Ostravští a brněnští vědci rozklíčovali historické příčiny povrchové proměny Kněhyně
Geomorfologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) zmapovali 252 let vývoje třetího nejvyššího vrcholu Moravskoslezských Beskyd. Ze dřeva původních smrků, terénu, meteorologických dat i záznamů vyčetli, jak se hora Kněhyně proměňovala v čase a jaké faktory se do její současné podoby promítly. Jejich závěry můžou v budoucnu pomoci třeba s přesnějším určením rizika sesuvů v dané oblasti.
Geomorfologové jsou z různorodých prvků krajiny schopni vyčíst detaily o jejím historickém vývoji i faktorech, které se promítly do její proměny. V době, kdy se ve velkém řeší klimatická změna, nám jejich výzkum může nabídnout nadčasové závěry. Zajímavou kapitolu k poznání vývoje třetího nejvyššího vrcholu Moravskoslezských Beskyd teď napsali vědci Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Díky unikátnímu propojení výzkumných metod se jim podařilo vytvořit přes 250 let dlouhou chronologii v oblasti Kněhyně.
„Kněhyni jsme si vybrali záměrně, protože se může pochlubit původními smrkovými porosty, které nám dávají možnost v jejich dřevě hledat ‚stopy‘ daleké minulosti. Kromě 228 letokruhových řad jsme navíc pracovali také s unikátními meteodaty, které jsou založené na údajích z okolních meteostanic a zároveň s rekonstruovanými daty a historickými záznamy z oblasti Kněhyně. Náš přístup byl unikátní zejména v tom, že se nám podařilo sestavit dosud nejdelší řadu sesuvných pohybů ve střední Evropě s pomocí kombinace dvou odlišných typů signálů z letokruhů stromů. Výjimečné je pak dosud světově nejdelší proložení letokruhových a meteorologických dat, které umožnilo objektivnější náhled na vztah mezi svahovými pohyby a jejich spouštěcími faktory. Myslím si, že podobná kombinace nám v budoucnu může přinést hodně zajímavá zjištění,“ přibližuje za výzkumný tým katedry fyzické geografie a geoekologie PřF OU profesor Karel Šilhán, který z letokruhů mimo jiné dokáže vyčíst riziko sesuvů.
Geomorfologové PřF OU se při vytváření chronologie mohli opřít o spolupráci s klimatology profesorem Rudolfem Brázdilem z Geografického ústavu Masarykovy univerzity a s doktorem Pavlem Zahradníčkem z Českého hydrometeorologického ústavu v Brně (oba též Ústav výzkumu globální změny AV ČR), kteří jim poskytli cenná meteorologická data a stáli za jejich podrobnou analýzou. Společný výzkum v Moravskoslezských Beskydech nedávno představili na stránkách časopisu Catena. Mimo jiné v něm popisují, že povrchové změny na Kněhyni se v minulosti odehrávaly v dobách, kdy po dvou až třech letech nadprůměrných srážek následovalo období s krátkodobými několikadenními srážkovými extrémy. Vliv na proměnu oblasti Kněhyně pak v návaznosti na srážky mělo i rychlé tání velkého množství sněhu v jarních měsících.
„Náš výzkum umožnil odhalit dlouhodobé změny v aktivitě svahových pohybů řízených meteorologickými faktory. Zjištěné vazby mohou pomoci s nástinem budoucího vývoje území, což je zejména v období probíhajících globálních klimatických změn, jedno z klíčových témat pro hodnocení přírodních hazardů,“ naznačuje profesor Karel Šilhán z PřF OU s tím, že třeba ve Švýcarsku už podobný výzkum našel využití v praxi.
Výzkumný tým profesora Šilhána chce kombinaci dvou různých dendrogeomorfologických chronologií využít i v pokračujícím výzkumu v Českém středohoří, kde je chce aplikovat na tamní staré buky.
Zveřejněno / aktualizováno: 23. 05. 2023
