Výzkum, vývoj, inovace v CVVPT

Změna ve vzdělávání na SŠ a ZŠ v oblasti přírodních věd

Vzdělávání se v současné době stává tématem diskusí a pokusů o systémové či partikulární změny. Nové nastavení vzdělávacích politik státu a následných na ně navázaných aktivit si vyžadují postupující proměny ve společnosti, zejména u nejmladší generace, na které doposud nedokázal vzdělávací systém adekvátně reagovat. Mezi zásadními změnami lze identifikovat technologický pokrok prostupující společností (generace digitálních nomádů), psychologickou a hodnotovou proměnu nejmladší generace žáků a studentů (generace Z) a také nejnovější poznání v oblasti společenských a pedagogických věd (pedagogika, didaktika, psychologie, antropologie či sociologie), které nabízí stále komplexnější poznání vzdělávacího procesu, často nastaveného na individuálním či specifickém přístupu. Tyto evidentní změny ve společnosti jsou tak konfrontovány s politikami evropských národních států a Evropské unie (strategie Evropa 2020), kdy je tlak jednoznačně vyvíjen na rozvoj vzdělanosti, na vytvoření podmínek pro znalostní ekonomiku (i v souvislosti s nástupem průmyslu 4.0, udržitelností ekonomického rozvoje či globálními změnami klimatu) a na konkurenceschopnost evropského regionu v globální konkurenci.

Vzdělanost bude nevyhnutelně hrát v budoucích letech a desetiletích klíčovou roli v politikách EU a národních států, kdy ale zejména národní státy disponují relevantní kapacitou utvářet vzdělávací struktury a nastavit uvnitř nich takové adekvátní procesy, které by umožnily společenské cíle v oblasti vzdělanostní společnosti naplňovat. Jako paralela se nabízí transformace vzdělávacího prostředí v některých východoasijských státech (Japonsko, Korea, Taiwan, Singapur) či ve státech evropských (Skandinávie, Nizozemí a do jisté míry i Polsko). Všechny tyto státy se v současné době umísťují na předních příčkách při srovnání výsledků PISA testu (2015), zatímco Česko dosahuje pouze průměrných výsledků (matematika, čtení a přírodní vědy).

Centrum pro výzkum vzdělávání v přírodovědných oborech a talentmanagement (CVVPT) si je plně vědomo narůstající dichotomie mezi kompetenčními predispozicemi a očekáváním studentů na jedné straně, které si vyžaduje mnohem kreativnější systém práce s žáky a studenty, a současným zavedeným systémem masového vzdělávání, které v průběhu 30 let transformace dosáhlo pouze dílčích změn. Hodláme tvrdit, že doposud české školství nedošlo k zásadní změně filozofie vzdělávání, kdy zásadní pozornost si vyžaduje žák/student jako specifické individuum oplývající specifickým nadáním, motivací, a tudíž i specifickými potřebami. České školství nadále pracuje zejména v rámci konceptu masového vzdělávání, které odvozuje svoji legitimitu a způsob výuky spíše na základě získané historické zkušenosti než na základě jasně identifikovaných vzdělanostních potřeb budoucnosti.

CVVPT si klade za cíl na výše specifikované změny a identifikované rozpory aktivně reagovat. Vytváří platformu, na jejímž základě je jednak problematika vzdělávání a jeho transformace diskutována a odborně zkoumána, ale jsou také poskytovány nástroje na její řešení. CVVPT se v tomto ohledu zaměřuje na oblasti matematiky a informatiky, přírodních věd (fyziky, biologie, chemie) a geografických disciplín.


