Na Ostravské univerzitě začíná první projekt rámcového programu Horizon 2020
Od ledna 2015 je naše univerzita zapojena do prvního projektu, který je financován rámcovým programem Evropské unie Horizon 2020. Projekt s názvem „ALFF: The Algal Microbiome Friends and Foes“ byl připraven konsorciem deseti institucí z různých evropských zemí pod vedením Dr. Claire M. Gachon ze Scottish Association for Marine Science, Scottish Marine Institute. Vedle této instituce a OU v Ostravě jsou členy konsorcia partneři z Belgie (VIB - Vlaams Instituut voor Biotechnologie, Universiteit Gent, Proviron a Applied Math), Německa (Friedrich-Schiller-Universität Jena a Universität Konstanz), Francie (CNRS - Station Biologique de Roscoff) a Portugalska (A4FUEL). Hlavní cílem projektu, který uspěl v náročné soutěži ve výzvě programu MARIE SKŁODOWSKA-CURIE ACTION: INNOVATIVE TRAINING NETWORKS (ITN), je vyškolit 15 špičkových PhD studentů v rámci mezinárodní sítě vzájemně spolupracujících laboratoří. Projekt běží od ledna 2015 do prosince 2018 a jeho součástí bude i pořádání řady workshopů, kurzů a popularizačních akcí. Jednou z událostí bude mítink celého konsorcia v Ostravě v září 2017 spojený s výroční konferencí České algologické společnosti.
Jak napovídá název projektu, oblastí zájmu toho konsorcia jsou řasy a jejich vztah k mikroorganismům, zejména bakteriím. Tato zdánlivě odtažitá problematika je nejen nejen nesmírně zajímavá z pohledu samotných biologů, ale má zásadní význam i z praktického hlediska. Úzce totiž souvisí s v současné době explozivně se rezvíjejícími snahami o využití řas v biotechnologiích, včetně jejich použití coby zdroje biopaliv. Biotechnologické využití řas je ovšem závislé na našich schopnostech je efektině kultivovat ve velkých objemech, a právě interakce řas s bakteriemi a dalšími mikroorganismy představuje jeden ze základních faktorů ovlivňujících jejich růst a výtěžky pro člověka zajímavých látek. Přestože vztahy mezi řasami a mikrobiálními partnery, ať už „hodnými“ symbionty nebo „zlými“ patogeny, neušly pozornosti biologů už dávno, teprve v posledních letech je díky moderním metodám molekulární biologie a genomiky možné tyto fenomény studovat odpovídajícím způsobem.
Za naši univerzitu je členem konsorcia ALFF Skupina genomiky a evoluce protistů, která pod vedením doc. Marka Eliáše figuruje jako součást Life Science Research Centre na katedře biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) a zároveň Environmentálního centra PřF OU. Skupina doc. Eliáše se mimo jiné zabývá biologií řas třídy Eustigmatophyceae, donedávna velmi málo známé řasové skupiny o několika druzích a bez zjevného obecnějšího významu. Během několika posledních let se ale eustigmatofyti stali předmětem nebývalého zájmu, a to díky zjištění, že tato skupina vyniká schopností akumulovat různé lipidické látky potenciálně využitelné jako biopalivo nebo jako součást nutričních doplňků. Pozornost biologů i biotechnologů se ovšem prozatím soustřeďuje především na jednu malou podskupinu eustigmatofytů reprezenotvanou rodem Nannochloropsis. Jak však ukazují výsledky laboratoře doc. Eliáše a spolupracovníků v USA a Portugalsku, eustigmatofyti jsou netušeně rozmanitou skupinou s velkým množstvím dosud nepopsaných druhů.
A nejen to, biologie řas této skupiny zůstává velmi málo probádána i v dalších dimenzích a o překvapení není nouze. Příkladem takového nečekaného objevu, který přímo souvisí s projektem ALFF, je zjištění týmu doc. Eliáše, že některé eustigmatofytní řasy ve svých buňkách obsahují bakteriální endosymbionty. Molekulární analýzy těchto endosymbiontů prozradily, že se jedná o dosud neznámý rod příbuzný rodu Rickettsia, který zahrnuje například původce lidského onemocnění zvaného skvrnitý tyfus (Rickettsia prowazekii). Právě další zkoumání těchto nových bakteriálních endosymbiontů a jejich vztahu k hostitelským buňkám bude úkolem PhD studenta, který by měl s podporou projektu ALFF nejpozději v létě roku 2015 posílit Skupinu genomiky a evoluce protistů. Podle podmínek programu ITN, jehož je projekt ALFF součástí, se musí jednat o studenta ze zahraničí vybraného v otevřené soutěži. Řada již došlých přihlášek z evropských i mimoevroských zemí svědčí o atraktivitě této PhD pozice.
Rámcový program Horizon 2020 tak začíná pomáhat Ostravské univerzitě v její ambici o větší otevření se světu i zlepšení kvality a významu vědecké práce na ní pěstované. Snad se tento první úspěch stane inspirací a motivací pro další snahy o využití potenciálu, který rámcový program Horizon 2020 naší univerzitě nabízí.
Eustigmatofytní řasa Trachydiscus minutus, jeden ze studovaných objektů nového projektu Horizon 2020. Tento druh je prvním eustigmatofytem, v němž byli skupinou Marka Eliáše objeveni bakteriální endosymbionti. Foto: Tereza Ševčíková.
Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022
