Archiv aktualit
Vědci z Ostravské univerzity a kolegové ze Slovenské akademie věd zkoumali materiály, které dokážou pohlcovat oxid uhličitý (CO
2). Zajímalo je, jak se tento skleníkový plyn váže na různé druhy materiálů. Jejich studie odhaluje, které materiály fungují nejlépe, a nabízí nové poznatky pro vývoj účinnějších látek schopných vázat CO
2.
Na zasedání Akademického senátu PřF OU dne 21. května 2026 byla přijata usnesení.
Vědci z Ostravské univerzity a německé Univerzity v Řezně v nové přehledové studii shrnují vývoj inovativních biosenzorů, které dokážou extrémně citlivě měřit aktivitu klíčového proteinu trombinu v krvi. Ten se nejen podílí na srážení krve, ale zároveň může signalizovat i závažná onemocnění, od srdečních potíží až po metastázy rakoviny.
Tým vědců z Ostravy a Olomouce otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje jejich rizika pro vodní organismy. Studie zároveň naznačuje potenciál pro šetrnější čištění odpadních vod.
Materiály, které dokážou pomocí světla rozkládat znečištění, patří mezi velké naděje moderní chemie i ekologie. Katalyzují totiž reakce, které mohou najít využití při čištění vody, odstranění zbytků léčiv nebo dokonce při výrobě čisté energie. Vědec z Ostravy upozorňuje na limity jednoho z nejslibnějších uhlíkatých materiálů pro tyto aplikace a nabízejí nový pohled na jeho dlouhodobou stabilitu.
Letošní 33. ročník Mezinárodní matematické soutěže Vojtěcha Jarníka zná jména nejlepších soutěžících. V mladší kategorii se o první místo podělili Fedir Fedorov z německé Technické univerzity v Berlíně a Jan Strehn z rakouské Vídeňské univerzity, starší kategorii pak potřetí v řadě ovládl Łukasz Orski z polské Jagellonské univerzity v Krakově.
Den Země je každoroční připomínkou, že zdravá krajina není samozřejmostí. Co dnes české krajině nejvíc škodí a co naopak může zvýšit její odolnost vůči suchu i povodním? Odpovídá geoekolog docent Jan Hradecký, který se podílel na přípravě nové Politiky krajiny České republiky.
I velmi nízké koncentrace pesticidů mohou narušovat mikrobiom larev vodních bezobratlých a ovlivňovat tak jejich zdravotní stav i odolnost vůči stresorům. Vyplývá to z nové studie vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ostravské univerzity, která se zaměřila na larvy vážek. Své výsledky publikovali v prestižním časopise Environmental Pollution.
Vědci Ostravské univerzity mohou nově využívat unikátní systém, který umožňuje v reálném čase sledovat interakci mezi biomolekulami. Přístroj inQuiQ jim pomáhá získat přesnější informace o průběhu, rychlosti i mechanismu těchto vazeb a výrazně rozšiřuje možnosti výzkumu.
Mezinárodní tým vedený vědci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a Biologického centra AV ČR detailně popsal, jak se bakterie v průběhu evoluce stala trvalou součástí hostitelské buňky. Výzkum přibližuje jeden z klíčových procesů, který stál u vzniku složitých buněk rostlin, živočichů i člověka, a zároveň může pomoci i při studiu příbuzných parazitů způsobujících například spavou nemoc.
Na zasedání Akademického senátu PřF OU dne 16. dubna 2026 byla přijata usnesení.
Studující Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity zaznamenali výrazný úspěch. Hned 9 našich studentek a studentů se může nově pyšnit titulem Talent roku, který každoročně uděluje statutární město Ostrava. Gratulujeme všem!
Roman Fanta až do svých 18 let nevěděl, co bude dělat. I když původně na střední škole směřoval spíš k dráze účetního, nakonec ekonomické teorie vyměnil na Ostravské univerzitě za fyziku s matematikou. Po doktorském studiu fyziky nanostruktur zamířil na prestižní Stanfordskou univerzitu v USA.
Mezinárodní tým vědců vyvinul pokročilý výpočetní model založený na neuronové síti, který dokáže rychle a s vysokou přesností předpovědět chování motorového oleje s nanočásticemi při zahřívání a proudění v náročných průmyslových podmínkách. Díky tomu lze výrazně urychlit výpočty potřebné pro vývoj efektivnějších technologií.
Zdánlivě klidná patagonská krajina má mnohem dynamičtější minulost, než se předpokládalo. Tým vedený vědci Ostravské univerzity doložil opakované sesouvání tamních svahů v průběhu více než tří milionů let. V oblasti, kde dnes téměř neprší, sehrála hlavní roli voda.
Vědci Ostravské univerzity potvrdili, že i středně vysoká pohoří čelí výrazným rizikům přírodních hazardů. Na základě terénního výzkumu a analýzy dat po povodních v roce 2024 popsali hlavní příčiny sesuvů v Hrubém Jeseníku. Zároveň upozornili na potřebu systematičtější prevence v dosud opomíjených horských oblastech.
Na zasedání Akademického senátu PřF OU dne 19. února 2026 byla přijata usnesení.
Obraz v našem PF není jen symbolem přírody, je krajinou, jež v každém detailu dýchá životem, větví se, hledá svůj prostor a reaguje na světlo, prostor, energii i čas.
Vědci Ostravské univerzity prokázali, že pouhá změna vzájemného uspořádání dvou ultratenkých vrstev materiálu může zásadně ovlivnit jeho interakci se světlem. Jejich objev, publikovaný v prestižním časopise
Nano Letters, otevírá nové možnosti pro vývoj účinnějších solárních článků, fotodetektorů a kvantových zařízení.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) dnes 28. listopadu zveřejnila podpořené projekty. Nechybí mezi nimi ani projekty našich vědkyň a vědců. Letos nejvíce zaujaly projekty spjaté s Katedrou biologie a ekologie a Katedrou chemie.
1234567891011121314151617
