, je zisk ‚GAČRu‘ v českém prostředí měřítkem vysoké kvality jejich vědecké práce a znamením prestiže ve vědecké komunitě. Zástupci naší Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity získávají podporu GAČR pravidelně. Na loňský úspěch našich biologů a fyziků (získali podporu pro hned 5 projektů) navázali letos další vědci.

„Po loňsku jde o další potvrzení správně nastaveného trendu. Jsem rád, že se daří získávat podporu a výrazně zintenzivňovat výzkum, který se dnes bez potřebných financí nedá na té nejvyšší úrovni dělat. Budu se možná opakovat, ale vnímám to jako pozitivní signál a odměnu pro naše vědecké týmy za to, že jsou schopny přicházet s atraktivními a aktuálními tématy a přistupovat k nim na nejvyšší úrovni. Je zároveň velmi potěšující, že kromě tradičních řešitelů získaly projekt i jiné týmy na fakultě, které tak potvrdily svoji vysokou kvalitu a konkurenceschopnost,“ okomentoval úspěch děkan PřF OU docent Jan Hradecký.

Na seznamu podpořených projektů se letos objevily už tradičně vědecké týmy z naší katedry biologie a ekologie (KBE) s projekty v oblasti biologických věd a z katedry fyzické geografie a geoekologie (KFGG) mířící ke zkoumání neživé přírody. Za výrazný počin lze považovat úspěch docenta Vincence Kopečka z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje (KSGRR) v oblasti společenských věd.

Kromě již zmíněného docenta Kopečka, který se zaměří na etnické menšiny v postsovětském prostoru, budou naši vědci zkoumat editování RNA u nemodelových bičíkovců (skupina prof. Vjačeslava Jurčenka z KBE); evoluci drobnělek (Zoraptera): od fosilií a srovnávací morfologie po cytogenetiku a transkriptomy (skupina docenta Petra Kočárka z KBE); mikroskopickou anatomii letokruhů stromů jako zdroj chronologických informací pro optimalizaci stanovení sesuvného hazardu (skupina profesora Karla Šilhána z KFGG); biogeomorfologické interakce v meandrujících řekách napříč rozdílnými časoprostorovými měřítky (skupina docenta Tomáše Galii z KFGG).

Rovněž je nutno vyzdvihnout, že další tři úspěšné projekty GAČRu fakulta získala jako spoluřešitel. Jedná se o projekty doc. Pavla Drozda, který si klade za cíl nalézt otázku, zda je formování mikrobiomu střeva hmyzích herbivorů procesem stochastických vlivů nebo deterministických interakcí; prof. Eliáš se pak bude podílet na studiu nově objeveného buněčného systému zásadního pro pochopení vzniku a časné evoluce mitochondrie a již zmíněný prof. Jurčenko ke svému řešitelskému projektu bude navíc spoluřešitelem projektu zabývajícího se parazitickými prvoky Blastocrithidia a Trypanosoma jako optimálními modely pro testování vzniku a vlastností alternativních genetických kódů.

Ať se již jedná o řešitelství či spoluřešitelství, drtivá většina projektů bude řešena ve spolupráci s předními vědeckovýzkumnými institucemi, jakými jsou BIOCEV, Mikrobiologický ústav AV ČR, Ústav struktury a mechaniky hornin, Univerzita Karlova v Praze, Univerzita Palackého v Olomouci či Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

„Zisk pěti nových řešitelských a tří spoluřešitelských grantů GAČRu umožní naší fakultě nadále pokračovat v rozvoji vysoce kvalitní vědy a rozvinout tak vědecký potenciál řady našich týmů. Úspěšné projekty získají v dalších třech letech na svoji činnost bezmála 60 milionů korun, přičemž hned polovina půjde naší Přírodovědecké fakultě. Rovněž je nutné podotknout, že i přes neustálé zvyšování kvality projektů, které se ucházejí o podporu GAČRu, postupně rosteme v podílu úspěšně podaných projektů. Letošních 33 % úspěšně podaných projektů je velmi slibným signálem pro další roky,“ uzavírá docent Jan Ševčík, proděkan pro vědu a doktorské studium PřF OU.

Kromě naší Přírodovědecké fakulty získali podporu GAČRu také další vědci Ostravské univerzity – například jazykovědci docent Jaroslav Daviddoktor Miroslav Kubát z Filozofické fakulty, výzkumnice doktorka Kateřina Glumbíková z Fakulty sociálních studií, mezi spoluřešiteli pak figuruje ještě doktor Libor Běhounek z Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování.


registrační číslonavrhovatelnázevuchazečdélkaoborová komise
22-01026Sprof. MSc. Vjačeslav Jurčenko, Ph.D.Editování RNA u nemodelových bičíkovcůOstravská univerzita, Přírodovědecká fakulta3OK3 – lékařské a biologické vědy
22-05024Sdoc. RNDr. Petr Kočárek, Ph.D.Evoluce drobnělek (Zoraptera): od fosilií a srovnávací morfologie po cytogenetiku a transkriptomyOstravská univerzita, Přírodovědecká fakulta3OK5 – zemědělské a biologicko-environmentální vědy
22-12522Sprof. RNDr. Karel Šilhán, Ph.D.Mikroskopická anatomie letokruhů stromů jako zdroj chronologických informací pro optimalizaci stanovení sesuvného hazarduOstravská univerzita, Přírodovědecká fakulta3OK2 – vědy o neživé přírodě
22-13347Sdoc. RNDr. Vincenc Kopeček, Ph.D.Where have all the natsmen gone? Etnické menšiny v postsovětském prostoruOstravská univerzita, Přírodovědecká fakulta3OK4 – společenské a humanitní vědy
22-17474Sdoc. RNDr. Tomáš Galia, Ph.D.Biogeomorfologické interakce v meandrujících řekách napříč rozdílnými časoprostorovými měřítkyOstravská univerzita, Přírodovědecká fakulta3OK2 – vědy o neživé přírodě
22-29971SMgr. Miroslav Kolařík, PhD., doc. Mgr. Pavel Drozd, Ph.D.Je formování mikrobiomu střeva hmyzích herbivorů proces stochastických vlivů nebo deterministických interakcí?Mikrobiologický ústav AV ČR,  v.v.i.3OK5 – zemědělské a biologicko-environmentální vědy
22-14356Sprof. RNDr. Julius Lukeš, CSc., prof. MSc. Vjačeslav Jurčenko, Ph.D.Parazitičtí prvoci Blastocrithidia a Trypanosoma jako optimální modely pro testování vzniku a vlastností alternativních genetických kódůBiologické centrum AV ČR, v.v.i.3OK3 – lékařské a biologické vědy
22-29633SMgr. Pavel Doležal, Ph.D., prof. Mgr. Marek Eliáš, Ph.D.Studium nově objeveného buněčného systému zásadního pro pochopení vzniku a časné evoluce mitochondrieUniverzita Karlova, Přírodovědecká fakulta3OK3 – lékařské a biologické vědy

Zveřejněno / aktualizováno: 17. 12. 2021