Vědci z Ostravy a Olomouce jako první na světě zpřístupnili komplexní data výskytu drobnělek

Vědecký tým Ostravské univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci vytvořil unikátní datovou sadu mapující výskyt vzácného hmyzího řádu – drobnělky (Zoraptera). Výjimečná je zejména svou komplexností, protože obsahuje přes 650 záznamů z celého světa a má potenciál zásadně ovlivnit výzkum biodiverzity, ekologii i ochranu přírody.

Čeští vědci a vědkyně z obou univerzit představili významný příspěvek ke globálnímu poznání biodiverzity – otevřenou datovou sadu o výskytu vzácného hmyzího řádu drobnělky (Zoraptera). Tento drobný a nenápadný hmyz, jehož historie podle fosilních nálezů sahá až do éry dinosaurů, zahrnuje pouze 47 popsaných druhů převážně z tropických oblastí. Navzdory své výjimečnosti však dlouho unikal vědecké pozornosti a patří mezi nejméně prozkoumané řády hmyzu na světě. V angličtině se mu přezdívá „angel insects“, tedy andělský hmyz.

„Zoraptera jsou takovou bílou skvrnou na mapě hmyzí diverzity. Přitom podle genetických dat víme, že druhů existuje mnohem víc, než kolik jich bylo popsáno. Mohli bychom je přirovnat k živým fosiliím – jejich příběh začal před ca 390 mil let v prvohorách a dnes se vyskytují roztroušeně v tropech celého světa,“ doplňuje entomolog Katedry biologie a ekologie PřF OU Petr Kočárek, který se drobnělkám věnuje desítky let.

Komplexní datová sada vědeckého týmu, publikovaná v prestižním časopise Scientific Data vydavatelství Nature, obsahuje 656 ověřených záznamů výskytu všech známých druhů drobnělek. Pro její vytvoření tým analyzoval dostupné záznamy od roku 1895 až po současnost. Opíral se přitom o historické vědecké publikace, sbírky přírodovědných muzeí i moderní digitální platformy jako iNaturalist nebo GBIF (Global Biodiversity Information Facility). Jejich datová sada „Zoraptera Occurrence Dataset“ přináší aktuální přehled výskytu všech známých druhů po celém světě – a zároveň ukazuje, kolik toho o tomto tajemném řádu ještě nevíme.

„Každý dohledaný záznam o výskytu drobnělek jsme co nejpřesněji lokalizovali. Výsledná datová sada tak nejen shrnuje dosavadní poznatky o jejich rozšíření, ale hlavně otevírá cestu k novému výzkumu v oblasti biogeografie, biodiverzity a predikcí výskytu tohoto výjimečného hmyzu,“ říká za tým Oto Kaláb z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU).

Vytvořením datové sady se vědcům povedlo zpřístupnit cenné informace nejen odborné, ale i laické veřejnosti. Data budou navíc pravidelně aktualizována, aby reflektovala nové poznatky a nálezy.

Autoři očekávají, že zveřejnění těchto dat povede k hlubšímu porozumění ekologii a rozšíření drobnělek, podpoří jejich ochranu a může dokonce napomoci objevování nových druhů. Projekt je zároveň inspirativním příkladem sdílení dat v souladu s principy otevřené vědy – a nastavuje tak standardy pro budoucí výzkumné iniciativy napříč obory i kontinenty.

Zveřejněno / aktualizováno: 30. 05. 2025