Archiv aktualit
Vědecký tým Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity si posvítí na dávné migrační trasy a mísení lidských populací v historických stepních oblastech východní a centrální Evropy. Díky nedávno získanému grantu ERC CZ se za pomocí genetických dat pokusí přesněji rozklíčovat pohyb našich předků v dávné minulosti.
Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity v čele s Katedrou biologie a ekologie za podpory města Ostrava vyhlašuje tematickou přírodovědnou soutěž „Podpoř biodiverzitu na území Ostravy“ určenou nadaným a talentovaným středoškolákům Moravskoslezského kraje.
Karlova Studánka v Jeseníkách ožila od 29. dubna do 3. května vědou. Už 53. ročník Jirovcových protozoologických dnů, které každoročně pořádá Protozoologická sekce České parazitologické společnosti letos i díky ostravské Katedře biologie a ekologie přilákal do horské vísky přes 110 odborníků na oblast protistologie z Česka a zahraničí. Tím se akce historicky řadí mezi vůbec největším ve své historii.
Biologové a environmentální geografové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity získali spolu s kolegy z dalších partnerských institucí hned dvojici grantů od Technologické agentury České republiky (TAČR). Přírodovědecká fakulta tak potvrzuje své postavení mezi institucemi, které věnují výraznou pozornost aplikovanému výzkumu a inovacím v oblasti životního prostředí.
Příborští školáci chtějí pomoci přírodě. Už ve čtvrtek 4. dubna se s pomocí rybářů a biologů Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) vydají pomoct Boroveckým rybníkům. Řešit budou zejména dopady lidské činnosti na krajinu.
Vědci ostravské Přírodovědecké fakulty a brněnského Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR objevili v RNA žraloka malohlavého možný klíč k jeho dlouhověkosti. Paryba, která se dožívá i přes 400 let, dle jejich zjištění v rámci svých molekulárních procesů využívá enzym typický pro odolné nádorové buňky.
Zástupci naší fakulty letos v rámci Noci vědců zamířili s tajemstvími vědy a přírody na nový City Campus Ostravské univerzity. Na Ostravskou univerzitu letos dorazilo přes 2100 příchozích.
Čeští a němečtí biologové objevili nový protein, který je klíčový pro propojení parazitického prvoka a bakterie. Jejich objev pomůže v budoucnu vědcům lépe pochopit, jak na buněčné úrovni vznikla spolupráce mezi různými organismy.
Mezinárodní tým vědců, jehož součástí jsou biologové Ostravské univerzity, popsal unikátní ekosystém mikroorganismů uvnitř řasy skrytěnky. V její buňce našli hned sedm různých genomů, které spolu interagují a vzájemně se ovlivňují. Jejich závěry, se kterými se pochlubili na stránkách prestižního časopisu Current Biology, mohou přispět k pochopení evoluce a interakce mezi mikroorganismy.
Nový druh mořského plže dostal jméno po naší bioložce Anně Šobáňové. Exemplář objevený roce 2018 na expedici v Nové Kaledonii, po ní pojmenoval profesor Ángel Valdés z Kalifornské státní polytechnické univerzity. Atagema sobanovae tak navždy odkazuje k začínající vědkyni z Ostravské univerzity.
Čeští vědci objevili v těle ploštice parazita s unikátní anomálií v genetickém kódu, která může v budoucnu pomoci při léčbě některých genetických vad.
Biologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) objevili ve vypuštěné vodní nádrži Baška rozsáhlou kolonii zvláště chráněných velevrubů malířských. Díky spolupráci s Povodím Odry se tak vědcům a studentům podařilo zachránit tisíce cenných vodních organismů.
Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity (PřF OU) získala výjimečné partnerství. Zástupci katedry biologie a ekologie se dohodli na spolupráci s ukrajinskou terénní stanicí na Antarktidě. Naši vědci i studenti se tak nově dostanou k výzkumu na jižním pólu.
Ostravská univerzita hostila setkání odborníků na řasy a sinice. V rámci konference České algologické společnosti, kterou ve dnech 19.–21. září připravili zástupci katedry biologie a ekologie, představili svůj výzkum a řešili třeba i budoucí spolupráci.
Biologové Ostravské univerzity spojili síly s žákem držitele Nobelovy ceny. Výsledkem jsou zajímavé publikace v prestižních časopisech.
Letošní Noc vědců otevřela novou kapitolu. Vůbec poprvé se mezi sebou utkali popularizátoři vědy z českých univerzit a vědeckých institucí. Titul Český Vševěd si nakonec do Ostravy z finále v brněnském Univerzitním kině Scala přivezla doktorandka katedry biologie a ekologie Eva Bílková.
Vědci Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) vyrazí v srpnu do moří v okolí Islandu. Díky nadaci NEURON budou s partnery z Akademie věd objevovat tajemství délky života žraloka malohlavého, který se dožívá přes 400 let. V jeho DNA budou hledat „gen dlouhověkosti“ a další zvláštnosti.
Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity hostila dvoudenní konferenci Arboristické akademie Českého svazu ochránců přírody. Naši biologové s hosty z řad arboristů a správců zeleně řešili ochranu stromů před škůdci jakými jsou jmelí nebo klíněnka.
Co forenzní entomologové sledují pro určení doby od úmrtí oběti? A jak může tato věda pomoct zprostit viny již několik let odsouzeného člověka? Odpovědi na tyto otázky najdete ve 4. čísle BioloGeeku.
Adriana Volná patří mezi nadějné vědkyně naší Přírodovědecké fakulty. Jak sama říká, na velká gesta si příliš nepotrpí a má ráda svůj klid. Absolventka katedry biologie a ekologie se našla v laboratořích biofyziků, kde s kolegy zkouší změnit vlastnosti rostlin. V budoucnu by tak díky jejich výzkumu mohly být odolnější v nepříznivých podmínkách a třeba i zdravější, pokud skončí na našem talíři.
123
