Jak se žije horským smrkům, kam vedou genetické stopy moderního člověka a co je to ekotoxicita?

Odpovědi na tyto a další otázky našli talentovaní středoškoláci z ostravských gymnázií, které baví biologie, na akci Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Katedra biologie a ekologie připravila 23. října 2013 pro tyto studenty tři speciální přednášky s praktickými ukázkami z různých oblastí přírodních věd, které se na této katedře vyučují.

V první přednášce se středoškolákům věnoval doc. Ing. Václav Krpeš, Ph.D., který hovořil o životě horských smrků a problematice jejich růstu. Studentům ukázal biologické a ekologické požadavky, které podmiňují přirozenou existenci smrků, především podmínky ve střední Evropě. Představil jim základní druhy smrků obývající studené pásmo severní polokoule, vysvětlil jim tři hlavní biologické požadavky dobré prosperity růstu smrků, kterými jsou závislost na teplotě, vlhkosti a délce vegetačního klidu. Druhá část přednášky byla zaměřena na strukturu a funkci jehlic, ukázal jim, jak vypadá anatomický popis příčných a podélných řezů jehlic a k dispozici měli také obrázky ze skenovací elektronové mikroskopie. Studenti si pak prakticky vyzkoušeli rozbor fotosyntetických pigmentů metodou tenkovrstvé chromatografie. V poslední části přednášky se probírala témata biotického a abiotického poškození smrků. Konkrétní změny v pletivech smrků byly demonstrovány na makroskopických a mikroskopických objektech.

Druhým přednášejícím byl RNDr. Michal Živný, Ph.D., který se zaměřil na počátky evoluce tzv. anatomicky moderního člověka (Homo sapiens), což je dnešní člověk. Prezentoval výsledky několika typů výzkumů v této problematice, a to jak výzkumu fosilií, tak výzkumu DNA. Přednáška se týkala hlavně molekulárně-genetických poznatků, konkrétně výsledků dlouhodobých výzkumů mitochondriální DNA a DNA chromozómu Y. Na základě těchto poznatků lze stanovit dobu a místo vzniku moderního člověka (což je Afrika asi před 200 tis. lety) a rovněž dobu a směry jeho časných expanzí mimo Afriku. Do naší evoluce zasáhla katastrofická událost v podobě erupce supervulkánu Toba na Sumatře, který asi před 74 tis. lety téměř vyhladil lidstvo z povrchu Země a smazal genetickou stopu nejstarších expanzí moderního člověka z Afriky.

Třetí přednáška na téma ekotoxikologie v podání Mgr. Hany Sezimové, Ph.D. proběhla v laboratoři ekotoxikologie. Nejprve se v krátké přednášce studenti dozvěděli základní informace o laboratorních zkouškách, které se využívají k hodnocení ekotoxicity zejména u odpadů a chemických látek a směsí. Poté měli studenti možnost seznámit se s živými organismy, které se v testování využívají. Shlédli chov chvostoskoků, roupic i žížal a seznámili se s uchováváním zelených řas, okřehku či světélkujících mořských baktérií. Na závěr proběhla prohlídka laboratoře, při které se studenti seznámili s konkrétním využitím jednotlivých přístrojů a zařízení.

Z ohlasů účastníků tohoto cyklu přednášek bylo vidět, že je témata zaujala, doplnili si svoje znalosti z těchto oblastí a seznámili se s prostředím univerzity především z hlediska laboratoří a výzkumné práce. Tak doufáme, že se s některými z nich setkáme v našich učebnách tentokrát v roli studentů naší Přírodovědecké fakulty!

Tato akce byla realizována v rámci projektu OPVK „Svět vědy - záhadný i zábavný“ (registrační číslo projektu CZ.1.07/2.3.00/35.0053), který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022