Etnicita, nacionalismus a separatismus

Výzkum zaměřený na fenomén etnicity, nacionalismu, etnických konfliktů a separatismu patří mezi tradiční směry výzkumu Centra politické a kulturní geografie. V současném světě je etnicita jedním ze základních zdrojů kolektivní i individuální identity a většina ozbrojených konfliktů v současném světě má (mimo jiné) i etnický aspekt. Kromě studia samotných fenoménů etnicity a nacionalismu se zaměřujeme na problematiku etnických menšin, hranic a pohraničních regionů a také na v současné době velmi aktuální problematiku separatismu a vzniku mezinárodně neuznávaných států (tzv. de facto státy). Regionálně se pak zaměřujeme zejména na postsovětský či postkomunistický prostor Eurasie s důrazem na Jižní Kavkaz, v menší míře pak na střední Evropu, Blízký východ a oblast Afrického rohu, východní Asii a indopacifický region. Jsme členy CEEPUS sítě Border and Regional Studies network.

V současné době se náš výzkum koncentruje do těchto dílčích oblastí:

  • vznik a zánik de facto států v postsovětském prostoru
  • vnitřní politika a demokratizace v de facto státech
  • problematika mezinárodního uznávání států a legitimizační strategie de facto států
  • hranice a pohraniční regiony
  • etnické konflikty
  • etnické menšiny
Obsah zablokován / musíte udělit souhlas se zpracováním cookies

Významné grantové projekty

Vybrané publikace

  • HORÁK, S., HOCH, T. (2023): The fate of sacred places in Nagorny Karabakh as a symbol of unsuccessful conflict transformation. Bulletin of Geography. Socio-economic Series, 59(59): 25-40.
  • KOSIENKOWSKI, M., ŽENKOVÁ RUDINCOVÁ, K. (2022): Client De Facto States and Quasi-Patrons: Insights from the Relationship Between Somaliland and Ethiopia. Ethnopolitics, 1-21.
  • ELBEL, O., KOPEČEK, V. (2022): I Thought That Everyone Perceived the Situation Similarly to Me.” The Czech-Polish “Cieszyn-Silesia” Region as a Case of a Polysemic Border. Mitteilungen der Österreichischen Geographischen Gesellschaft, 164: 145-168.
  • ELBEL, O. (2022): Border-crossings as memory sites?: The case study of the Czech-Polish border in Cieszyn Silesia. Border and Regional Studies, 10(3): 145-170.
  • BAAROVÁ, B., BAAR, V. (2022): Post-Soviet de Facto States in the Theory of Small States. Politické vedy, 24(4), 8-42.
  • HOCH, T., KOPEČEK, V., eds. (2020): De Facto States in Eurasia. London and New York: Routledge.
  • BAAR, V. BAAROVÁ, B.KURFÜRST, J. (2020): Tuva and Mongolia: Between Annexation and Independence. In: HOCH, T. KOPEČEK, V (eds).: De Facto States in Eurasia. London/New York: Routledge, 63-78.
  • HOCH, T. (2020): The Roots of Ethno-Political Mobilization in Nagorno-Karabakh. The Soviet and Post-Soviet Review, 47(3), 306-332.
  • HOCH, T. (2020): Independence or Unification with a Patron State? Not Such Dichotomous Ideas as One Would Think: Evidence from South Ossetia. Studies of Transition States and Societies 12(1), 68-89.
  • KOPEČEK, V. (2019): Trapped in informality? A study of informal politics in Georgia’s Javakheti. Caucasus Survey 7(1), 60‒78.
  • BAAROVÁ, B., JAKUBEK, D. (2019): Podněstří – de facto stát s nejistou budoucností. Acta Geographica Universitatis Comenianae, 63(1), 3-29.
  • BAAROVÁ, B. (2019): South Ossetia-Alania – 10 Years since Gaining Partial International Recognition. Politické vedy, (22):2, 159-188.
  • HOCH, T. (2018): Legitimization of Statehood and its Impact on Foreign Policy in De Facto States: A Case Study of Abkhazia. Iran and the Caucasus 22(4), 382–407.

Zveřejněno / aktualizováno: 07. 10. 2024