Donedávna sloužily lidem. Dnes už jsou „jen“ na výstavě

Abaky, mechanické a elektromechanické kalkulačky, sčítací stroje, kapesní strojky, netradiční násobilkové pomůcky. A také první počítače Československé výroby. Kdo v Ostravě přišel na výstavu Historie počítacích strojů aneb od prstů k počítači, od poloviny září do poloviny října, nelitoval. Mohl porovnávat, kam se technika posunula. Každý zná dnešní výpočetní techniku, jaké jsme však používali počítače donedávna, jsme možná už zapomněli. Výstavu uspořádala ve svých prostorách Knihovna v Ostravě Mariánských Horách ve spolupráci s Katedrou matematiky Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

„Byl to společný nápad, v knihovně se dozvěděli, že sbírám staré počítače, tak je chtěli lidem ukázat,“ říká jejich sběratelka a pedagožka matematiky Přírodovědecké fakulty Zuzana Václavíková, která na Katedře matematiky pracuje již 13 let. „Já jsem však jen sběratelka malých strojů. Manžel sbírá stroje podstatně složitější, historické promítačky a projekční techniku. U těch se člověk teprve pronese, když chce udělat nějakou výstavu,“ dodává.

Zuzana Václavíková má doma kolem stovky počítacích strojů. A všechny fungují. „Pomáhá mi je opravovat manžel. Já ho zneužívám, on ty stroje spravuje, dělá je funkční. Já se spíš zajímám o matematickou stránku. Jak se prováděly algoritmy, jak se počítalo, jaké existovaly metody pro druhou a třetí odmocninu.“

Z počítačů a promítaček jsou u Václavíků nadšené i jejich děti. Čtyřletý Tomášek a šestiletá Katka. „Hrají si se všemi přístroji, ale momentálně je spíš zajímá promítání a hlavně pohádky, počítání zatím nepotřebují,“ usmívá se Zuzana Václavíková. Učitelka matematiky přístroje začala sbírat náhodou, když se jí do rukou dostala jedna mechanická kalkulačka. Dnes všechny přístroje a počitadla shání od známých a po bazarech nebo výměnou od jiných sběratelů.

Na výstavě v knihovně si zájemci sami mohli vyzkoušet metody výpočtů. Adéle Vavrošové z 3. ročníku Obchodní akademie z Ostravy Mariánských Hor se líbily donedávna používané kalkulačky. „Jsou mi sympatické, že jsou velké, a že je tam papír. Zatočím klikou, vyjede papír a je to. Chtěla bych jít na Přírodovědeckou fakultu Ostravské univerzity, studovat počítače.“ Její spolužačce Zdeňce Bližňákové se líbila stará počítadla z Ruska: „Líbí se mi na nich, že jsou jednoduché, lidé je používají už čtyři tisíce let.“

Zuzana Václavíková má přehled o všech počítačích: „sběratelsky nehodnotnější jsou ty mechanické, Odhnerova typu z přelomu 19. a 20 století. Konstrukčně zajímavý je zase Euklidés. Nejdéle používané je počitadlo Abakus. Elektrické kalkulačky jsou na trhu 40 let, pak je vytlačily notebooky a tak to jde pořád dokola, Abakusy se však používají dodneška.“

Pro studenty, kteří se přišli na výstavu podívat, nevěřili svým očím. Pracovat s počítači, které se používaly ještě před deseti, patnácti lety je dnes pro ně nepředstavitelné. „Lidé, kteří je ale vymysleli, museli být tak jako tak hodně chytří,“ vysvětluje Adéla Vavrošová z obchodní akademie. „Naši studenti z Přírodovědecké fakulty na výstavě taky byli, pro to však takové překvapení nebylo,“ říká Zuzana Václavíková, která má většinu přístrojů vystavených v práci: „neměla bych je kam dát, bydlím v obyčejném bytě. Katedra matematiky Přírodovědecké fakulty mi v mé zálibě vychází vstříc.“

Článek připraven ve spolupráci s redakcí Solokapr.cz.

Zveřejněno / aktualizováno: 19. 09. 2016