Věda není nuda. Chemie na Slezskoostravském hradě 2010
Pokusy, šifry, origami, soutěže a hry pro děti i dospělé, historické osobnosti vědy, pohádková škola, chemicko-analytické hrátky. Jarmark přírodních věd dokazuje, že chemie, fyzika, informatika nebo matematika nemusejí být nudné obory. Organizátoři jarmark na Slezkoostravském hradě včera uspořádali již počtvrté. Ostravská pobočka České společnosti chemické, Bochemie, Vysoká škola Báňská – Technická univerzita Ostrava, Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského a Gymnázium v Ostravě-Zábřehu. A také Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity v Ostravě s největším počtem atrakcí i expozic.
- 24. června 2010 – Ostrava, Slezskoostravský hrad
Před začátkem je poměrně rušno. Dolaďují se poslední detaily. Bez zmatků, v pohodě. Zdobí se stánky, připravují pomůcky. Jedna z pořadatelek prozrazuje: „Bude to tady opravdu zajímavé. Návštěvníci na vlastní oči uvidí různé pokusy a snad se i něco přiučí. Každý stánek je originální. Budeme v nich předvádět, jak mohou být přírodní obory zábavné.“ K tomu napomáhají i kostýmy některých studentů a akademických pracovníků. Fantazii se na jarmarku meze nekladou.
Hodiny ukazují půl deváté dopoledne, hlavní bránou přicházejí první návštěvníci. Krásný slunečný den jich přilákal spoustu. Jsou to hlavně žáci základních a středních škol. Především jim je tato akce věnována. Jako vstupné stačí mít v kase zátku z pet lahve. Žáci dostávají poslední pokyny od vyučujících, a pak se rozprchnou po hradě. Ve chvíli stojí u stánků, kde jim kantoři a studenti přírodovědných oborů předvádějí praktické ukázky.
Kouzla přírodních věd
Skupince pěti dívek se slovenský pedagog z Univerzity v Trnavě snaží ukázat, jak se dá rozpůlit plechovka od piva. Pokus si sama vyzkouším. Snažím se zapamatovat si chemické názvy sloučenin a jejich reakcí, ale po chvilce to vzdávám. Návštěvník, který stojí vedle mne, si všechno pozorně zapisuje. Plechovku neroztrhnu, protože na to nemám bohužel dost síly. Z pracovního postupu si toho také moc nezapamatuji. Ale za odměnu dostávám malou zkoumavku s nepatrným množstvím stříbra.
Do tajemného zákoutí hradní bramborárny směřují další návštěvníci. Uvnitř je pro ně nachystána matematická soutěž, ve které mají za úkol získat kód, kterým otevřou bankomat. Když se jim to podaří, čeká je zasloužená odměna. Tu si nikdo nechce nechat ujít.
U stánku, ve kterém jsou studenti namaskováni jako květiny, se shromáždila početnější skupinka zvědavých diváků. Mladý student se jich ptá: „Co se stane, když smícháme jedlou sodu a ocet?“ Nikdo z nich to netuší. Student smíchá připravené ingredience ve zkumavce, na kterou natáhne obyčejný balónek. Po chvilce se balónek začne pomalu nafukovat. Diváci jsou ohromeni.
Jiná expozice, ve které si balónky nafukují sami diváci, je také velkým lákadlem. Všichni si chtějí z výletu něco odnést a balónek představuje ideální suvenýr. Většina z balónků však končí na zemi, protože si návštěvníci jejich obsah – helium vypouští do úst. Hradem zní zmutované hlasy připomínající kreslené postavičky ze seriálu Šmoulové. Všichni se náramně baví, hradním nádvořím se rozléhá veselý smích.
Skupinka chlapců se kochá pohledem na supermoderní auto, které vyrobili studenti z Báňské univerzity. Předhánějí se, kdo toho o autech ví více. Důležité je, neztrapnit se před ostatními. Zájem je nepředstíraný. Kluci se dozvídají technické parametry a detaily o sestavování auta. Ochotný průvodce jim ve všem vyhoví.
Na hrad přicházejí stále noví návštěvníci. Někteří z nich se zastavují u stánku, ve kterém se pomocí kouzelného proutku pohybuje zkumavka v uzavřené láhvi s vodou. Pokus předvedou nejprve studentky, pak dávají prostor divákům, aby si to také vyzkoušeli. Lahve se chopí mladík, kterému se pokus ze začátku nedaří. „Musí tam být nějaký tlak, ale nevím jaký“, svěřuje se spolužákům. Když mu studentka pošeptá tajemství úspěchu, chlapec bez problému pohybuje zkumavkou. Ostatní mu tiše závidí.
Pohádka o Ohni a Vodě
V deset hodin dopoledne v jednom z místních sálů začíná divadelní představení. V sále je ticho. V jedné chvíli praskne nafouknutý balónek a většina návštěvníků nadskočí ze židle. Představení začíná. Pečlivý student – vodník Štikoun, nepoučitelná čertice Laitera a jejich učitelka hrají pohádku o tom, že oheň a voda k sobě nepatří. Záhy se ale ukáže, že nic není takové, jak se na první pohled může zdát. Herci nejsou studenti. Jde o docenty z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Své role hrají naprosto dokonale. „Voda oheň zabíjí a já myslel, že si s Laiterou trochu užiji“, říká student Štikoun a diváci v sále se rozesmějí. Všichni se baví a pedagogové jsou odměněni dlouhým potleskem. O zábavu mají postaráno i ti nejmenší návštěvníci. Zelený vodník přistupuje k malé holčičce, která nevěřícně koulí očima. Představení končí, jedna z divaček se svěřuje kolegyni: „Bylo to parádní číslo, ještě teď brečím smíchy.“
Návštěvníci se vracejí ke stánkům. Jedna ze studentek Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity popisuje, jak to v průběhu dne vypadá u jejich stánku. „Nahrne se tady spousta lidí, ale většině se stejně líbí hned první pokus, který se neustále opakuje.“
Návštěvníci jarmarku se na vlastní oči mohli přesvědčit, jak jsou přírodní vědy zábavné. Někteří se naučili nové triky, kterými ohromí své kamarády. Jiní si prohloubili znalosti. Všichni však mohli zjistit, že přírodní obory jsou především nedílnou součástí našeho každodenního života. Uvidíme, kolik nových „přírodovědců“ se za pár let objeví třeba právě na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity.
Článek připraven ve spolupráci s redakcí Solokapr.cz.
Akce se zúčastnilo kolem 3 000 návštěvníků. Generálním partnerem akce je Bochemie a.s. Dotaci na akci poskytlo také Statutární město Ostrava. Další partneři akce viz. plakát.
Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022
