Jak rychle se měnil reliéf středoevropské krajiny v poslední době ledové?
Nový článek T. Pánka a jeho kolegů z KFGG v prestižním časopise Landslides.
V posledním (prosincovém) čísle prestižního časopisu Landslides (Springer) z roku 2014 vyšel T. Pánkovi a jeho kolegům z Katedry fyzické geografie a geoekologie PřF OU (V. Smolková a J. Hradecký) článek pojednávající o rozsáhlých sesuvech z okrajového svahu Beskyd v poslední době ledové. Díky existenci dočasného umělého odkryvu, který vznikl v souvislosti s výstavbou komunikace R48 (výška více než 10 m a délka ca 300 m!), ale také geofyzikálnímu průzkumu, datování a pylovým rozborům (na článku participuje i palynoložka V. Jankovská z Botanického stavu AV ČR a geolog M. Bubík z České geologické služby) se autorům podařilo zrekonstruovat vývoj podbeskydské krajiny za období posledních asi 55 tisíc let. Jedná se o období druhé poloviny poslední doby ledové, které je doloženo na severní Moravě jen malým množstvím geologických, paleontologických a geomorfologických dat. Studie ukazuje, že v teplejším a vlhčím výkyvu (tzv. interstadiál) před ca 55 tisíci lety došlo z okrajového beskydského svahu k rozsáhlému sesuvu, jehož členitý reliéf byl při výrazném ochlazení koncem poslední doby ledové zcela zarovnán periglaciálními procesy. Sesuvy a jiné svahové procesy jsou v dnešní době v Beskydech a na Ostravsku četným jevem, nicméně nález tak rozsáhlého a hlavně starého sesuvu je v evropském kontextu velmi vzácný. Ve studii se navíc podařilo „zabít dvě mouchy jednou ranou“. Byl rekonstruován charakter zdejší krajiny v teplém klimatickém výkyvu před 55 tisíci lety, což má regionální význam. Nicméně studie přináší i poznatek platný pro širší území středních zeměpisných šířek. Ukazuje se, jak diametrálně odlišná je efektivita geomorfologických procesů v jednotlivých klimatických zónách Země. Zatímco morfologie sesuvu v mírné humidní oblasti (studovaný sesuv) byla zcela setřena pouze za několik desítek tisíc let, v sušších oblastech Země jsou podobně rozsáhlé sesuvy morfologicky dobře znatelné i po řádově stovkách tisíc či dokonce prvních miliónech let. Nebýt stavebních prací a existence unikátního umělého odkryvu, sesuv by nebyl nikdy odhalen.
Časopis Landslides patří k nejcitovanějším geovědním časopisům. Ve skupině označené jako „Engineering, geological“ na Web of Science mu z hlediska výše impakt faktoru náleží první příčka.
Obr. 1 – Letecká fotografie úpatí Beskyd mezi Chlebovicemi a Dolem Staříč (v pravé části snímku) u Frýdku-Místku.Mírně ukloněné plochy s poli a remízky v přední části snímku představují z větší části těleso rozsáhlého sesuvu z poslední doby ledové. Současná shlazená morfologie území nijak přítomnost sesuvu nepřipomíná. Zdrojová oblast sesuvu je v oblasti Palkovických hůrek v levé části fotografie (Foto T. Pánek)
Obr. 2 – Unikátní odkryv, který vznikl v srpnu 2011 v zářezu nově budované rychlostní silnice R 48 u Chlebovic. Tmavé polohy v pravé části snímku představují jezerní sedimenty a rašeliny datované radiouhlíkovou metodou na 55 tisíc let. Zachovalá pylová zrna v těchto sedimentech ukazují, že v polovině posledního glaciálu panovaly na Ostravsku podmínky podobné současné jižní Sibiři. Horní část odkryvu (hnědé a šedé sedimenty s klasty) jsou tělesem sesuvu, který sjel z oblasti Palkovských hůrek a dosáhl délky asi 2 km. (Foto T. Pánek)
Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022