V tomto směru CVVPT rozvíjí změnu v těchto oblastech:

  1. Změna pojetí výuky didaktiky na VŠ u budoucích a stávajících učitelů přírodovědných disciplín, a to s ohledem na společenské a psychologické změny u mladé generace.
  2. CVVPT chce podnítit diskusi a následnou změnu RVP a to zejména s ohledem na strategii 2030 v oblasti přírodních věd (návrh na implementaci změn by měl být připravený nejpozději do roku 2024). V této souvislosti CVVPT hodlá přijít také s návrhy na provedení organizačních změn v oblasti výuky obecně, především však s nastavením systému výuky přírodních věd u vysoce motivovaných studentů a nabídnout jim tak i širokou variantnost kurikula.
  3. Prostřednictvím vytvoření nástroje pro počítačové experimentální testování nadaných žáků vytvořit nominační nástroj pro posouzení „nadanosti“ a také následně metodiku pro práci učitelů s takto nadanými, chytrými, přemýšlivými či jinak motivovanými žáky na základních a středních školách. Pro jednotlivé typy žáků by měly být vytvořeny sady úloh, které by měly být v průběhu výuky využívány pro rozvoj jejich silných intelektuálních /psychosociálních stránek v oblasti přírodních věd.
  4. CVVPT si klade za cíl připravit u těch „nejnadanějších/nejpřemýšlivějších“ žáků v oblasti přírodních věd velmi individualizovaný způsob výuky (tailored education), který by jim umožnil rozvinout jejich potenciál.
  5. CVVPT si klade za svůj strategický cíl publikovat výsledky svých aktivity v předních recenzovaných a impaktovaných časopisech, stejně tak se i účastnit mezinárodních konferencí a kongresů, která se zaměřují na vzdělávání.

Cíle výzkumu směřují k odhalení potenciálu nadaných žáků se zohledněním:

  • Motivace nadaných žáků v oblasti SCIENCE (F, Ch, Bi, M, IT, Ge) a technických věd
  • Odhalení rozhodovacích mechanismů nadaných žáků se zaměřením na oblasti SCIENCE a technických věd

Reflektujeme jistou míru entropie při nominaci nadaných žáků ve stávajícím českém edukačním prostředí.


Sledované faktory:

  • návrh systémového interaktivního gamifikovaného prototypu nominačního nástroje s obecným využitím
  • snaha o změnu v edukačních trendech nadaných žáků v České republice – metodika vzdělávání nadaných žáků
  • univerzitní rámec v souladu s dlouhodobou vizí CVVPT

Experimentální rovina výzkumu:

Cílem experimentálního zaměření CVVPT je vytvoření interaktivního gamifikovaného softwaru za účelem nominace nadaných žáků s preferencemi v oblasti SCIENCE. Pozdější specifikace úloh budou ověřovány v propojení s technologií Eye Tracking.

Věková skupina, pro kterou bude nominační nástroj primárně vyvinut: žáci 6. – 9. ročníků základních škol. V této věkové skupině je ještě možné odhalit ty nadané žáky, kteří se úspěšně skryli v prvních pěti letech povinné školní docházky.


Teoretická rovina výzkumu:

Vyslovení teorie optimálních strategií výuky SCIENCE u nadaných žáků, která povede ke společenské změně v této oblasti.

Stanovení základních principů výuky nadaných žáků, které odpovídají současné době.

Vytvoření hodnotícího mechanismu jako souboru klíčových parametrů pro analogické hry, které budou zásadní pro nominaci nadaného žáka v oblasti SCIENCE.

Hra jako motivace, hra jako informace.

Souhrnné výsledky – vydání interdisciplinární vědecké publikace.


Praktická rovina výzkumu:

Vytvoření moderní metodiky jako nástroje nominace nadaných žáků pro učitele a další zainteresované osoby, které s nadanými žáky pracují.

Tento nástroj bude:

  • sloužit učitelům jako vstupní nominace nadaných žáků v oblasti SCIENCE do optimalizovaného edukačního systému odpovídajícího nárokům a potřebám nadaných žáků
  • sloužit školním koordinátorům péče o nadané žáky v oblasti SCIENCE
  • sloužit jako podpůrný nástroj pro pedagogicko-psychologické poradny k nominaci nadaných žáků v oblasti SCIENCE
  • sloužit rodičům jako argument pro školy, které navštěvují jejich nadané děti

Model výzkumu

model výzkumu


Zveřejněno / aktualizováno: 24. 05. 2019