Mladý geomorfolog z Ostravské se zařadil mezi výjimečné vědce
Doktorand Jakub Kilnar z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (KFGG PřF OU) si po dvou letech doktorského studia připsal publikační úspěch, o němž mnozí mohou snít třeba svůj vědecký život. Coby hlavnímu autorovi se mu spolu s kolegy povedlo shrnout poznatky o megasesuvech, které formovaly současnou podobu vyprahlé krajiny Patagonie. Článek vědeckého týmu nedávno vyšel v prestižním časopise Earth-Science Reviews.
Sesuvy v argentinské Patagonii často tvoří souvislé lemy okolo náhorních plošin a stolových hor, které mohou být dlouhé několik set kilometrů a široké pár kilometrů. Právě tyto skutečnosti dělají i přes současné suché podnebí a minimální seismickou (tj. zemětřesnou) aktivitu z Patagonie jedno z „nejsesuvnějších“ území na světě. Tým ostravských geomorfologů v Patagonii zmapoval sesuvy na území, které svou velikostí odpovídá dnešní Albánii. Z dat ze zhruba 30 tisíc čtverečních kilometrů chtějí zjistit, proč vznikly tak velké sesuvy právě v Patagonii a kdy k nim vůbec došlo.
„Na základě provedené rešerše literatury a relativního datování jsme schopni říct, že většina sesuvů je stará minimálně několik tisíc let. Nicméně některé z nich jsou pravděpodobně staré i několik miliónů let, což z nich činí jedny z nejstarších dochovaných sesuvů na světě. Maximální stáří sesuvů je přímo podmíněno stářím stolových hor na jejichž okrajích vznikly. Minimální stáří jsme naopak stanovili na základě analýzy břežních čar ustupujících jezer, nebo lávových proudů a ledovcových morén, které jsou mladší než samotné sesuvy a překrývají je,“ vysvětluje doktorand KFGG PřF OU Jakub Kilnar.
Výzkum ostravského týmu, do kterého mladý geomorfolog patří, zastřešuje profesor Tomáš Pánek z KFGG PřF OU a finančně ho podpořila Grantová agentura ČR (projekt GA ČR 23-07310S: Největší rozsedání skalního masivu na Zemi: proč v aridní Patagonii?). Jakub Kilnar, coby hlavní autor, nedávno spolu s kolegy publikoval shrnutí poznatků o zdejších megasesuvech v prestižním časopise Earth-Science Reviews (článek najdete zde). Touto publikací se mu tak pootevřely dveře mezi vědeckou elitu.
„Není vůbec běžné, aby doktorand publikoval jako první autor článek v takto vysoce hodnoceném časopise, zaměřeném převážně na globální témata věd o Zemi, který je zároveň doménou profesorů z nejprestižnějších světových univerzit. Jakub navíc dokázal, že zásadních vědeckých objevů lze dosáhnout i technologicky relativně nenáročnými metodami – především díky využití veřejně dostupných mapových podkladů a pečlivé analýze informací z dosud publikovaných prací“, vysvětluje profesor Pánek z KFGG PřF OU.
Pro celý tým je teď obrovskou výzvou předpoklady výzkumu potvrdit. „Aktuálně pracujeme na potvrzení a zpřesnění stáří sesuvů pomocí metod absolutního datování, což nám umožní lépe pochopit podmínky jejich vzniku, a tedy odpovědět na otázku, zda takto obrovské sesuvy jsou jen fosilní vzpomínkou na časy dávno minulé, nebo zda mohou být reaktivovány i dnes,“ uzavírá Kilnar.
Zveřejněno / aktualizováno: 27. 11. 2024
