Archiv aktualit
Téměř devadesát vědkyň a vědců ze čtyř kontinentů se od 14. do 18. září setká v Ostravě na mezinárodní konferenci zvané „The 16th Colloquium of Endocytobiology and Symbiosis“, nebo také ISE 2026. Tematicky se konference zaměří na výzkum vzniku složitých buněk rostlin a živočichů, proměny původně samostatných mikroorganismů v buněčné organely i těsného soužití dnešních organismů s bakteriemi a viry.
Mezinárodní tým vědců s účastí specialistů z Ostravské univerzity, dokázal, že bahenní sopky nevznikají jednorázovými erupcemi. Místo toho se celé bahenní proudy mohou pomalu plazit krajinou po dobu desítek let – podobně jako ledovce.
Proč svíčka hoří? Kam mizí vzduch, který dýcháme? A proč jsou stromy tak důležité? Předškoláci hledají odpovědi na podobné otázky pomocí jednoduchých pokusů a pohádkového příběhu, který jim připravili chemici z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Vědecký tým z Česka a Slovenska vyvinul nový kompozitní materiál s potenciálem pro účinnější zachytávání oxidu uhličitého (CO
2). V budoucnu by mohl přispět ke snížení jeho koncentrace v ovzduší i v průmyslových provozech.
Výzkum vědců Ostravské univerzity ukazuje, že rozvoj malých měst s průmyslovou minulostí nestojí jen na továrnách nebo historických budovách. Rozhodující jsou hlavně zkušenosti, znalosti a schopnosti místních lidí reagovat na proměny podmínek v čase.
Přírodovědecká fakulta vylepšuje zázemí. Schodiště na Hladnově už po rekonstrukci naplno slouží, po sanaci jde do další etapy modernizace budovy A v centru města, pomalu se navíc rozbíhá i rekonstrukce Botanické zahrady a v plánu jsou také další úpravy v rámci budovy C.
Na zasedání Akademického senátu PřF OU dne 18. června 2026 byla přijata tato usnesení.
Československý tým vědců vyvinul novou aktivní látku, která dokáže z vody odstraňovat vybrané chemické sloučeniny. Skládá se z ultratenkých vrstev MXenu a nanočástic železa a v laboratorních podmínkách během pouhých 90 minut rozložila stopy kofeinu.
Ostravští radní schválili novou koncepci politiky bydlení. Strategický dokument, který pro město vytvořili sociální geografové Ostravské univerzity, má pomoci zvrátit nepříznivý trend úbytku obyvatel a podpořit další rozvoj Ostravy.
Vědci z Ostravské univerzity a kolegové ze Slovenské akademie věd zkoumali materiály, které dokážou pohlcovat oxid uhličitý (CO
2). Zajímalo je, jak se tento skleníkový plyn váže na různé druhy materiálů. Jejich studie odhaluje, které materiály fungují nejlépe, a nabízí nové poznatky pro vývoj účinnějších látek schopných vázat CO
2.
Na zasedání Akademického senátu PřF OU dne 21. května 2026 byla přijata usnesení.
Na Katedře informatiky a počítačů se uzavřel pilotní běh nového předmětu
Základy podnikání pro informatiky. I díky dlouholetému partnerství se společností Railsformers s.r.o. mohli studující získat znalosti i schopnosti, které jim pomohou při budoucím podnikání.
Vědci z Ostravské univerzity a německé Univerzity v Řezně v nové přehledové studii shrnují vývoj inovativních biosenzorů, které dokážou extrémně citlivě měřit aktivitu klíčového proteinu trombinu v krvi. Ten se nejen podílí na srážení krve, ale zároveň může signalizovat i závažná onemocnění, od srdečních potíží až po metastázy rakoviny.
Tým vědců z Ostravy a Olomouce otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje jejich rizika pro vodní organismy. Studie zároveň naznačuje potenciál pro šetrnější čištění odpadních vod.
Materiály, které dokážou pomocí světla rozkládat znečištění, patří mezi velké naděje moderní chemie i ekologie. Katalyzují totiž reakce, které mohou najít využití při čištění vody, odstranění zbytků léčiv nebo dokonce při výrobě čisté energie. Vědec z Ostravy upozorňuje na limity jednoho z nejslibnějších uhlíkatých materiálů pro tyto aplikace a nabízejí nový pohled na jeho dlouhodobou stabilitu.
Letošní 33. ročník Mezinárodní matematické soutěže Vojtěcha Jarníka zná jména nejlepších soutěžících. V mladší kategorii se o první místo podělili Fedir Fedorov z německé Technické univerzity v Berlíně a Jan Strehn z rakouské Vídeňské univerzity, starší kategorii pak potřetí v řadě ovládl Łukasz Orski z polské Jagellonské univerzity v Krakově.
Den Země je každoroční připomínkou, že zdravá krajina není samozřejmostí. Co dnes české krajině nejvíc škodí a co naopak může zvýšit její odolnost vůči suchu i povodním? Odpovídá geoekolog docent Jan Hradecký, který se podílel na přípravě nové Politiky krajiny České republiky.
I velmi nízké koncentrace pesticidů mohou narušovat mikrobiom larev vodních bezobratlých a ovlivňovat tak jejich zdravotní stav i odolnost vůči stresorům. Vyplývá to z nové studie vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ostravské univerzity, která se zaměřila na larvy vážek. Své výsledky publikovali v prestižním časopise Environmental Pollution.
Vědci Ostravské univerzity mohou nově využívat unikátní systém, který umožňuje v reálném čase sledovat interakci mezi biomolekulami. Přístroj inQuiQ jim pomáhá získat přesnější informace o průběhu, rychlosti i mechanismu těchto vazeb a výrazně rozšiřuje možnosti výzkumu.
Mezinárodní tým vedený vědci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a Biologického centra AV ČR detailně popsal, jak se bakterie v průběhu evoluce stala trvalou součástí hostitelské buňky. Výzkum přibližuje jeden z klíčových procesů, který stál u vzniku složitých buněk rostlin, živočichů i člověka, a zároveň může pomoci i při studiu příbuzných parazitů způsobujících například spavou nemoc.
1234567891011121314151617
